Po válce jste nám zakázali učit v němčině. Chci to obnovit, říká muž, který se „přičte“ k Němcům

19.03.2021 18:33

V brzké době nás čeká sčítání lidu. Facebooková stránka HateFree Culture připomněla, že zde stále žijí i potomci sudetských Němců. Ti se při vyplňování dotazníku budou muset asi rozmýšlet. Někdo zaškrtne, že je Němec... a jiný zase, že Evropan. Vzniká zde nový trend? Připojila se k němu i herečka Geislerová a klimatičtí aktivisté.

Po válce jste nám zakázali učit v němčině. Chci to obnovit, říká muž, který se „přičte“ k Němcům
Foto: archiv redakce
Popisek: Sudetští Němci připraveni opustit Československo

Anketa

Odpustili jste Německu okupaci Československa a Protektorát Čechy a Morava?

4%
96%
hlasovalo: 23919 lidí

Aktivisté z HateFree Culture usoudili, že ve světle nadcházejícího sčítání lidu v ČR svým fanouškům představí jistého Martina Herberta Dzingela, prezidenta Shromáždění německých spolků a místopředsedu Rady vlády ČR pro národnostní menšiny.

„Němci u nás žijí již od 12. století. Za 800 let zde vytvořili rozsáhlou kulturní síť nejrůznějšího charakteru. Vznikaly písně, báje, regionální kroje, tance a zejména německá nářečí, která jsou u nás dodnes dochována. My se je snažíme oživovat a pečovat o ně,“ říká Dzingel. A že jedním z nejdůležitějších prvků každé národnostní identity je mateřský jazyk. „Po roce 1945 nám stát zakázal se v naší mateřštině dále vzdělávat. Dnes usilujeme o to, abychom výuku v němčině alespoň v některých regionech opět obnovili,“ uvádí.

Dzingel se narodil v podhůří Jeseníků, tedy v oblasti, která byla před koncem druhé světové války obývána zejména německojazyčným obyvatelstvem. Prý na základě „sociálnědemokratického smýšlení“ a toho že byl nepostradatelnou pracovní silou, nebyl jeho prapředek po válce se svou rodinou ze Sudet vystěhován.

Při sčítání lidu Dzingel prý uvede určitě i svou německou národnost. „Uvést svoji národnost je potřebné hned z několika důvodů. Tento údaj například pomáhá státu utvářet vhodnou sociální politiku, je to báze pro různé materiální, ale i ideové podpory, ať už ze strany státu, tak i jiných institucí. Údaje ve sčítání jsou anonymizovány, takže v žádném případě nemůže dojít k jakémukoli zneužití,“ domnívá se.

Někdo se tedy přihlásí k národnosti německé – a jiný zase rovnou k „národnosti“ evropské. Proevropské hnutí Pulse of Europe, organizované aktivistou Tomášem Peszyńskym, by totiž bylo rádo, kdyby se občané přihlásili k tomu, že jsou Evropané. „Pojďme vybudovat silnou evropskou menšinu,“ vyzývá na svém facebookovém profilu.

K této iniciativě už se sdílením přidala například novinářka Alexandra Alvarová, dále hradecká odnož ekologistického hnutí Extinction Rebellion, starosta Židlochovic a bývalý člen TOP 09 Jan Vitula, či stále více politicky aktivní herečka Aňa Geislerová, která co chvíli kritizuje Andreje Babiše či Miloše Zemana a účastnila se i akcí Milionu chvilek. Výzvu sdílela bez komentáře.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: AZy

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

4:44 Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

TÝDEN V MÉDIÍCH Za hodně brutální znásilnění vnímání politiky se dá brát vyjádření Heleny Langšádlov…