Profesor Beran zjišťoval, jaké osoby vytvářely systém PES. A přišel šok

02.01.2021 8:46

Protiepidemický systém PES, který nás má provázet epidemií, se setkává s ostrou kritikou odborníků; jedním z nich je epidemiolog, profesor Jiří Beran. Označuje jej za „podivný model, na jehož vzniku se nepodílel žádný lékař, natožpak epidemiolog“. Ve svém článku pro Mladou frontu Dnes sepsal, co je v něm špatně a co v něm zcela chybí.

Profesor Beran zjišťoval, jaké osoby vytvářely systém PES. A přišel šok
Foto: Repro XTV
Popisek: Vakcinolog, profesor Jiří Beran
reklama

Anketa

Co byste chtěli, aby se znovu otevřelo?

4%
2%
3%
hlasovalo: 16752 lidí
„Protiepidemický systém, který byl představen veřejnosti 13. listopadu, vytvářelo široké portfolio odborníků, čtyři inženýři, čtyři magistři a pět doktorů přírodních věd. Tedy nikdo z nich není lékařem, natož pak epidemiologem,“ píše profesor Beran.

Protože se mu to zdálo podivné, vyhledal si v databázi publikační aktivitu autorů – a čekalo ho nemilé překvapení. „Nikdo z autorů systému PES nemá lékařské vzdělání a nikdy se nezabýval infekčními nemocemi. Přesto byl jejich systém v Česku zaveden. Předpokládal jsem, že se široce věnovali medicínským problémům již dříve. Někteří měli první publikaci až z poloviny prosince 2020,“ upozorňuje.

Celý PES, protiepidemický systém, by se měl spíše jmenovat MESS – matematický systém sledování. Bohužel podle Berana systém vůbec nepracuje se základními ukazateli, které jsou v epidemiologii běžně používané a mají větší výpovědní hodnotu. Což jsou především: 1) počet nově hospitalizovaných za jeden den, 2) počet osob v daný den propuštěných z nemocnice, 3) celkový počet hospitalizovaných a 4) počet zemřelých v daném dni.

Fotogalerie: - Stop covid teror

Mikulášská demonstrace proti vládním opatřením
Mikulášská demonstrace proti vládním opatřením
Mikulášská demonstrace proti vládním opatřením
Mikulášská demonstrace proti vládním opatřením
Mikulášská demonstrace proti vládním opatřením
Mikulášská demonstrace proti vládním opatřením

Zmínil, za jakých okolností by PES mohl dobře fungovat. „Čtyři uvedené ukazatele je třeba vztáhnout především i k věkem vymezené rizikové skupině. Doplnit je o časové údaje – o délku hospitalizace k propuštění, délku hospitalizace, která vedla k úmrtí, a čas od provedeného PCR testu do hospitalizace u osob zemřelých a přeživších. Pokud by byly k dispozici ještě údaje o místu nákazy osob, které zemřely, měli bychom výborné podklady pro rozhodování o tom, zda provádět cílená protiepidemická opatření společně s celkovými, nebo zda je možné provádět jen cílená opatření u rizikových skupin,“ pokračuje Beran.

Anketa

Bude rok 2021 pro Českou republiku lepší než rok 2020?

22%
72%
6%
hlasovalo: 12925 lidí
Druhý poznatek souvisí s místem nákazy, které měly rizikové skupiny, jež nakonec zemřely. Ukazuje se, že k infekci nedošlo někde mimo domov, ale většinou od rodinných příslušníků či přátel při delším a nechráněném kontaktu. „Proto je dobré s touto rizikovou skupinou udržovat krátké a chráněné kontakty. Jen opakovanými analýzami zemřelých z rizikové skupiny a laděním cílených protiepidemických opatření se dá dosáhnout snížení smrtnosti jako základního cíle v této epidemii,“ podotýká epidemiolog.

„To, že byl bez jakékoliv širší diskuse u nás zaveden PES (MESS), je škoda, protože by se určitě matematické schopnosti tvůrců daly využít ke skutečně efektivním a cíleným protiepidemickým opatřením,“ píše Beran.

„Argument, že je neprovádí nikdo v Evropě, neobstojí, protože epidemiologie v západním světě je něco podstatně jiného než u nás, v zemi s tradicí skutečných epidemiologů, kteří více než významně přispěli celosvětově k úplnému vymýcení varioly neboli pravých neštovic jako doposud jediné infekční choroby, u níž se to podařilo,“ dodává závěrem profesor Jiří Beran.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: nab
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ta verbež nás zničila. Kašle, prská, chlastá. Blatný, přijeď! „Covid-díra“ Česka, kterou Praha nezná

19:22 Ta verbež nás zničila. Kašle, prská, chlastá. Blatný, přijeď! „Covid-díra“ Česka, kterou Praha nezná

REPORTÁŽ Jak poznáte Ukrajince, Moldavana či Rumuna? Kašle a prská kolem sebe, hadřík v podobě někol…