Jiří Kobza na začátku svého vystoupení a prezentace uvedl: „Měli bychom se zamyslet nad tím, co znamená vývoj v Afghánistánu teď a v budoucnosti. Jsou tam dva klíčové problémy, a to drogy a migrace. Je to v libovolném pořadí, ale propojené dohromady.“
Mák a opium – perfektní to byznys
Afghánistán je podle současného poslance Kobzy multietnický stát s velkými mocnými národy, kde největší kmeny tvoří Paštuni a pak Balúči. „Balúčistán je rozdělen mezi Írán, jižní Afghánistán a skoro celý Pákistán. Tyto dva kmeny, které tvoří páteř Tálibánu – a hlavně Paštuni, mají v Pákistánu obrovský politický vliv. Severní aliance z občanské války, která bude tak jako tak, to je prostě Afghánská tradice, tak tam jsou Uzbeci, Tádžikové, Azaři a další kmeny. To je oblast, kde se pěstuje mák a kde je těžiště určité řevnivosti vůči jižním kmenům a jejich náčelníkům, protože tam ta hierarchie je ryze feudální, ba řekl bych, že až prvobytně pospolná,“ vysvětloval několika desítkám přítomným Kobza.
„A teď k nárůstu pěstování máku a opia jako takového. Od roku 2001 šla produkce skutečně nahoru. Rozsah polí s mákem rostl neuvěřitelným způsobem. To je zajímavé, protože takovéto investice do pěstování máku není možné dělat z čista jasna. Je třeba to mít nakontrahováno, musí být jasné, kdo bude odběratelem, kdo a kdy zaplatí. V roce 2017 byla produkce opia 9000 tun, nyní to kleslo na nějakých 7000. Ale došlo k osevu zhruba 12 000 hektarů v oblastech, kde se nikdy mák nepěstoval. Rok 2001 je zajímavým, protože Tálibán zaútočil na pěstování drog a většinu polí zlikvidoval. Dokonce i nyní jsou už nějaká hlášení, že Tálibán opět vypaluje pole. Je zajímavé se nad tím zamyslet a předpokládat, co to udělá se světovým trhem s narkotiky,“ informoval Kobza.
V roce 2020 bylo podle odborníka na arabský svět oseto mákem 360 000 hektarů! „To jsou obrovské plochy a produkce je celá na export,“ konstatoval Kobza a pokračoval: „Tálibán produkuje přes 80 procent světové produkce opia. To je výborný exportní potenciál. Jižní větev distribuce vede přes Pákistán, Írán, Turecko, na Balkán a do západní Evropy. Slabší severní větev jde přes Rusko, protože tam je slabší kupní síla, ale přesto je to výborný export. Už před řadou let toto bylo pod ochranou vojsk NATO. Cesta, která vede přes Řecko, Kosovo, Albánii, nás velmi těsně míjí. Bylo by naprosto naivní si myslet, že nás bude míjet i nadále,“ varoval Kobza. „Musíme předpokládat, že dříve či později tu budou, nebo už jsou, nějaké větve, které budou směřovat část produkce k nám. Myslet si, že se to vyhne našim dětem, protože se jedná převážně o heroin, by bylo naprosto iluzorní. Problém je, že drogový trh je úzce spojen s migrací.“
Proč by nás měli mít rádi?
