„Hlouposti typu kampaně Me Too, kdy údajně před třiceti lety někdo někomu sáhnul na koleno, a ten druhý z toho měl třicet let trauma. Nebo jak je možné, že paní Vášáryová radí Čechům takové chytrosti, jako že musejí přijmout větší množství imigrantů, protože to prý potřebuje náš hospodářský růst – když přitom po odstranění ideologického závoje je na hrubých datech snadno dokazatelné, že imigranti hospodářský růst dlouhodobě zpomalují, nikoliv zrychlují. Jak je množné, že regulace a zakazování neustále roste a už znovu začalo být obtížné podnikat, protože míra státní buzerace přesáhla prahovou úroveň,“ napsala ekonomka na blogu iDnes.cz
Posléze se pokusila vysvětlit, kde se v nás tenhle „sebevražedný“ sklon bere. Půjčila si k tomu údaje amerického behaviorálního vědce Johna B. Calhouna (1917-1995). Ten studoval chování. Jelikož je však pro jednoho vědce obtížné mapovat chování několika generací lidí, zaměřil se na chování několika generací myší. A na ledacos přišel.
Vzal osm myší a vytvořil jim absolutně dokonalé podmínky k životu. Myši měly dost jídla, pití, měly svůj klid, neměly přirozené nepřátele, dostaly se zkrátka do ráje. A začaly se rychle množit. Neustále se oddávali sexuálním radovánkám. Jenže najednou se něco pokazilo. Některé myši se začaly chovat velmi sobecky a nechtěly mít mladé, aby se nemusely dělit o svůj blahobyt. Další myši se začaly chovat zvláštně, ze všeho měly obavy a byly velmi choulostivé na jakoukoliv změnu.
„Na jednu stranu se totiž starší generace naučila žít v tak dokonalých podmínkách, že se nemusela s nikým dělit o potravu, nemusela bránit svá mláďata před predátory či bránit březí samice. A stala se velice sobeckou. (Poznáváte dnešní dospěláky, kteří odmítají mít děti, aby si nesnížili životní úroveň?). Na stranu druhou mladá generace neměla od koho okoukat sociální chování. Neuměla se přizpůsobit skupinovému soužití, vybojovat si své místo na slunci. Starší tedy najednou přestali být v podmínkách hojnosti ochotní obětovat trochu svého pohodlí mladým, a mladí zase byli nezocelení jakoukoliv nepohodou, takže chování okolí je doslova psychicky zlomilo. (Poznáváte systém ‚trigger warning‘ na amerických školách?),“ zeptala se Šichtařová.
Lidé z neziskových organizací naše zdroje rozdávají konkurenčnímu etniku, naznačuje Šichtařová
Takhle vypiplaná skupina mladých myší se v prvé řadě začala starat o svůj vzhled. Pečovali o své kožíšky, ale nic víc je nezajímalo. Dokonce i sex je přestal zajímat. Mladí samci přestali projevovat zájem o samice a byli celému společenství jaksi k ničemu.
„A situace se dál horšila. Tito zbyteční samci a v menší míře i zbytečné samice, kteří se projevovali jen tím, že žrali a opečovávali sami sebe, začali vykazovat psychické poruchy od hyperaktivity, přes patologickou plachost, agresivitu, až po kanibalismus. A pochopitelně podivné intersexuální chování. (Poznáváte genderové studie a módu nových genderů?). Jak tato generace sílila, začala svou nesnášenlivost obracet proti mláďatům a zabíjet je. Porodnost klesala, samice, které často v agresi zabily svá vlastní mláďata, se odstěhovaly do vzdálenějších částí klece, kde dožily v relativní izolaci a umíraly navzdory menšímu počtu potomků mladší než jejich matky. (Poznáváte klesající porodnost „původního“ evropského obyvatelstva?),“ ptala se dál dáma.
Ekonomka tvrdí, že paralela se současným světem lidí žijících na Západě musí být zřejmá každému. Porodnost klesá, lidé řeší nesmysly jako Me Too, zopakovala Šichtařová, a lidé z neziskových organizací naše zdroje rozdávají konkurenčnímu etniku, kterému naše blaho rozhodně na srdci neleží. To je cesta do pekel.
Lidé však mají oproti myším jednu výhodu. Mají víc rozumu. Dokážou si uvědomit, že se řítí do pekel a někdy svůj pád dokážou zastavit. Ekonomka doufá, že si alespoň někteří lidé zachovají zdravý rozum.
autor: mp