Ministerstvo pro místní rozvoj chystá další experiment na úseku stavebního zákona. Ministerstvo pro místní rozvoj, které v nedávné době v rámci pokusu o „zdigitalizování“ procesu stavebního řízení zcela ochromilo činnost stavebních úřadů při vydávání povolení staveb a v důsledku toho zásadní způsobem přibrzdilo stavební činnost na území České republiky zejména na úseku výstavby bytů, přichází nyní s novým nápadem jak „vylepšit“ další část stavebního zákona, a to oblast územního plánování.
Úředníci ministerstva pod záštitou ministra Kulhánka vymysleli „reformu“ územního plánování a tváří se při tom, že tím spasí svět a přinesou občanům světlé zítřky. Sepsali materiál s honosným názvem „Komplexní rekodifikace/systémová změna územního plánování“. Jenže místo poctivě odvedené práce má nezaujatý čtenář textu v ruce hromadu teoretických řečí a zbožných přání, bez důkazů, bez dat, bez pořádných analýz, a hlavně bez řešení, jaké konkrétní dopady budou mít sepsané vize na vlastníky nemovitostí, obce, obecní a krajské samosprávy.
V dokumentu tak chybí i nejpodstatnější část, a to jak si vlastně teoretici představují praktický přechod z jednoho systému do druhého, co se bude během přechodu na nový systém na daném úseku dít, tedy jak bude vyloučeno, aby se neopakovala tristní situace, jíž byla veřejnost účastna v rámci zpackané digitalizace stavebního řízení.
Vypracovaný dokument připomíná nápad postavíme si dům bez základů a budeme doufat, že to nějak dopadne a na konci to nespadne. Příkladmo lze uvést jeden z hlavních problémů, týkajících se např. pravomocí volených krajských samospráv.
Ministerstvo v rámci návrhu jeho úředníků chce sebrat krajům možnost plánovat rozvoj vlastní území, a tedy právo rozhodovat o jeho budoucí podobě. Podle jejich vize by kraje nesměly schvalovat žádný závazný plán pro celé území kraje – žádné vymezování koridorů pro silnice, vodovody, ochranu před povodněmi, ploch pro výrobu, zdravotní asociální služby atd.... Nic.
Bude se koncem roku 2025 na Ukrajině stále válčit?Anketa
Volení zástupci občanů kraje by podle návrhu měli v roli prosebníků běhat po ministerstvech, obcích a žádat je, jestli by nebyli od té dobroty a zahrnuli potřebné rozvojové záměry kraje do svých plánů, a modlit se, aby to navazovalo. Nebo aby si tuto možnost koupili. To není reforma, to je sabotáž s korupčním potenciálem.
Další lahůdka z dílny ministerských úředníků, to je nápad omezit závaznost stanovisek orgánů chránících veřejné zájmy podle zákonů, tedy těch, které chrání např. životní prostředí, kulturní památky nebo zdraví lidí, atd. Přeloženo: když se jim to bude hodit, mohou veřejné zájmy klidně smést ze stolu.
A malé obce? Těm chtějí hodit na krk povinné zastavovací plány pro každou novou plochu, bez jejichž pořízení nebude moci stavební úřad stavbu povolit, plus drahé analýzy, které je třeba zruinují. Kdo jim na to dá lidi a peníze? Odpověď: Nikdo, protože návrh neřeší ani financování navržených nápadů, ani kapacity.
A pak ty jejich „ekonomické nástroje“. V praxi to znamená dát přednost komerčním zájmům developerů a velkých hráčů před kvalitou života lidí. Za skvělý nápad lze považovat i tezi, že stavebník nebude muset respektovat závazný zastavovací plán obce, když se „vykoupí“ odpovídající finanční částkou. Opět prostor pro korupci. K tomu ještě nápad, že někdo z vyšší úrovně může obcím nadiktovat, kde má být bydlení. Tomu se říká konec samosprávy a začátek diktátu shora.
Samostatnou kapitolou je pak snaha uvalit na vlastníky nemovitostí nové daně, např. za to, že v zastavovacím plánu obce je stávající louka či zahrada vybrána k budoucímu zastavění, nebo placení kontribucí a podobně. Je to snad snaha trestat vlastníky nemovitostí další daní, když daň z nemovitostí státu již zaplatili.
Celý tenhle materiál je jednostranná pohádka o tom, jak všechno bude krásné, aniž by kdokoli přemýšlel o rizicích, právní nejistotě, trestní odpovědnosti nebo tom, že tím můžou totálně zpomalit stavební procesy. Kraje k tomu říkají jasně: Takhle ne! Chceme varianty řešení, poctivé hodnocení dopadů, jasná pravidla pro to, kdo má co v rukou, a garanci, že veřejné zájmy nebudou obětovány na oltář developerských zisků.
Dost bylo nezodpovědných experimentů na úseku stavebního zákona, nyní na úseku územního plánování. Všechny tyto neuvážené kroky mají přímý dopad do života občanů, obcí a krajů a ohrožují rozvoj a stabilitu České republiky. Protože jestli si někdo myslí, že si necháme vzít právo rozhodovat o vlastním území a budeme jen přikyvovat, tak se plete. A hodně!
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV