Ransdorf ve svém komentáři zprvu hodnotí svůj názor na film. Prý měl strach, že film Česká televize svěřila Jiřímu Svobodovi. „Jiří Svoboda nikdy podobný veliký formát nedělal a je spíše mistrem drobnokresby a prostorově velmi vymazleného dramatu,“ píše europoslanec. Tomu se navíc úplně nelíbil Matěj Hádek v roli Jana Husa, protože prý nemá charisma. „Nakonec je ale lepší, než jsem očekával. Je sympatický a důvěryhodný,“ napsal Ransdorf, podle něhož Hádek dal postavě opravdovost rozhodování.
Poté už europoslanec hodnotí další postavy. Královna Žofie v podání Mariky Šoposké pro něj byla příjemným překvapením a Kňažko v roli „otce“ (jak ho nazývá ve své korespondenci Hus) je přesně takový, jak si ho představoval. Balthasar Cossa, kterého ztvárnil Tomáš Dastlík, je podle něj prototypem arogance a odpornosti tehdejší církevní moci. Štěpán z Pálče v podobě Jana Dolanského je pak výborným ztělesněním toho, jaká jsou rizika přemrštěného radikalismu. „Páleč svou viklefskou horlivost až přepaloval. A jak to s ním dopadlo,“ napsal Ransdorf.
Psali jsme:
Hus vytvořil něco jako teorii spravedlivého feudalismu
Poté už se komunistický europoslanec věnuje Janu Husovi jako takovému. Podle něj Hus tvrdil, že rozkaz musí být pro podřízeného užitečný a nesmí poškozovat životní zájmy ani jeho samotného, ani jeho rodiny. „Víra je více a více opřena o Krista a méně a méně o instituce,“ myslí si Ransdorf, podle kterého se ve filmu jen velmi málo naznačuje, jaký byl Husův vztah k pravdě. „Pravda není a nemůže být něčí majetek,“ je přesvědčen.
Celý text Miloslava Ransdorfa si můžete přečíst ZDE.
Hus podle něj vytvořil něco jako teorii spravedlivého feudalismu. „Páni v ní plní své povinnosti a starají se o svou chudinu, duchovní plní své závazky a stejně tak jednají všechny další skupiny společnosti,“ napsal Ransdorf, podle kterého Hus dobře věděl, že se rozum i autorita dají zneužít.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jzd
