Mandátový a imunitní výbor přijal usnesení, kterým Poslanecké sněmovně doporučil nevydat ani Andreje Babiše, ani Tomia Okamuru k trestnímu stíhání. Stanovisko nyní předkládá plénu Sněmovny, které o věci definitivně rozhodne hlasováním 5. března. Poslanecká sněmovna bude rozhodovat o vydání Andreje Babiše a Tomia Okamury k trestnímu stíhání na základě žádostí soudů, protože oba jsou jako poslanci chráněni imunitou.
V případě Andreje Babiše jde o pokračující kauzu Čapí hnízdo, tedy podezření z dotačního podvodu při získání zhruba padesátimilionové evropské dotace na stavbu areálu. Případ se táhne řadu let, prošel soudy i odvoláním a nyní je znovu ve fázi, kdy je třeba rozhodnout o jeho vydání.
U Tomia Okamury policie žádá o vydání kvůli podezření z podněcování k nenávisti v souvislosti s předvolební billboardovou kampaní hnutí SPD. Kontroverzi vyvolal zejména plakát s vyobrazením muže tmavé pleti se zkrvaveným nožem a protiimigračním sloganem.
Andrej Babiš tvrdí, že stíhání je politicky motivované. Na otázku, zda se v Česku odehrávají politické procesy, reagovala Helena Válková odmítavě, zároveň ale připustila určité pochybnosti. „Myslím si, že ne, ale ono to tak jednoduché není. Vím, jak se ten proces vyvíjel, znám, zarazilo mě tam trestní řízení a to, jak bylo dodržováno,“ uvedla v pořadu Interview ČT24.
„Kdyby nebyl politikem, řízení by možná vůbec nezačalo.“
Helena Válková popsala své osobní právní hodnocení případu a zdůraznila, že k němu dospěla po prostudování spisu. „Jako poslankyně, ale i jako právnička jsem po prostudování dospěla k přesvědčení, že kdyby Andrej Babiš nebyl politikem, tak by buď to trestní stíhání bylo zastavené daleko dříve, anebo by dokonce vůbec nebylo zahájeno,“ řekla předsedkyně sněmovního mandátového a imunitního výboru.
Odmítla, že by šlo o politický proces, zároveň ale připustila, že v justici mohou selhávat jednotlivci. „Kdyby tady nebyl politik, který vystupuje způsobem, jakým vystupuje... Může se stát, že ne všichni soudci jsou výborní soudci. Řekněme, že jich je naprostá menšina, jsou to výjimky, ale někteří soudci takoví jsou. Nebudu jmenovat, ale ty procesní chyby tam jsou a zatím si stojím,“ uvedla.
„Může jít o koncentraci nekompetentnosti.“
Zároveň zpochybnila, zda bylo v případu postupováno plně standardně podle trestního řádu. „Nemám důvěru v to, že by se postupovalo standardním způsobem v souladu s trestním řádem, protože jsem si celý spis prošla, tak tu opravdu jiný důvod nevidím. Proto to nemusí být politický proces. Může to být jenom koncentrace nekompetentnosti, která vyústí v určité sympatie a nesympatie vůči tomu obviněnému, obžalovanému a potom už i zproštěnému. Výsledek je, že prostě tu dojde k soudnímu ping-pongu, který ale nepostupuje podle procesních pravidel,“ zpochybnila procesní fungování soudu.
Prof. JUDr. Helena Válková, CSc.
Následně odmítla, že by svými výroky chtěla plošně zpochybňovat české soudnictví, a zdůraznila, že své hodnocení opírá i o zkušenosti z minulých kauz. Jako příklad uvedla případ někdejší ministryně obrany Vlasty Parkanové, která byla v souvislosti s nákupem letounů CASA trestně stíhána téměř deset let, než byla pravomocně zproštěna obžaloby.
Podle Válkové dlouhé stíhání Parkanové vážně zasáhlo její osobní i zdravotní situaci a ukázalo, že i vysoce postavený politik může čelit vleklému procesu, který nakonec skončí bez odsouzení.
„Trknou vás do očí nesrovnalosti a chyby.“
Válková poté zopakovala, že pokud se na případy podívá očima právníka, vidí v nich zásadní problémy. „Trknou vás do očí nesrovnalosti a chyby,“ prohlásila. „Myslím si, že u Vlasty Parkanové, a dodnes jsem to nepochopila, stejně jako u Andreje Babiše došlo k některým chybám, které ze začátku mohly vypadat ještě omluvitelně, protože na začátku trestního stíhání vždy každý chce nějakou tu svoji linii prosazovat a shánět k ní důkazy. Ale jak u Vlasty Parkanové, tak u Andreje Babiše podle potřeby se měnily i ty podstatné náležitosti, důkazy, verze a podobně. Připomíná mi to i kauzu Opencard primátora Svobody,“ poznamenala.
Helena Válková sdělila, že v případě Babiše hlasovala proti doporučení k vydání podle svého vlastního přesvědčení. „Já jsem hlasovala sama za sebe, také jsem řekla, jak jsem hlasovala. Mám opravdu čisté svědomí a teď budeme hlasovat na plénu,“ dodala.
„Z plakátů se mi zvedal žaludek.“
V případě Tomia Okamury dala Helena Válková jasně najevo, že obsah kampaně hnutí SPD osobně odmítá. „Tomio Okamura, to je zase úplně jiný příklad. Já tady v úvodu musím říci, nikoli překvapivě, že se mi zvedal žaludek z těch plakátů a že jsem to označila jako nechutné,“ uvedla.
Oddělila však svůj osobní názor na kampaň od právního hodnocení věci. „Zdaleka to ještě nedosahuje té hranice, kterou vyžaduje trestní právo. Trestní právo má být prostředek nejzazší. A my máme už pravomocné rozhodnutí soudu z 6. listopadu 2025, kde se říká, že SPD není populistickým seskupením s dominantní rolí vytváření předsudečné nenávisti. To je jedna z věcí, která se právě klade za vinu v souvislosti s trestním stíháním jak SPD jako právnické osoby, tak i Tomia Okamury,“ upozornila Helena Válková.
K Okamurově kauze dodala, že u politických projevů se musí omezovat svoboda projevu obezřetně. Soudní moc by podle ní neměla poslancům určovat hranice, které mají právě díky institutu imunity.
Podle Okamury se výbor „přiklonil k demokracii a svobodě slova“. „V demokracii má být svoboda názoru a my jako SPD nebudeme nikdy hlasovat pro kriminalizaci, vyšetřování, stíhání, odsuzování a souzení lidí za politické názory,“ prohlásil a dodal, že si za plakátem, který mu přivodil trestní stíhání, stojí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Měla by Poslanecká sněmovna Andreje Babiše a Tomia Okamuru vydat k trestnímu stíhání?
