Politici mají zjevně špatné rádce. O inkluzi, domácích úkolech a nedbalých matkách hovoří ředitelka speciální školy, od které se jezdí učit kantoři ze světa

21.03.2018 20:31

ROZHOVOR Školy měly s inkluzí velké oči. Dvouleté dítě dostane od „nedbalé“ matky leckdy podstatně méně podnětů než dítě, které je čtyři hodiny ve školce a potom v podnětném prostředí rodiny... K aktuálním tématům ze školství se vyjadřuje ředitelka Základní školy profesora Zdeňka Matějčka Hana Ajmová z Mostu, od které se jezdí učit kantoři z Indie či Bhútánu. Teď připravuje mezinárodní konferenci, na níž budou zahraniční experti mluvit třeba o rozdílech mezi vyloučením, segregací a inkluzí. „Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být hůř,“ podotýká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz, kde nemá moc dobrých slov pro politiky. Mluví také o zkušební učitelské „laboratoři“, v níž i hendikepovaní školáci vědí, co chtějí, na co mají právo, a zároveň chápou důsledky svých činů.

Politici mají zjevně špatné rádce. O inkluzi, domácích úkolech a nedbalých matkách hovoří ředitelka speciální školy, od které se jezdí učit kantoři ze světa
Foto: Lucie Bartoš
Popisek: Hana Ajmová

Máte v názvu školy profesora Matějčka. Jeho jméno se nyní objevilo v médiích v diskusích o tom, zda dvouleté děti pouštět do mateřských škol, nebo je nechávat co nejdéle doma s matkou... Odpůrci školkové péče podporují svůj negativní postoj Matějčkovou studií o psychické deprivaci (ta se týkala dětí umístěných v dlouhodobé ústavní péči v době komunismu). Jak to vnímáte vy? 

Nic není černobílé. Záleží na mnoha dalších okolnostech. Například někdy dostane dvouleté dítě za celý den od své „nedbalé“ matky podstatně méně podnětů než dítě, které je čtyři hodiny denně v odborné péči pedagogů a potom v podnětném prostředí rodiny. Z tohoto pohledu bych o psychické deprivaci nepřemýšlela.

Takže několik hodin denně bez matky nemůže poškodit dvouleté dítě? 

Jsem přesvědčená, že ne. Moje přesvědčení pramení z osobní zkušenosti. Sama jsem chodila do jeslí před druhým rokem života a myslím, že mě to vůbec nepoškodilo. Stejně tak obě moje dcery chodily do jeslí od necelých dvou let. Záleží vždy na konkrétním případě a na zařízení, do kterého jsou děti posílány.

Mají mít rodiče garanci místa ve školkách pro dvouleté děti, pokud ho potřebují? 

Souhlasím s tím, že rodiče mají mít garanci místa ve školkách pro dvouleté děti, pokud ho potřebují nebo ho chtějí.

V České republice prý ubývá základních škol pro žáky se specifickými poruchami učení, jako je například ta vaše. Co může být důsledkem? 

Obor speciální pedagogiky měl a zatím ještě má v našem státě vysokou úroveň, a pokud zanikají i výborné speciální školy, tak jsou a budou o mnohé ochuzeni žáci i rodiče. A to i v běžných základních školách a v konečném důsledku i v celé společnosti.

Co by se stalo, kdyby v Ústeckém kraji vaše škola nebyla?

Chce se mi odpovědět, že nikdy není tak špatně, aby nemohlo být hůř, a také že Ústecký kraj by přišel o své „rodinné stříbro“, což věřím, že se nikdy nestane.

Údajně přibývá dětí s ADHD – poruchou pozornosti s hyperaktivitou. Co to se společností a vzděláváním může udělat?

Neznám konkrétní studie o přibývajícím počtu dětí s ADHD, ale je dobré si uvědomit, že na jednu stranu se zdokonaluje a zpřesňuje diagnostika, na stranu druhou máme stále rychlejší životní styl, mnohdy velmi nezdravý a často zatížené životní prostředí.

Zvyšující se počet dětí s ADHD ve vzdělávacím systému přináší vyšší nároky na kvalifikaci pedagogů, roste potřeba asistentů pedagoga, jsou vyšší nároky na prostory a finance: Vzdělávají-li se ve třídě například tři až čtyři děti s ADHD, popřípadě s dalším postižením, musí mít třída menší počet žáků.

Co říkáte na častá prohlášení, že náš vzdělávací systém je zkostnatělý, nemotivuje děti, chybí možnost rozhodovat se, jak své dítě vzdělávat a podobně. Jaké hlavní vady českého školského systému vidíte? 

