Je dobře, že ANO a SPD chtějí ve Sněmovně obstruovat kvůli snížení valorizace důchodů?Anketa
Západ sice hovoří o podpoře pro Ukrajinu tak dlouho, jak bude třeba, v zákulisí se však mluví o válečném ultimátu pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, píše německý deník Bild. Podle něj půjde o nátlak na Kyjev v případě, že ukrajinská protiofenziva bude neúspěšná a do podzimu se nepodaří Ukrajině dobýt zpět okupovaná území.
„Za prvé. Osobně jsem skeptický k tomu, že by existovala šance, že by do podzimu Ukrajina dobyla zpět svá území, o která přišla za prvé po roce 2014 a za druhé po 24. únoru minulého roku. Za druhé. Podpora Západu je limitovaná i v tom, že všechno, co Ukrajina žádá, aby byla úspěšná, jí Západ buď nemůže, nebo nechce dát. Nemůže dát je o tom, že nemá tolik techniky a především munice, kterou by Ukrajinci potřebovali. Armády už jsou na svých limitech. Pak jsou tu zbraňové systémy, které jí dát nechceme, to znamená letadla a další techniku, kdy odkazujeme na to, že ji nepotřebují. Viz poslední vyjádření Bidena k letounům F16,“ komentuje bezpečnostní poradce generál Andor Šándor.
Šándor vidí dilema mezi tím, jak politicky podporujeme Ukrajinu a dáváme najevo něco, co nejsme schopni splnit. Jak je veřejné PR v rozporu s tím, co jsme schopni nebo ochotni udělat. „Je velmi kontroverzní říkat, zda máme Ukrajinu podporovat tak dlouho, aby vyhrála, než ji Rus celou rozbije. Máme řadu politiků, kteří věří, že Ukrajina může vyhrát, a každý jiný názor je ostrakizován. Na druhou stranu se realisticky zvažuje varianta, že Ukrajina vyhrát nemusí,“ popsal Šándor, který připomíná, že Rusko je země zvyklá strádat. „Země, která má daleko větší potenciál jak vojenský, tak lidský. Je to země, která bohužel sankcemi tolik neutrpěla. Zároveň bychom si měli říct, že Rusko vůbec není izolováno. Je mnohem více zemí, které nepřistoupily k sankcím. Dokonce i Turecko, země Severoatlantické aliance, nepřistoupilo k sankcím,“ uvedl Šándor. „Rusko je schopné pokračovat v konfliktu mnohem delší dobu než Ukrajina. Proto si umím představit, že to má dvě dimenze. Jednu politickou otevřenou, ale i druhou, kdy může docházet k výzvám. Je možné, že i cesta Bidena do Kyjeva 20. února byla o tom, aby se začalo uvažovat o jiném řešení než trvat na tom, že Ukrajina osvobodí ještě letos celé své území. Neralistické,“ dodal.
Stav na bojšti popisuje bezpečnostní poradce takto: „Ukrajinci sice zaznamenali nějaké taktické úspěchy, měli úspěchy na operační úrovni, osvobodili Charkovskou oblast a část Chersonské. Na strategické úrovni bohužel nevyhrávají.“
Bezpečnostní dohoda? „Způsob alias chytrá horákyně.“
Severoatlantická aliance by mohla nabídnout Ukrajině bezpečnostní dohodu, která by Kyjevu po konci války s Ruskem zpřístupnila větší množství moderních vojenských technologií. To by mělo přimět Kyjev k zahájení jednání o příměří s Ruskem. Jenže je to reálné? „Hledání způsobu alias chytrá horákyně. Nebude to členství v NATO, ale něco víc než neutralita nebo jiný způsob spolupráce? Obávám se, že samozřejmě jedním z důvodů nezákonné ruské invaze byly i ruské námitky, pokud šlo o militarizaci Ukrajiny. Nejsem si jist, že tohle bude Rusku po chuti. Můžeme argumentovat, že Rusům do toho nic není. Ale prakticky se Rusové snaží zemi ničit proto, aby nebyla militarizována. Obávají se, že z území Ukrajiny by mohl být zahájen útok na Ruskou federaci,“ uvedl Šándor.
Bezpečnostní smlouva by neměla takovou váhu jako plnohodnotné členství v Alianci. Na Ukrajinu by se tak nevztahoval závazek vzájemné obrany mezi zeměmi NATO a v zemi by nebyli trvale rozmístění vojáci Severoatlantické aliance. Větší dostupnost moderních západních zbraní by ale mohla Moskvu odradit od dalších útoků na sousední zemi.
