Senát Parlamentu ČR 24. ledna těsnou většinou neschválil Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, takzvanou Istanbulskou úmluvu. Pro souhlas s její ratifikací bylo 34 z 71 přítomných senátorů.

Ač tedy Česká republika Istanbulskou úmluvu podepsala – a to už 12. května 2016 – její ratifikace neproběhla. Podle všech ústavních a parlamentních zvyklostí je tím proces ratifikace ukončen a pozice České republiky k Úmluvě je podle právničky a bývalé ministryně spravedlnosti ČR ve Fischerově vládě Daniely Kovářové odmítavá, jak napsala ve svém komentáři pro deník To.

„Teoreticky ji může v budoucnu znovu projednat tato či jiná vláda, hodně teoreticky si může ratifikaci na svůj program zařadit Sněmovna a teoreticky i Senát, ale teoreticky je možný i výbuch supernovy v blízkém vesmíru nebo že se prohlásíme za monarchii,“ shrnula možné budoucí scénáře právnička. „Reálné z toho není nic ani trochu. Je to jen zbožné přání těch, kteří prohráli a nejsou schopni prohru vydýchat.“

V demokratickém státě spolu lidé polemizují a přinášejí argumenty. K argumentům z obou stran, odpůrců i příznivců Úmluvy, Kovářová připomněla, že její příznivci nepředložili jediný důkaz pro to, že by ratifikace Úmluvy v zemích, kde je již schválena, něčemu pomohla. Mezitím její odpůrci předkládali analýzy, důkazy, zkušenosti ze zahraničí a používali moderní společenskovědní metody zkoumání.

V demokracii se nicméně po předložení argumentů hlasuje a následně vyhraje skupina s většinou, shrnula fungování demokracie Kovářová. „Jenomže, co se u nás děje poté, co jsme ratifikaci neschválili, nemá s demokracií nic společného,“ dodala. „Podporovatelé istanbulského ideologična žádní demokraté nejsou a odmítají se s prohrou smířit.“ Kovářová se též pozastavila nad skutečností, že zástupci odpůrců i příznivců se najdou ve všech politických stranách.