Domnívám se, že tato slova jsou zbytečná. Dobrý učitel si vždy našel a najde dobré řešení a ten druhý bude stále volat po změně systému. Největší vady vidím právě v častém vynucování změn, které nejsou promyšlené a v souladu s perspektivou více let.

Před pár dny se objevily plamenné diskuse kolem domácích úkolů – ministerstvo tvrdí, že jsou povinné, advokátka Zuzana Candigliota oponuje, že ministerstvo lže a úkoly jsou dobrovolné. Že je to spíš ukázka neschopných učitelů, zásah do soukromého života dítěte a jeho volného času s rodičem, že plošné domácí úkoly jsou neefektivní – zejména u nadaných žáků... Jaký přístup máte vy?

Zásadně s touto úvahou nesouhlasím. Pokud děti mají obtíže při učení, je velmi rozumné rozdělit jejich práci na několik částí. Kdyby mohla být škola organizována dvoufázově, bylo by to optimální, ale vzhledem k tomu, že školní vyučování probíhá první část dne, je velmi přínosné, aby si děti odpoledne zopakovaly to, co se ráno učily, a učivo se upevnilo.

Odpolední činnost, tedy zpracovávání domácích úkolů, je velmi přínosné i pro nadané žáky – vzhledem k tomu, že se učí odpovědnosti, přijímat povinnosti a připravují se na budoucí zvládání pracovního procesu. Navíc při společné práci s rodiči se velmi rozvíjí citová výchova.

Před pěti lety jste mi do článku řekla: „Už by to chtělo klidnější vítr po mašinerii nesmyslů. Od éry Dobeše se toho událo v pedagogických kuloárech opravdu dost... Od dob ministra Dobeše jsme jako v pračce.“  Je to lepší?

Zmíněný pocit přetrvává, lepší to rozhodně není.

Co nyní čekáte od ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy?

Od ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy očekávám podporu dobrých učitelů a vytváření klidného pracovního prostředí bez legislativních výkyvů a dobré finanční podmínky.

Jak se vás dotkla „inkluze“? Před lety jste mi v rozhovoru řekla, že ani učitelka se svatozáří nemůže v mnohapočetné třídě zvládnout děti nadané, průměrné, podprůměrné, dyslektiky, Romy a podobně.

Větu o svatozáři bych zopakovala i dnes. S nástupem legislativy 1. září 2016 nám přibylo velmi administrativy.

Odcházely od vás nějaké děti do běžných škol?

V rámci inkluze odešlo do běžné školy pouze jedno dítě. Je však pravda, že vlivem „velkých očí běžných základních škol“ a vidiny přílivu finančních prostředků přišlo od září 2017 do naší školy o malinko méně žáků než v jiných letech. Ale o to víc se nám jich „valí“ v současné době...

Se školami, které se potýkají s inkluzí, jste v úzkém vztahu. Potenciál učitelů ve vaší škole dává koneckonců předpoklady tomu, aby naplnili principy „podpůrného centra“ pro žáky a rodiče žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných základních školách. Můžete k tomu říci více?

Mluvíme-li o inkluzi a má-li probíhat  v pravém slova smyslu, musejí být dána zcela jasná pravidla a podmínky.

Především musejí mít základní školy, které inkluzi realizují, dostatek odborníků a relevantních informací, kvalitní zázemí. A stejné zázemí musí být poskytováno i rodičům žáků. Naše škola patří mezi podpůrná pracoviště vzhledem k tomu, že poskytuje nejen vzdělávání vřazeným žákům se SVP, ale zároveň i  reedukační a poradenskou činnost žákům a rodičům žáků z  běžných základních škol (reedukace neboli náprava znamená využití metod speciální pedagogiky při úpravě narušených funkcí – sluchu, zraku, řeči, pohybových a rozumových schopností, pozn. red.).

Za tímto  účelem máme ve škole mimo jiné odbornou knihovnu s kartotékou metodických postupů reedukace žáků pro učitele i rodiče. Zároveň poskytujeme nejen osobní informační konzultace, ale i telefonické. Mezi strategické cíle naší školy patří poskytování pomoci i učitelům žáků z běžných základních škol podle jejich zájmu. Proto pořádáme každoročně semináře, kterých se účastní nejenom odborná, ale i laická veřejnost, a ukázkové hodiny, ve kterých se realizuje spolupráce učitele s asistentem pedagoga. Pravidelností se také stala setkání rodičů a žáků v Klubu Tygřík, kteří mají diagnózu PAS (poruchy autistického spektra) a navštěvují naši školu nebo běžné základní školy.