Psali jsme:
„Nemyslím si, že tohle je cesta, jak konflikt vyřešit tak, aby Rusko neingerovalo do událostí na Ukrajině. Rusko ingeruje do událostí na Ukrajině od roku 2008, kdy se začalo uvažovat o členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci. Je to nějaké řešení. Otázka je, zda na to přistoupí samotní Ukrajinci. V zásadě to má v podtextu, že část území nechají Rusku,“ uvedl Šándor. „V rétorice, kterou prezentoval Zelenskyj, by to vyžadovalo velké státnické rozhodnutí, aby upřednostnil jaksi jiný způsob vidění konce konfliktu, aby vzal v potaz, že prodlužování konfliktu povede k dalším tisícům a tisícům mrtvých, zraněných a zmrzačených a destrukci země. Chápu, že se Ukrajinci nechtějí vzdát území. Pokud ale nemají sílu zvrátit ruskou agresi, pak je vhodné přemýšlet i o jiných způsobech, jak konflikt ukončit. K tomu by Sunakův návrh mohl přispět. I když jsem skeptický k tomu, že by mohl být nějak realizován,“ dodal.
S návrhem měl přijít britský premiér Rishi Sunak. Souhlasily podle médií i Německo a Francie. Jenže je to pravděpodobné? Úvahy v zákulisí jsou přitom v ostrém rozporu s projevy amerického prezidenta Joea Bidena a dalších západních lídrů, kteří zdůrazňují jednotu proti ruské agresi. „Nevidím to příliš jako šťastné. Nejsem si jist, jak by na tohle reagovalo Rusko,“ doplnil Šándor.
Co navrhuje Čína, je pro USA neakceptovatelné
Čína nyní vyzvala Ukrajinu a Rusko k jednání o příměří a přišla s dvanáctibodovým plánem na ukončení války. To smetli Američané ze stolu. „Svědčí to o tom, že co navrhuje Čína, je pro USA neakceptovatelné, to znamená připustit, že Rusko dostane všechna území, která dobylo, že budou zrušeny sankce… Znamenalo by to, že by Rusko mělo volné ruce a všechno k dispozici, co mělo před začátkem invaze. Samozřejmě pokud by mírový plán byl všemi akceptován, zvýšilo by to roli Číny,“ uvedl Šándor s tím, že Čína ví velmi dobře, proč nechce oslabené Rusko. „Spolu s Ruskem budou vytvářet účinnou rovnováhu. USA si podle mého soudu zbytečně vytvářejí velkého nepřítele z Číny, byť chápu, že Čína má řadu problémů bezpečnostních jak s Indií, tak včetně tolikrát diskutovaného Tchaj-wanu. Že označují Čínu jako hlavního protivníka pro další desetiletí a zároveň si svazují ruce v Rusku, mi nepřijde jako ideální politika,“ dodal. A připomenul události minulé: „Myslím si, že je to opakování úplně stejné chyby, kterou udělal George Bush mladší, kdy poté, co sice Írán označil za zemi osy zla, invazí v roce 2003 odstranil od vlády Saddáma Husajna, který byl v Iráku protiváhou šíitského Íránu. Tím katapultoval íránský vliv na Blízkém východě, což vedlo k rozvratu na Blízkém východě, což jsem nepovažoval za nic geniálního. Spíš mi to připadalo naprosto hloupé. Politiku by bylo potřeba dělat trochu rozumněji. Nevytvářet tolik nepřátel najednou. Pak se to obtížně řeší v nějakém celku,“ podotkl.
„Ruská taktika je smrtelná pro ukrajinská vojska.“
Ve směru na Bachmut se situace stává stále a stále složitější. A na čem nebo na kom bude podle něj záležet, jak válka skončí? „Ruská taktika je smrtelná pro ukrajinská vojska. Oni každodenním dělostřeleckým ostřelováním, krátkými výpady udržují ukrajinská vojska v dotyku, nutí je bez přestávky bojovat, dochází k maximálním ztrátám na lidských životech, a to na obou stranách. Dochází k opotřebovávací válce. Ukrajinci si mohou stěží odpočinout, což komplikuje stav ukrajinské armády. Je to opotřebovávací taktika ze strany Rusů, aby znemožnila Ukrajincům připravit jarní protiofenzivu, na které by mohl záležet další osud země,“ uvedl Šándor. „Proti očekávání řady z nás, kdy jsme si mysleli, že uvidíme nějaké obkličovací velké operace ruské armády, spíš volí tuto cestu každodenního vyčerpání. Ukrajinské zdroje nejsou neomezené. Vidíme, že sliby dodávek techniky se jak v počtech nenaplní, tak mají zpoždění. Rus hraje brutálně o čas a ví dobře, čeho tím dosáhne. Řada odborníků i Američané apelují na Ukrajince, aby přestali bránit Bachmut a vyčerpávat se v tomto prostoru a spíš soustředili omezené síly, které mají k tomu, aby někde jinde mohli vylepšit postavení na válčišti. Představa, že Rusko přijde o Krym, je v tuto chvíli nereálná,“ uzavírá svůj komentář bezpečnostní poradce.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
Gusta Pražák