„Je zajímavé se zmínit o jedné věci,“ pokračoval dále před auditoriem Kobza. „Kdysi se ptali radikální dogmatičtí tálibánci místního mullaha, jak se tváří Alláh na pěstování narkotik. On jim odpovědět, že muslimové mají zakázáno to kouřit, ale vyrábět narkotika a prodávat je nevěřícím, aby s tím trávili své děti, tak to je bohulibý skutek,“ šokoval přítomné za šumu v sále Jiří Kobza. A dodal: „Tak to jen abyste viděli, jak nás berou…“
„Je otázka, jakým způsobem se předpokládaný propad výroby, když tedy Tálibán zasáhne, projeví na trhu, ceně a dostupnosti drog. Předpokládáme, že klesne nabídka, a tím pádem stoupnou ceny. Sníží se jejich dostupnost, takže se budou objevovat syntetické drogy a jejich náhražky. Možná se začne mák pěstovat v jiných oblastech než v Afghánistánu. Tálibánu ale nakonec peníze za opium začnou chybět,“ prorokoval Kobza. „Oni mají sice spoustu nerostných surovin. Mají drahé kovy, drahé kameny, dokonce mají uran. S bývalým Strojexportem jsme tam prováděli důlní práce, ale to byl začátek osmdesátých let. Toto se ale otočí proti nám a je to otázka zmíněné migrace. Média nás už začínají zpracovávat, viděli jsme obrázky uplakaných, rozcuchaných dětí v ruinách. Pak zas vystoupily nějaké dámy v Americe, abychom chránili afghánské ženy před zlobou Tálibánu. Problém je, že v muslimském světě žije zhruba 650 milionů žen a jak chcete rozlišit, kterou zachráníte a kterou ne.“
Psali jsme:
Tlumočník alias dealer
„Teď nedávno chytili v Německu někoho, kterého již dvakrát vypověděli, který se tam vrátil jako uprchlý tlumočník,“ pokračoval za smíchu přítomných Kobza. Kolik z nich je džihádistů, kolik z nich je expertů na drogy a kolik z nich se bude živit prací a platit daně? Kdo z nich bude vlastně ochoten pracovat, protože to jsou lidé, kteří přicházejí jakoby z jiné galaxie, z jiných poměrů. Nejsou zvyklí, že by od šesti ráno do dvou odpoledne někde točili soustruhem. V Balúčistánu jsem neviděl jednoho chlapa pracovat. Tam pracovaly vždy ženy, chlapi postávali a jednou za měsíc naložil na motorku pytel s opiem do Íránu a měl vystaráno. Celou dobu se pak poflakoval po ulicích, klábosil se sousedy,“ popisoval Kobza tamější situaci. „Tam ten život je prostě úplně jiný, mají jiné životní hodnoty, jiný způsob i chápání života. A důležité je vědět i ceny života. Vozit si je v takovém množství hlava nehlava je zadělávání si na obrovský problém,“ varoval poslanec.
Maně jsem si v tu chvíli vzpomněl na dnes už dávno zapomenutou akci, diskusní příspěvek jednoho dávno přistěhovalého člověka z Blízkého východu, který plně splynul s naší společností. Jeho názor na zaměstnání a práci byl takový, že tato činnost sice člověka živí, ale v podstatě odtrhuje od poznávání Alláha a čtení Koránu.
Přísnost musí být! Jinak bude…
„Ať každý, kdo tu chce být, projde standardním procesem, ať projde schvalováním, protože naše zákony jsou přísné, ale správné. Ale ať těmi procesy projdou i rodinní příslušníci tlumočníků, kteří se sem dostali, protože každý má rodinu a v rámci zcelování rodin si své příbuzné bude moci sem přivézt. Ale není možné, aby je sem vozili bez kontroly. Upozorňuji, spolehlivé kontroly. Jestliže nemáte k danému člověku údaje, tak jej sem prostě nepustím. Rád bych věděl, kdyby došlo k nějakému přestupku – zatím je tedy drží v Bělé, jestli pan premiér nebo ministr zahraničních věcí za to převezmou zodpovědnost. O tom dost pochybuji,“ opět varoval a pesimisticky zaprognózoval Kobza.
„Obávám se, že nás něco čeká. Zatímco Američané zmrazili vklady afghánského státu, 7 miliard dolarů zůstalo v Americe, a Mezinárodní měnový fond po úprku z Afghánistánu zastavil veškeré financování projektů, tak van der Leyenová vystoupila s tím, že dá asi 300 milionů na podporu afghánské migraci. Nyní to už zlevnila na 100 milionů,“ seznámil se situací „dárcovské“ unie Kobza: „V ten moment, jak zašustily peníze, zvedají hlavy migrační neziskovky a začínají vykřikovat, že musíme pomáhat afghánským uprchlíkům. Je to velmi reálné, protože těmto neziskovkám vůbec nejde o Afghánce, ale když se dostanou na tyto peníze, tak mají na pár let vystaráno. Mimochodem, to nejsou peníze EU, ta žádné peníze nemá. To jsou peníze, které vydřeli z nás, takže jsou to naše peníze. Osobně odmítám platit džihádisty proti nám,“ konstatoval na závěr svého příspěvku poslanec Jiří Kobza.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Václav Fiala