Dali jsme si rovněž za cíl vytvářet koncept koordinované práce školního psychologa, speciálních pedagogů a asistentů pedagoga. V budoucnosti, bude-li zájem ze strany běžných základních škol, pak bude možné dislokace (přemístění) asistenta pedagoga do potřebných tříd běžných škol ve spolupráci se studenty pedagogických fakult. Tím bude naplňována zároveň jejich praxe.

Chceme se stát akumulátorem odbornosti, chceme informovat o nejnovějších trendech a přístupech k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami a být vynikající zkušební „laboratoří“ studentů pedagogických fakult – budoucích učitelů.

Zkušební „laboratoří“?

Je-li škola „laboratoří“ pro budoucí učitele, začínající učitele, stážisty nebo pozorující učitele z běžných základních škol, je zároveň trvalým místem pro vzdělávání žáků, kteří zažívají Laskavost, Aktuálnost, Bezpečí, stávají se Občany, kteří čtou, počítají a diskutují a jsou odpovědnými za své činy. Vědí, co chtějí, na co mají právo, a chápou důsledky svých činů, přestože mohou mít různé zdravotní hendikepy. Mají  z učení Radost, učí se být  Aktivními, Tolerantními, zažívají Ochotu a učí se ochotnými být a vědí, že vše má Řešení.

Výše uvedené svědčí o budování prostředí, které je pro děti se specifickými vzdělávacími potřebami optimální. Optimální prostředí musí být ještě doplněno aktivní podporou, aby bylo možné v budoucnosti žáka navracet do kmenových škol, popřípadě ho připravit pro úspěšnou integraci ve středních školách a v dalším občanském životě a zapojit ho v rámci jeho schopností do pracovního života.

K tomu slouží cíle směřující k rozvoji expertních podpor pro žáky v naší základní škole. Učitelé naší školy se dlouhodobě věnují studiu metody FIE (Feuersteinovo instrumentální obohacení) a jejímu využívání při vyučování. Cílem je, aby studium FIE absolvovalo co nejvíce učitelů školy. V rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků se také věnujeme expertní podpoře, tedy uplatnění „EEG Biofeedbacku“ během pobytu dítěte ve škole.

Infobox

Mozek, ilustrační foto

Feursteinovo instrumentální obohacení

Pedagog a psycholog sestavil ucelený systém pracovních listů, které rozvinou řešitelovy poznávací funkce, jeho schopnost projít učením v souvislostech a dají mu jistotu, že zvládne problémy, se kterými se setká. Metoda tkví v umění vytvořit si strategii řešení úkolu, upevňuje sebedůvěru, odstraňuje z práce impulzivitu a strach z chyby, rozvíjí vyjadřování a respektování jiného názoru a pomůže žáku lépe se orientovat ve vlastním životě. (www.ucime-se-ucit.cz)

EEG-Biofeedback

Terapeutická metoda, která umožňuje regulaci frekvencí elektrické aktivity mozkových vln s využitím speciálního počítačového programu. Ten převádí námi snímanou aktivitu mozku (EEG) do jednotlivých prvků počítačové hry, která zpětně vydává informace o úspěšnosti tréninku pomocí zrakové a sluchové dráhy i taktilního čití. Trénuje se mozek podle individuálních potřeb každého žáka tak dlouho, než si způsob fungování zapamatuje a osvojí. Mozek se hravou formou naučí lépe, efektivněji a s menším výdejem energie využívat své schopnosti a kapacitu. (www.eeg-biofeedback.cz)

Stejně tak velmi důležitá je expertní podpora pomoci žákům při přetrvávajících primárních reflexech (vrozené, respektive „kojenecké“ reflexy, pozn. red.), využívání reedukačních technik při deficitních dílčích funkcích v průběhu vyučování, popřípadě dalších systémů, jako jsou program pro rozvoj pozornosti KUPOZ a norská vyučovací metoda GRUNNLAGET. Vždy jde o expertní podpory využívané přímo v procesu vyučování.

To jsou pro naše čtenáře možná už trochu odbornější věci. Na téma expertní podpory, která tohle vše bude objasňovat v tom nejnovějším světle, pořádáte 28. března mezinárodní konferenci v Mostě. Přijedou odborníci z Polska, Izraele a podobně. To je naše speciální školství tak zajímavé?

Nelze zevšeobecňovat, ale skutečně naše speciální školství je ve světě uznáváno a za celá léta vždy každá návštěva ze zahraničí naší škole skládala velký obdiv. V minulých letech u nás probíhala praxe studentů doktorandského studia ze třetích zemí. S velkým obdivem nás navštívili pedagogové například z Indie, Japonska, ale i z Bhútánu a Bangladéše.

