Profesor Beran zjišťoval, jaké osoby vytvářely systém PES. A přišel šok

02.01.2021 8:46

Protiepidemický systém PES, který nás má provázet epidemií, se setkává s ostrou kritikou odborníků; jedním z nich je epidemiolog, profesor Jiří Beran. Označuje jej za „podivný model, na jehož vzniku se nepodílel žádný lékař, natožpak epidemiolog“. Ve svém článku pro Mladou frontu Dnes sepsal, co je v něm špatně a co v něm zcela chybí.

Profesor Beran zjišťoval, jaké osoby vytvářely systém PES. A přišel šok
Foto: Repro XTV
Popisek: Vakcinolog, profesor Jiří Beran
reklama

Anketa

Co byste chtěli, aby se znovu otevřelo?

4%
2%
3%
hlasovalo: 16793 lidí
„Protiepidemický systém, který byl představen veřejnosti 13. listopadu, vytvářelo široké portfolio odborníků, čtyři inženýři, čtyři magistři a pět doktorů přírodních věd. Tedy nikdo z nich není lékařem, natož pak epidemiologem,“ píše profesor Beran.

Protože se mu to zdálo podivné, vyhledal si v databázi publikační aktivitu autorů – a čekalo ho nemilé překvapení. „Nikdo z autorů systému PES nemá lékařské vzdělání a nikdy se nezabýval infekčními nemocemi. Přesto byl jejich systém v Česku zaveden. Předpokládal jsem, že se široce věnovali medicínským problémům již dříve. Někteří měli první publikaci až z poloviny prosince 2020,“ upozorňuje.

Celý PES, protiepidemický systém, by se měl spíše jmenovat MESS – matematický systém sledování. Bohužel podle Berana systém vůbec nepracuje se základními ukazateli, které jsou v epidemiologii běžně používané a mají větší výpovědní hodnotu. Což jsou především: 1) počet nově hospitalizovaných za jeden den, 2) počet osob v daný den propuštěných z nemocnice, 3) celkový počet hospitalizovaných a 4) počet zemřelých v daném dni.

Zmínil, za jakých okolností by PES mohl dobře fungovat. „Čtyři uvedené ukazatele je třeba vztáhnout především i k věkem vymezené rizikové skupině. Doplnit je o časové údaje – o délku hospitalizace k propuštění, délku hospitalizace, která vedla k úmrtí, a čas od provedeného PCR testu do hospitalizace u osob zemřelých a přeživších. Pokud by byly k dispozici ještě údaje o místu nákazy osob, které zemřely, měli bychom výborné podklady pro rozhodování o tom, zda provádět cílená protiepidemická opatření společně s celkovými, nebo zda je možné provádět jen cílená opatření u rizikových skupin,“ pokračuje Beran.

Anketa

Bude rok 2021 pro Českou republiku lepší než rok 2020?

22%
72%
6%
hlasovalo: 12968 lidí
Druhý poznatek souvisí s místem nákazy, které měly rizikové skupiny, jež nakonec zemřely. Ukazuje se, že k infekci nedošlo někde mimo domov, ale většinou od rodinných příslušníků či přátel při delším a nechráněném kontaktu. „Proto je dobré s touto rizikovou skupinou udržovat krátké a chráněné kontakty. Jen opakovanými analýzami zemřelých z rizikové skupiny a laděním cílených protiepidemických opatření se dá dosáhnout snížení smrtnosti jako základního cíle v této epidemii,“ podotýká epidemiolog.

„To, že byl bez jakékoliv širší diskuse u nás zaveden PES (MESS), je škoda, protože by se určitě matematické schopnosti tvůrců daly využít ke skutečně efektivním a cíleným protiepidemickým opatřením,“ píše Beran.

„Argument, že je neprovádí nikdo v Evropě, neobstojí, protože epidemiologie v západním světě je něco podstatně jiného než u nás, v zemi s tradicí skutečných epidemiologů, kteří více než významně přispěli celosvětově k úplnému vymýcení varioly neboli pravých neštovic jako doposud jediné infekční choroby, u níž se to podařilo,“ dodává závěrem profesor Jiří Beran.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: nab

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ulevuji husté dopravě, těší Richterovou. Jezdí Prahou do práce na kole

21:06 Ulevuji husté dopravě, těší Richterovou. Jezdí Prahou do práce na kole

Pirátská poslankyně Olga Richterová se přihlásila do letošního projektu Do práce na kole. A právě o …