Má se o zahraniční politice EU dál rozhodovat jednomyslně, čili i s naším právem veta?Anketa
V souvislosti s „generační“ debatou se před letošními volbami poměrně často hovoří i o školství. Lídr SPOLU Petr Fiala již několikrát zopakoval, že je strašné, že se děti ve školách učí to samé jako jejich babičky, místo aby si učily poznávat dezinformace. Piráti chtějí vzdělávací systém překopat ještě zásadněji. Myslíte si vy jako bývalá učitelka, že školství potřebuje „modernizaci“ v tom směru, o kterém tyto strany mluví?
Doba postupuje, a proto je potřeba čas od času modernizace ve všech odvětvích, a to i ve školství. To však neznamená, že je něco špatného na tom, že se moje babička učila stejné věci jako dítě na dnešní škole. Přijde mi, že se dnes za každou cenu musí vše modernizovat a i to, co není nutné. Dnes se v učebních osnovách mažou celé kapitoly – např. Newtonovy zákony, protože jsou prý nadbytečné a složité. Jak ale potom má dítě pochopit, jak vznikl svět? Děti potřebují znát historii a naše dějiny a jsou věci, které by zkrátka měl znát každý člověk.
Na slovech pana Petra Fialy je zarážející, že se mají děti učit rozeznávat dezinformace, ale na základě čeho? Zpráv některých našich médií, nebo podle jedné pravdy od ODS? Kdyby dnes některá naše média nelhala a neposkytovala jen „svojí pravdu“, která se jim z jakýkoliv důvodů hodí, nemuseli bychom řešit téma dezinformace.
Raději bych věnovala veškeré úsilí o zkvalitnění učebních metod a pomůcek, než se zabývat nesmysly.
Nemáte pocit, že „boj proti dezinformacím“ se pro mnohé stal až posedlostí?
Pro mnohé to posedlost být rozhodně může. Já jsem také často osočována, že tvořím dezinformace. Zajímavé na tom však je, že většinou použiji, či cituji slova některého vládního představitele a vzápětí se dozvím, že šířím dezinformace, protože jsem sdělení pana ministra/ministryně nepochopila správně. Možná je k zamyšlení, kdo tyto dezinformace tedy skutečně šíří a jestli to není záměr.
Psali jsme:
Co si o tomto tématu myslíte vy? Máte pocit, že zde jsou nějaké záměrně a plánovaně šířené nepravdy, koordinované třeba z nějaké trollí farmy na Sibiři, jak také někteří tvrdí?
Rozhodně si myslím, že by člověk neměl věřit všemu, co si na internetu přečte. Nejlepší je si buď informace ověřit sám, nebo použít více zdrojů. A nedělám si iluze, že některé nepravdy nejsou šířeny záměrně. Když vezmu téma covid, tak všude čteme pouze o jednom správném směru – nechat se naočkovat a vše bude zalité sluncem. Proč se v médiích tak často nedočteme, že naočkovaní lidé mohou být také pozitivní a šířit covid? Nebo tato informace záměrně „vypadla“?
Co v dnešním školství nejvíce chybí vám?
Zdravý rozum a normální svět. Nevím, proč by se měly děti např. učit o padesáti pohlavích, které neexistují. Stejně tak tehdejší ministryni školství Kateřině Valachové chyběl rozum, když prosadila škodlivou plošnou inkluzi na školách. My tuto plošnou inkluzi chceme zrušit! Můj návrh na zrušení inkluze na školách však leží dlouhé měsíce pod prachem ve Sněmovně.
Petr Fiala také nabádá k tomu, že bychom v rámci EU měli navázat co nejtěsnější spojenectví s Německem. Souhlasíte s tím jako zástupkyně kraje, který byl v historii česko- německými dějinami dost zásadně ovlivněn?
Spolupráce mezi jednotlivými státy je nutná. Pokud však chce pan Fiala postupovat v některých záležitostech jako Německo – např. otázka migrace, green deal, poklonkování Bruselu aj., tak jeho ideje nesdílím. Česká republika by měla navázat úzkou politickou a ekonomickou spolupráci s Visegrádskou čtyřkou, dále také s Rakouskem, Itálií, Slovinskem, Srbskem a Chorvatskem.
Psali jsme:
Tato otázka ukazuje jeden širší problém. Česká republika je malá země v bezprostředním sousedství největší evropské velmoci, navíc je na ni ekonomicky navázaná tak, že se ČR občas posměšně přezdívá „sedmnáctá spolková země“. Co podle vás dělat v situaci, kdy Německo naskakuje na některou z módních vln, která je pro Česko a jeho ekonomiku likvidační, třeba jako dnes na vlnu „zelené ekonomiky“, která zlikviduje náš průmysl?