Budeme-li konkrétní, tak přijede například profesorka Marta Bogdanowicz, která již mnoho let do naší školy jezdí a referuje o ní na svých přednáškách nejen v domovské Gdaňské univerzitě, ale po celém světě. Stejně opakovaně k nám přijíždí Gavin Reid, mezinárodní samostatný pedagogický psycholog. Letos se bude věnovat porozumění a vyrovnávání se s dyslexií. Bude hovořit o efektivním učení, identifikaci a vyhodnocení překážek při učení. Dalším významným hostem je Michael Kalmár, prezident European Dyslexia Association, který promluví o cílech této organizace, aktivitách a politice. Naše škola je mnoho let mimořádným členem této evropské organizace.

V říjnu jsme byli pozvaní na konferenci Evropské dyslektické asociace do Mnichova, kde jsme se seznámili s dalším výjimečným člověkem a reprezentantem rodičů, Mercedes Mayoral za Catalan Dyslexia Association ze Španělska. Profesor Roman Gouzman z izraelského Feuerstein institute Jerusalem bude hovořit o kognitivní matematice, o efektivních modelech myšlení, kognitivní strategii a nástrojích pro studium matematiky, které umožňují studovat matematiku snadno, úspěšně, produktivně a kreativně. O tom, že je důležité rozlišovat rozdíly mezi vyloučením, segregací, integrací a inkluzí, bude mluvit Artemi Sakellariadis, ředitelka Centre for Studies on Inclusive Education (CSIE) a Honorary Research Asociate, School of Education, University of Bristol z Velké Británie.

(Segregace je vzdělávání studentů se zdravotním postižením v samostatném prostředí, izolované od studentů bez zdravotního postižení. Integrace je proces umístění studentů se zdravotním postižením do existujících tradičních /běžných/ institucí, kdy se od nich očekává, aby se přizpůsobili požadavkům těchto institucí. Inkluze je proces „systémové reformy“, která zahrnuje změny v obsahu, metodách, přístupech, strukturách a strategiích v oblasti vzdělávání, tak aby všichni studenti mohli získat spravedlivé a participativní vzdělávací zkušenosti.)

Pokud je naše speciální školství tak uznávané, jak je možné, že čeští politici občas přicházejí s nápady, nad kterými zůstává rozum stát?

ěkdy podivné nápady politiků patrně vyplývají z jejich nezkušeností z praxe a špatných rádců.

Kde a co v zahraničí bychom se měli přiučit my? Čím se můžeme obohatit?

Vždy je obohacující získávat zkušenosti a sledovat práci toho druhého. Ze zahraničních zkušeností jsem vycházela i při psaní koncepcí pro moji školu.

Především je nutné, aby rodiče měli možnost volby. Chtějí-li své dítě s problémy ve vzdělávání umístit do běžné školy, mají mít tu možnost a získat pro svoje dítě adekvátní podmínky. Chtějí-li, aby jejich dítě docházelo do školy specializované, tedy vysoce odborně fundované, mají mít také tu možnost. Navíc specializované a běžné školy by měly spolupracovat, sdílet zkušenosti, a nikoli být „solitéry“.

Na zmíněnou konferenci do Mostu může přijít kdokoliv?

Konference je přístupná laické i odborné veřejnosti, studentům pedagogických fakult i středních škol a především také rodičům žáků nejen naší školy, ale i běžných základních škol.


Základní škola profesora Zdeňka Matějčka v Mostě vzdělává žáky se specifickými vývojovými poruchami učení a specifickými poruchami chování, současně integruje žáky s kombinovaným postižením nebo smyslovými vadami. Zřizovatelem jediné školy svého typu v severočeském regionu je Ústecký kraj. Škola je metodickým centrem pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami v Ústeckém kraji, působí i nadregionálně. Navíc je zapojena do mezinárodního projektu Erasmus-Mundus (spojení s Pedagogickou fakultou UK Praha – vzdělávání studentů ze třetích zemí).

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lucie Bartoš

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zkoumám, kolik peněz mají neziskovky. To byste se divili! VIDEO mladé komentátorky, která natírá i „angažovanou“ mládež

12:01 Zkoumám, kolik peněz mají neziskovky. To byste se divili! VIDEO mladé komentátorky, která natírá i „angažovanou“ mládež

Zprávám z nedávných dnů se na XTV věnovala komentátorka Karolina Stonjeková. Na přetřes přišel Brexi…