Rozehnal poukázal na to, že Šlachta dostal v pořadu Interview ČT24 dotaz, zda měla policie před zásahem na Úřadu vlády a Vojenském zpravodajství v kauze Jany Nagyové „nabito“. Na to Robert Šlachta odpověděl, že „když jdete do určité fáze realizace, samozřejmě, tak málokdy můžete říct, jestli máte nabito, nebo nemáte“.
Rozehnal připomněl, že při zmiňovaném zásahu bylo zadrženo několik lidí a byly provedeny domovní prohlídky a prohlídky prostor Úřadu vlády a Vojenského zpravodajství.
Celý text je ZDE
Zadržet někoho lze jen v naléhavých případech
Jenže podle trestního řádu může policie někoho zadržet pouze v naléhavých případech a zároveň pouze tehdy, pokud jsou dány vazební důvody.
Těmito důvody jsou obava, že podezřelý uprchne, bude působit na svědky nebo spoluobviněné, nebo že bude opakovat trestnou činnost, pro kterou je stíhán. Tyto důvody musí ale existovat zároveň s tím, že zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek má znaky trestného činu a že ho spáchal podezřelý.
Policie tedy v případě zadržení podezřelého musí mít nejen „nabito“, ale musí se jednat navíc o naléhavý případ.
„Naléhavost zadržení podezřelých několik měsíců poté, co se stal údajný skutek za situace, kdy podezřelí nikam neutíkali, nemařili vyšetřování, o kterém zřejmě ani nevěděli, ani se v trestné činnosti již nedalo pokračovat, protože podle policie byly trestné činy dokonány, je dodnes nezodpovězenou otázkou,“ upozornil Rozehnal.
Podle něj není možné podezřelého zadržet jen na základě indicií a spoléhat na to, že podezřelí něco řeknou nebo že policie něco najde.
Kdy lze provést domovní prohlídku
Stejně tak lze domovní prohlídku a prohlídku jiných prostor vykonat pouze tehdy, pokud je důvodné podezření, že v bytě nebo v jiném prostoru je věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení. Pro provedení prohlídky mohou být vzaty v potaz operativně taktické úvahy a tyto být využity při argumentaci k neodkladnosti prohlídky, ale vždy jen za podmínky, že jejich úvahy jsou podloženy věcnými argumenty, popř. i důkazy založenými v trestním spise a získanými zákonným způsobem.
Zároveň musí být v příkazu k prohlídce konkretizovány hledané věci. Konkretizace věci vychází ze samotného trestního případu a musí být zřejmá ze spisového materiálu. Musí být tedy např. uvedeno, že se jedná o účetnictví společnosti za rok 2009 apod. nebo o smlouvy o výkonu funkce mezi podezřelým a společností.
Není prý přípustné, aby v tomto příkazu bylo uvedeno, že se týká „všech věcí“ souvisejících s tvrzenou trestnou činností. I v tomto případě musí mít tedy policie „nabito“, protože musí vědět, co konkrétně hledá, a musí mít důvodné podezření, že v prohledávaném prostoru tato věc bude.
Není prý také možné prohlídku provést jen na základě úvahy, že podezřelí mívají u sebe zajímavé materiály, a spoléhat na to, že mezi těmito materiály bude něco, co podporuje verzi policie.
Závěrem Rozehnal uvádí, že pokud se použije slovník Roberta Šlachty, znamená „jít do realizace“ a nemít „nabito“ nejen porušení zákona, ale i principů, na kterých spočívá náš právní řád, demokracie, svoboda, ale i civilizace.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
