Českým internetem se šíří téměř deset let starý záznam rozhovoru bývalého diplomata a současného poradce prezidenta Petra Koláře pro Českou televizi. V něm prezentoval své názory na Ukrajinu a Ruskou federaci. Takové, které by dnes nejspíš překvapily.
Petr Kolář jako diplomat působil v USA i v Rusku. V roce 2014 to bylo pouhé dva roky od jeho odjezdu z Moskvy.
V pořadu Interview ČT24 se tehdy vyjadřoval mimo jiné k otázce rozdělení Ukrajiny podle jazyka. „Teď jako samostatně výdělečně činný člověk říkám věci tak, jak si je myslím já. Z mého pohledu bych to neviděl úplně jako nějakou fatální tragédii,“ uvedl bývalý český velvyslanec v USA a v Rusku v březnu 2014 v České televizi na dotaz, zda by vadilo, pokud by se Ukrajina rozdělila.
Tento postoj dnes zaujme vzhledem k tomu, že dnes jsou názory připouštějící jakékoliv zásahy do formálních hranic Ukrajiny označovány jako „prokremelské“. Světoví politici včetně amerického prezidenta Bidena i českých špiček opakují, že Ukrajině se musí podařit obnovit vojensky suverenitu na celém svém území.
Spíše kuriozitou byl v tomto vyjadřování český ministr zahraničí Jan Lipavský, který avizoval, že už se těší na dovolenou na Krymu.
Moskva v roce 2014 tento poloostrov anektovala a o jeho mezinárodním formátu se od té doby vedou spory. Během deseti let byl integrován do struktur Ruské federace, ačkoliv Kerčský most, který jej spojuje s pevninou, je od počátku války terčem útoků.
Vladimír Putin tehdy tvrdil, že Rusko jen odpovídá na západní tlak.
Ale i další tehdejší názory Petra Koláře zaujaly. Ohledně rozdělení Ukrajiny zmiňoval příklady z minulosti, kdy rozdělení státu pomohlo. „V historii máme spoustu příkladů, kdy rozdělení nakonec vedlo spíše k uklidnění situace,“ nechal se slyšet Petr Kolář.
U toho byla narýsována mapa podle jazykových hranic na Ukrajině. Východní oblasti, které dnes ovládá Rusko a formálně je přijalo do svazku své federace, byly v ruské jazykové oblasti, neboť se tam skutečně hovořilo dominantně rusky.
Kolářovo vystupování se dost zásadně odlišovalo od jeho dnešních slov.
„Není přijatelné chtít po Ukrajině, aby se vzdala části území výměnou za mír. Pokud by Ukrajina stála o kompromis, musí to být jejich rozhodnutí. Nikdo nemá právo Ukrajince do ničeho tlačit, už vůbec to nemůže být o nich bez nich,“ řekl třeba v roce 2022 Marii Bastlové v Seznam Zprávách.
Tamtéž uvedl: „Každý ústupek si Putin vykládá jako projev slabosti. Celou dobu nás testoval, kam až ho pustíme. Kdo si myslí, že je lepší ho neprovokovat a možná obětovat část Ukrajiny, vůbec nepochopil jeho mentalitu.“
Bývalý diplomat Kolář působí jako poradce prezidenta republiky Petra Pavla, který rovněž trvá na tom, že Ukrajina by měla obnovit svou státnost v původních hranicích. Byť na rozdíl od jiných politiků uznává, že nebude snadné toho dosáhnout. Nedávno dokonce prohlásil, že Ukrajině se naskýtá jedna z posledních šancí.
Názory, že s Ruskem je třeba jednat, jsou dnes radikálnějšími komentátory prohlašovány za zradu.
A takto hovořil Petr Kolář v roce 2014:
„Západ má své zájmy, Rusko má své zájmy. Mě jako člověka – poměrně dlouhou dobu se pohybujícího v oblasti mezinárodních vztahů a mezinárodní politiky – může mrzet, že se nedokážeme s Ruskem sblížit. A že naše pohledy a zájmy jsou tak diametrálně odlišné,“ reagoval na otázku, zda nevnímá pohled Západu na napjatou situaci na Ukrajině jako jednostranný a krátkozraký, stejně jako předvádí Rusko podle některých komentátorů.
„Reakce Ruska není neočekávaná, Rusko si nemůže dovolit pustit Krym, kdyby se náhodou opravdu mělo stát, že Ukrajina se pro Rusko, nedej bože, stane nejenom členskou zemí Evropské unie, ale třeba i NATO,“ prohlásil před téměř deseti lety Petr Kolář.
„Soudruh Kolář, nynější hradní loutkovodič a jeho skutečné názory na Ukrajinu a Rusko,“ provází sdílené Kolářovo video například jeden z komentářů. Jiní Koláře v diskusi nazvali „proruským švábem“ a vyzvali ministra vnitra Víra Rakušana (STAN) k akci.
Soudruh Kolář, nynější hradní loutkovodič a jeho skutečné názory na Ukrajinu a Rusko?? pic.twitter.com/1cvOaBl5iT
— Ugova bizarní besídka (@JirkaOrlicky) December 14, 2023
Po osmi letech, kdy 24. února 2022 zahájila Ruská federace invazi na Ukrajinu, varoval Kolář před třetí světovou válkou a volal po izolaci Ruska, odebírání ruského plynu a pomoci Ukrajině. Ruský prezident opět tvrdil, že válku rozpoutal Západ, protože Ukrajina je jeho loutkový stát a Rusko na Ukrajině bojuje o osvobození světa.
Dnes Rusko okupuje jižní a východní oblasti Ukrajiny včetně Krymu, kde se svádějí největší boje. Loni v září dal Vladimir Putin pokyn k anexi čtyř ukrajinských oblastí – Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské. Z rusko-ukrajinské války se nyní stává vleklý konflikt, který je v opotřebovávací fázi.
Bezesporu tato válka postupně mění evropskou politiku. Krátce po zahájení ruské invaze podal Kyjev za Ukrajinu přihlášku do EU. Evropská komise minulou středu doporučila, aby byla zahájena přístupová jednání s Ukrajinou. „Jde o silný a historický krok, který připravuje cestu k silnější Evropské unii s Ukrajinou jako jejím členem,“ komentoval doporučení komise Zelenskyj.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Natálie Brožovská
Vendelín Slunéčko
