„My se snažíme zachovávat si chladnou hlavu ke všem věcem, které jste zmínil, ale ty dvě hlavní hrozby nás zaměstnávají dostatečně,“ prohlásil generál hned na úvod. Oněmi dvěma zásadními hrozbami míní Islámský stát na jedné straně a Rusko na straně druhé.
Dnes se totiž Rusko chová zcela jinak než v roce 1999, kdy jsme vstupovali do NATO. „Tehdy to byl partner pro NATO, dnes už je to jinak,“ konstatoval. „Rusko disponuje obrovským arzenálem včetně arzenálu jaderného. Rusko dalo jasně najevo, že je ochotno použít svůj arzenál k prosazení zahraničněpolitických cílů a vytváří si svoje pravidla. Hrozba Islámského státu je aktuálnější, ale v tuto chvíli nemá potenciál zničit náš způsob života. Rusko ho má,“ doplnil host.
NATO si začalo znovu uvědomovat svůj prvořadý cíl, to jest kolektivní obranu. „Připravili jsme proto cvičení většího rozsahu. Ta Rusko dělalo už několik let a my jsme to nemohli ponechat bez odpovědi,“ zaznělo z úst generála. Cvičení Anakonda v Polsku je přesně takovým typem akce. „Rusko bylo podle mezinárodních dohod o cvičení informováno a bylo přizváno jako pozorovatel. Já proto nevidím cvičení jako eskalaci napětí,“ konstatoval Pavel.
Slýchám o tom, že je NATO agresivní, to je nesmysl
Často prý slýchá o tom, jak Severoatlantická aliance provokuje Rusko, což naprosto jednoznačně označuje za mýtus. V roce 1999 se NATO rozšířilo v souladu s mezinárodními dohodami. Státy svobodně rozhodly o tom, že chtějí být členy NATO. Já osobně vidím rozšíření NATO jako naprosto dobrovolný a svobodný proces, který je Ruskem pouze vykládán jako agresivní. Na druhé straně anexe Krymu je fakt,“ podotkl Pavel. Totéž platí o vojenské operaci Ruska v Gruzii nebo Moldavsku.
Ačkoli je dnes Rusko vnímáno Aliancí jako hrozba, neoznačuje ho za nepřítele. Pavel proto věří, že se dají vztahy opět vylepšit. Svým kolegům v Rusku navrhl prý několik opatření, která by vedla ke vzájemné transparentnosti a zamezila by různým incidentům. Reakce z ruské strany však prý byla absolutně nulová. „Přesto věřím, že bude jednoho dne možné na vojenské bázi navázat dialog,“ doufá generál.
Ruské ozbrojené síly procházejí rozsáhlou a komplexní modernizací svých vojenský sil. Tyto síly jsou schopné zasahovat, kde bude rozkázáno. „Ukázalo se to v Sýrii, myslím si, že bylo záměrem to ukázat,“ předestřel svůj názor Pavel. Nedomnívá se však, že by Rusko v tuto chvíli chtělo přímo zaútočit na některou členskou zemi. Pokud by k nějaké akci došlo, stalo by se tak podle Pavla podobným způsobem jako na Krymu. Proto se na tuto variantu Aliance připravuje.
Tvrdá ruská propagandistická válka
Lidé se ale Ruska nebojí, proč? „Já si myslím, že je to do určité míry vlivem působení ruské propagandy. Ruská propaganda se dlouhodobě snaží o to, aby relativizovala hrozbu, kterou Rusko představuje. Ruská propaganda se snaží přesvědčit, že hlavní snahou Ruska je boj proti terorismu. Ale když se podíváme na fakta, tak vidíme něco jiného. Dochází k budování rozsáhlých konvenčních sil, které může použít k prosazování svých zahraničněpolitických zájmů. I proti Alianci. A to my nemůžeme přehlédnout. Musíme být připraveni čelit těm hrozbám, které reálně existují,“ konstatoval Pavel.
