Mezi další priority řešení uprchlické krize země V4 zařadily zefektivnění procedur vracení uprchlíků bez práva na azyl, zavedení funkčních kontrolních středisek na vnějších hranicích a efektivnější pomoc zemím původu či tranzitním státům s cílem bojovat proti základním příčinám migrace.

Polsko v úterý na rozdíl od ostatních zemí visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) hlasovalo pro mimořádné rozdělení 120.000 žadatelů o azyl, kteří se nyní nacházejí v Itálii a Řecku, mezi migrací méně zasažené země unie.

Náhlá změna polského postoje vyvolala ve čtvrtek překvapení a ostré reakce. Český ministr vnitra Milan Chovanec v úterý poznamenal, že postoji Varšavy nerozumí a že to pro ten den znamenalo "krátkodobý konec Visegrádu".

Polská ministryně vnitra Teresa Piotrkowská vysvětlovala změnu stanoviska tím, že pro ni byla důležitější solidarita s migranty a s Evropou. Polsko přitom kvóty dlouhodobě také odmítalo.

Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky má další spolupráce v rámci Visegrádské skupiny smysl, přestože v některých případech se stanoviska členských zemí liší. "Skupina V4 v minulosti opakovaně ukázala, že je akceschopná, že je schopna prosadit své názory a závěry," uvedl dnes při příchodu na summit.

Psali jsme:

Společné prohlášení zemí Visegrádské skupiny k aktuální migrační situaci

Proč se ti Východoevropané tak brání? Vždyť uprchlíci je přišli zachránit, diví se britský týdeník Economist

V Polsku se ozývají výzvy k likvidaci uprchlíků

Zeman odmítá diktát ze zahraničí. EU představuje jen zájmy vedoucí kasty. Pojďme udělat vlastní unii. Tak hovoří bývalý major maďarské armády

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.