„Pseudokauza ruských bytů vznikla kvůli zavedení nového občanského zákoníku. Jde jen o ‚hokej‘ v normách. Jestli však budou chtít Rusové situaci hrotit, tak naopak ‚znárodní‘ Český dům v Moskvě a přes sto tamních bytů, které patří České republice. Vzniknou z toho pro nás miliardové škody,“ děsí se uznávaný právník Miroslav Kříženecký. Reaguje tak na kauzu, která nenechává spát politiky ani diplomaty a vzrušuje média.
Ruské byty v Praze
Ostatně Kříženecký dostal plnou moc od zvláštního velvyslance Ruské federace, kterého kdysi jmenoval ruský prezident Vladimír Putin, aby zajistil správu ruského majetku v zahraničí, konkrétně v České republice, na Slovensku, v Maďarsku a v Rakousku. Premiérem Česka byl v té době Miloš Zeman, který měl jet na oficiální návštěvu do Moskvy. Byl vypracován plán, jak řešit správu a vlastnictví budov a bytů, které Česká republika postavila v Rusku a které Ruská federace postavila v Česku.
„Za socialismu vznikly na základě mezivládních dohod smlouvy. My budeme mít Český dům, sto pět bytů a ještě další nemovitosti v Moskvě, a vy přes sto bytů, správní budovu ve Stodůlkách a nějaké vily. Předem je třeba podotknout, že správa žádné z těchto nemovitostí se neřídila Vídeňskými úmluvami, a tedy nebyla pod diplomatickým statutem. Diplomatický statut tyto nemovitosti nemají ani nyní. Nový občanský zákoník vychází z toho, že kdo je zapsán v katastru nemovitostí, ten je vlastníkem. Konkrétně u bytů vznikl v Česku ten problém, že jako vlastník je uvedena Správa služeb diplomatickému sboru. Paradoxem ovšem je, že ta ví, že není vlastníkem, historicky měla pouze provádět veškeré záležitosti týkající se správy těchto bytů, a proto nyní nájem z těchto bytů dostává FGUP Goszagransobstvennost. Jde prakticky o nástupce úřadu, který zřídil, když byl poprvé ve funkci prezidenta, Vladimír Putin, a který se jmenoval ‚Ve věcech prezidenta Putina‘. Náměstek ruského velvyslance mi vysvětlil, že jejich strana to neřešila, protože stále platí, že mezinárodní smlouva má přednost před národním právem. Jde prostě o ruský majetek,“ vysvětlil právník. Upřesnil ovšem, že záležitost administrativní budovy ve Stodůlkách bude řešena soudní cestou.
Nesoulad v právních normách se proto podle Kříženeckého opět začíná řešit až nyní, kdy se z toho podle něj stala novinářská pseudokauza. Vily na Praze 6 jsou ve vlastnictví Ruské federace se vším všudy, ale asi sto padesát bytů a další nemovitosti provozuje ruská státní nediplomatická společnost s nevyslovitelným názvem FGUP Goszagransobstvennost, která podléhá Správě věcí prezidenta Ruské federace.
Jako první kauzu v roce 2017 začala popisovat Eliška Hradilková Bártová na stránkách HlídacíPes.org v článku Česká diplomacie řeší citlivý problém: pochybné stavby Ruské federace na českém území. „Několik let probíhají dvoustranná jednání ohledně nové smluvní úpravy užívacích vztahů k pozemkům v souladu s recipročními zájmy České republiky,“ napsal jí mimo jiné ředitel Diplomatického servisu, jenž nemovitosti spravuje, Ladislav Škeřík. Článek zakončila tím, že jednání dosud nebyla úspěšně uzavřena.
Další média se přidala s kauzami ohledně pronájmů nemovitostí, v následném humbuku byl odvolán zástupce výše zmíněné firmy a správce domů Alexandr Těrentěv a finanční úřad řeší, jestli ruská ambasáda odváděla daně z pronájmů. Deníku N sdělilo ministerstvo zahraničí, že komerční pronájem bytů, které ruskému státu na základě předrevolučních smluv svěřil český stát, je nepřípustný. „Dnes je v Česku situace taková, že kopněte do Rusa a je to dobře,“ komentuje Kříženecký s tím, že právně urovnat veškeré vztahy s Ruskou federací je běh na dlouhou trať.
Český dům v Moskvě
V Rusku ale má recipročně nemovitosti i Česká republika. Jde o areál Čertanovo u Moskvy a budovy či hotelový komplex Český dům v ulicích 2., 3. a 4. Tverskaja Jamskaja. Toto „Česko v Moskvě“ se nachází nedaleko českého velvyslanectví v ulici Julia Fučíka, pod něž stále spadá. V hotelu jsou ubytováváni turisté či oficiální návštěvy, v dalších budovách si pronajímají byty či kanceláře podnikatelé a ceny jsou tam právě kvůli pseudodiplomatickému statutu objektů velice příznivé. Přesto „Česko v Moskvě“ vydělává desítky milionů korun ročně a na ministerstvu zahraničních věcí si to pochvalují.
Fotogalerie: - Česko v Moskvě
Podle důvěryhodného zdroje se však ruská strana začala starat o podstatu fungování Českého domu a jeho „diplomatické krytí“. Možná začne jít také recipročně k českému humbuku i v Moskvě do tuhého. „O ničem nevím. Žádné indicie podobných snah z ruské strany nemám, ale obraťte se na tiskové oddělení ministerstva zahraničních věcí,“ řekl k tomu ředitel Českého centra – Českého domu Jiří Podhola.
„Jako vlastník českých bytů je zapsán Diplomatický servis. Už mnoho let ale peníze za nájmy vybírá ruská strana a nikomu to nevadilo. Uvědomme si, že hodnota našeho majetku v Moskvě je mnohem vyšší. V žádné dohodě jsem nenašel, že by měly mít byty a budovy na obou stranách diplomatický statut. Češi se ale tak chovají. A je to v rozporu s Vídeňskými úmluvami. Český dům v Moskvě toho využívá. Dováží neproclený alkohol, potraviny a tak dále. Tváří se jako subjekt s diplomatickým krytím, ale v žádné smlouvě to nenajdete. Je tam každý rok sedmdesát milionů výdělku pro českou stranu,“ sdělil Kříženecký.
Českému ministerstvu zahraničí jsme otázky ohledně právních nedostatků týkajících se obou majetků, diplomatického statutu Českého domu či možné reakce z ruské strany odeslali několikrát, ale narazili jsme jen na zeď mlčení. Ředitelka tiskového odboru Zuzana Štíchová či žádný z jejích zástupců, od nichž jsme se telefonicky dozvěděli, že dotazy dostala, nadále nekomunikuje. Ani podaná stížnost na Štíchovou k rukám ministra Tomáše Petříčka nevyvolala žádnou odezvu. Vypadá to, jako by administrativní nesrovnalosti ohledně Českého domu v Moskvě chtělo ministerstvo udržet v tajnosti.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