Lidé se prý víc dnes bojí islámského terorismu, protože o něm slyší ve zprávách dnes a denně, zatímco o ruské hrozbě prakticky vůbec neslyší. Rusko toho v této propagandistické válce umně využívá. Rusko považuje za důležité vnášet do řad svých protivníků nedůvěru, nejistotu, nedůvěru ve vlastní politiky,“ doplnil Pavel. Západ se tedy musí snažit ukázat, kde je skutečně pravda. Uznal ovšem, že se i Západ snaží šířit některé názorové proudy v Rusku – názorové proudy prosazující svobodu slova a pluralitu názorů.
Je třeba si také uvědomit, že tři čtvrtiny nákladů na fungování NATO nesou Spojené státy a dělají to dobrovolně, což svědčí o tom, že cílem USA rozhodně není rozvrátit Evropu. Řeči o tom, že Spojené státy podněcují k válce mezi Evropou a Ruskem, považuji za nesmysl,“ konstatoval jasně Pavel.
Politici přemýšlejí od voleb k volbám. A Turecko s Afghánistánem...
Ve své pozici je generál Pavel také jakýmsi pojítkem mezi armádou a politiky. A s politiky se mu nejedná snadno, protože uvažují jinak než vojáci. „Do příštích voleb,“ ptal se Michal Kubal. „Dá se to říct i tak,“ přikyvoval Pavel.
V rozhovoru se generál Pavel vyjádřil také k uprchlické krizi. Turecko prý už několikrát požádalo partnery v NATO, aby posílili obranu turecko-syrské hranice. „Turecko přijalo mnoho opatření, aby zabránilo ilegálním transferům přes své hranice se Sýrií. Hranice se Sýrií je 1 300 kilometrů dlouhá a vede v členitém terénu, takže není ani v silách početné turecké armády hranici zcela neprodyšně uzavřít,“ poznamenal Pavel.
V tuto chvíli podle jeho názoru neexistují důkazy o tom, že by Turecko podporovalo Islámský stát. Je sice pravdou, že Rusko v této souvislosti představilo některé satelitní snímky, ale ukázalo se, že nebyly zcela hodnověrné. Turecko vynakládá obrovské prostředky na to, aby chránilo své hranice a potíralo teroristy na svém území.
Všechny státy Aliance jsou součástí koalice bojující proti Islámskému státu. Tato koalice je velmi široká a koordinace případné pozemní operace by byla velmi náročná a určitě by přinesla oběti na životech. Jsme přesvědčeni, že tento boj musejí vybojovat lokální síly. Invaze zahraničních jednotek by neměla podporu místních obyvatel,“ varoval generál.
NATO se musí také snažit dotáhnout do konce stabilizaci Afghánistánu. Ale co je vlastně tím konce? Je to především schopnost afghánských bezpečnostních sil zajistit v součinnosti s vládou klid na afghánském území. Podle odhadů je třeba ještě dvou až pěti let, aby byly některé jednotky schopné fungovat samostatně,“ předestřel vizi Pavel. V tuto chvíli klesá míra armádních dezercí,“ ocenil host.
„Ale pokud se budeme orientovat jen na negativní zprávy, dojdeme k tomu, že je zde jen zanedbatelný pokrok a že by bylo lepší z této země odejít,“ doplnil. Odchod Aliance ze země by Pavel považoval za špatný, protože by se otevřel prostor pro to, aby se z Afghánistánu stal jeden velký teroristický výcvikový tábor. Tito teroristé by se dříve či později objevili i v Evropě. Je to složitá situace, trvá dlouho, ale má svůj smysl,“ trval na svém názoru druhý nejvýznamnější muž Aliance.
Až bude v zemi zajištěna elementární bezpečnost, mohou být nastartovány infrastrukturní projekty, které zemi pozvednou. Svou roli ve stabilizaci Afghánistánu hraje i korupce, ale tu se nepodaří zcela vymýtit. Setkáváme se s ní ostatně i u nás.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