Co dělat? Rozhodně na „moderní vlnu“ green dealu nenaskakovat taky. Bohužel pan premiér Andrej Babiš měl minulý rok jiný názor a tzv. green dealu se za Českou republiku upsal. Nedokázal se EU dostatečně postavit, ani vyjednat sebemenší výjimku, jako např. Polsko. Podepsal něco, o čem dnes mj. tvrdí, že s tím nesouhlasí.
Příští desetiletí bude podle všeho vedeno ve znamení „zeleného údělu“, očišťování ekonomiky od emisí, naplánovaného v Bruselu. I jeho fanoušci jako místopředseda Svazu průmyslu Špicar hovoří o tom, že Českou republiku jako průmyslovou zemi s minimem „čistých“ zdrojů bude bolet mnohem více než ostatní. Jak se k tomuto unijnímu projektu stavíte vy jako kandidátka formace Trikolora Svobodní Soukromníci?
My s Green dealem zásadně nesouhlasíme! Pojďme si říci, co se skutečně stane. Cena elektřiny se zdraží desetkrát tolik, co stojí dnes. Litr benzínu bude stát 100 Kč, ale ten vám bude stejně k ničemu, protože už nebudou auta se spalovacími motory. Lidem bude k ničemu také předražená elektřina, protože většina lidí nebude mít na drahé automobily peníze a auto se stane majetkem bohatých. Nastanou pravidelné blackouty, kdy si zkrátka doma nerozsvítíte ani světlo a navíc všichni zchudneme. Jaký bude efekt? Lidé bez aut, bez peněz, bez elektřiny a efekt na životní prostředí – nula.
My říkáme: „Vaše auta Bruselu nedáme!“
„Energetika, jak ji známe, vymizí. Budeme muset daleko přesněji zvažovat, kdy si jaký spotřebič zapneme. Budeme se chovat daleko šetrněji, zvažovat, jestli budeme péct nebo prát v době špiček. Přijdou dynamické tarify, v nichž bude elektřina v době špiček dražší,“ říká k budoucnosti energetiky natvrdo šéf státního podniku ČEPS Martin Durčák. Jaká by tedy měla být reakce České republiky, aby lidé nemuseli péct či prát po nocích?
Rozhodně nepoklonkovat Bruselu a začít jednat. Trikolora Svobodní Soukromníci chce prosadit ústavní nadřazenost českého práva nad sekundárním právem Evropské unie. My si nemůžeme nechat líbit diktát EU, který zničí občanům životy.
My chceme suverénní zemi, kde si o zásadních otázkách můžeme rozhodovat sami. Lidé by také měli mít právo si rozhodnout, jestli chtějí, či nechtějí v EU zůstat. Proto podporujeme referendum o vystoupení ČR z EU.
Kandidujete v Ústeckém kraji, který je volebním obvodem s mnoha specifiky a svérázy. Žije se podle vás dnes obyvatelům tohoto kraje lépe, než před čtyřmi roky?
To, co náš kraj tíží nejvíce – jsou podle mě sociálně vyloučené lokality. Co s tím udělala naše vláda – potažmo ministryně Jana Maláčová? Nic. Vůbec nic. Maximum co paní ministryně v této otázce dokázala je, že se přijela do Předlic k nám do Ústeckého kraje podívat, přespala zde a od té doby je ticho po pěšině. Návrh, který prosazovala opozice a který jsem také podepsala, byl zablokován ze strany Pirátů. Myslím, že v této otázce by si měli Piráti s ČSSD podat ruce. Já říkám, že to chce tvrdé lokty a radikální řešení, jinak se budou sociálně vyloučené lokality rozšiřovat a náš krásný Ústecký kraj ještě více upadat!
Česká televize vaší formaci Trikolóra Svobodní Soukromníci v krajských debatách ignoruje, mávaje přitom jakýmsi sociologickým průzkumem volebního potenciálu. Krajské debaty z Ústí nad Labem jste se minulý pátek tedy neúčastnila. Měla jste pocit, že vybraní kandidáti včetně Andreje Babiše či Ivana Bartoše problémům lidí z Ústecka rozumí?
Pan Babiš, ani pan Bartoš v Ústeckém kraji nežijí, tudíž problémy, které sužují náš kraj, nemohou znát. Když pan Bartoš před zahájením kampaně v Ústeckém kraji nazval tento kraj Rumunskem, tak dal v podstatě jasně najevo, co si ve skutečnosti myslí.
Fotogalerie: - Papírový Babiš
To, že nás Česká televize nepozvala je skutečně obrovským podvodem na našich občanech. Česká televize argumentuje výsledky svého vlastního průzkumu, který je pro ni posvátný a pro mě naprosto lživý.
Já zase říkám, abychom zrušili povinné koncesionářské poplatky ČT, protože nevidím jediný důvod, proč by občané měli za tuto televizi platit, když dávno neplní svoji úlohu veřejnoprávní televize.
Psali jsme:
 modified-635166806831070260.jpg&id=14132)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
