Jako hosté se představili: Roksolana Dryndak, expertka na zahraniční vztahy, na Rusko, Ukrajinu a Balkán, a bezpečnostní expert Petr Pojman.
Já na bráchu…
Pojman si v úvodu pochvaloval současnou strategii Kyjeva na východě země: „Dříve se to jmenovalo antiteroristická operace, od roku 2002, zabývala se tím bezpečnostní služba Ukrajiny, kriminální policie. Dnes tomu velí armáda a generální štáb. Celá situace ze strany Ruska vypadá na to, že si testují nového nejvyššího velitele, který nemá žádné zkušenosti,“ uvedl host s narážkou na nově zvoleného prezidenta Volodymyra Zelenského.
Máte rádi Zdeňka Svěráka?Anketa
„Putin se konečně po pěti letech rozhodl, že utiskovaným Ukrajincům bude rozdávat ruské pasy, což samozřejmě uvítali. Pasy Luhanské a Doněcké republiky totiž kromě Ruska nikdo neuznává. Držitelé těchto pasů mohou cestovat do Ruska, ale nedává jim to výhody ruských občanů. Dnes je možné za určitou finanční částku získat ruský pas,“ vysvětloval bezpečnostní analytik. „Je to příležitost pro okupační správu vydělat si nějaký rubl bokem, přeložit dokumenty a tak dále. Ani to je ale k ničemu neopravňuje, protože v ruském pasu nemají ruskou registraci, takže jim to nedává třeba sociální výhody a podobně. Rozdávání pasů je tedy novým testem, jak prezident Zelenskyj bude reagovat. On na to odpověděl velmi dobře, že zas nabídne Rusům ukrajinské pasy.“
Vzor ostatním
Dryndak se přidala s hodnocením země: „Ukrajina se po ‚majdanu‘ v roce 2014 stala demokratickou zemí se svobodnými volbami, fungují tam demokratická pravidla, lidská práva a lidé se tam mohou běžně shromažďovat. Je to vzor pro Rusko samotné a země kolem. Takto demokratická země, která byla ve sféře vlivu Ruska už celá staletí. Konflikt na východě má především vyčerpat Ukrajinu, zdeptat místní obyvatele. Pokud dnes vyčerpá nebo oslabí vládu, oslabí zemi ekonomicky, tak toho Rusko dále využije.“
Značné peníze mělo Rusko podle expertky hlavně ze začátku. „Armáda odtamtud odvážela suroviny, techniku a byl to polygon, kde si mohli vyzkoušet své zbraně. Je tam obrovské množství příležitostí pro diplomacii a je to pokus, co se z toho dá vyčerpat. Oni z toho nedokázali udělat druhý Krym. Co z toho má Rusko dnes? Byznys určitě ne. Prozatím je z toho konflikt, který je u ledu. Těžba je tam velmi oslabená, značná část dolů byla zničena. Samotné území má problém se uživit.“
Trpící Krym
„Územní zisk by byl pro Rusko zajímavý, pokud by se stalo, co si Kreml představoval, tedy zisk Krymu, pak propojení s pevninskou částí Ukrajiny, aby na Krym mohla proudit elektrická energie a voda. To dnes není možné, proto se tam musel postavit most, který částečně vyřešil dopravní situaci, ale nevyřešit ani zásobování vodou, ani elektrickou energií,“ kontroval Pojman.
„Zbývá tu několik stovek kilometrů, aby se to připojilo, je tam velmi špatná dálnice, ale tam jde skutečně o život. To se nepovedlo, ukrajinská společnost se tomu postavila, to se zvláště týká Chersonské oblasti, takže nástup Ruska byl zastaven. Konflikt od doby, kdy byly podepsány minské dohody, byl spíše ve prospěch Ukrajiny, ten východ, tam je zisk o pár metrů. Maximálně pahorek. Rusku je jasné, že další územní zisky v blízké době nebudou. Má plán B, ti ruští imperialisté, kteří budovali Velkorusko, kteří chtěli vytvořit novou gubernii Novorossiju, chtěli ji připojit k Rusku. Takže tato získaná území mají vytvořit tlak na zbytek Ukrajiny. Federalizace. Do vedoucích funkcí byli dáni lidé, kteří mají za sebou nějakou kriminální minulost, to se týká Krymu i separatistických území na východě Ukrajiny. V ideálním případě by byli rádi, aby byli zvoleni do ukrajinské národní rady a mohli ovlivňovat ukrajinskou bezpečnostní a zahraniční politiku,“ hrozil hrstce přítomných Pojman.
Fotogalerie: - Jakešův křest
Víme, kde Rusové zaútočí!
Poté šokoval slovy: „Pokud se bude příliš dlouho čekat a pokud Ukrajinci ukážou slabost, tak je plánován ruský útok přes Charkovskou oblast z Běloruska, což by odřízlo většinu bojeschopných jednotek ukrajinské armády, a pak už máme problém všichni a děj se s námi to, co jsme si zasloužili,“ konstatoval chladně. „Ukrajina dnes může klidně vstoupit do NATO. Její armáda je rozhodně lepší, než byla třeba bulharská, když vstupovala do Severoatlantické aliance. Politické rozhodnutí požaduje ale politickou odvahu, ale tu nikdo nemá,“ chmurně pokračoval bezpečnostní analytik.
„Někteří zodpovědní lidé v NATO nebezpečí ze strany Ruska a jeho další možnou agresi takto vnímají a snaží se, aby Ukrajina vydržela. Samozřejmě jsou sankce, které jsou z velké části účinné, protože to Rusko bolí. Ukrajině jsou dodávány zbraně, a to je potřebné,“ podtrhl Pojman. „Třeba protitankové systémy, což jsou velice přesné zbraně. Rusko má totiž na východě Ukrajiny asi 700 tanků. Každý zničený tank představuje velkou finanční i kádrovou ztrátu. Zatím tyto zbraně Ukrajina nepoužila, ale jsou určitým instrumentem pro odstrašení Ruska. Je to ale nedostatečné. Řada evropských politiků se s tím ale má tendenci usmiřovat, Rusko neudělalo žádný pozitivní krok směrem k Ukrajině a k Evropě. Jen má dlouhodobou jasnou strategii, čeho chce dosáhnout. My nemáme bohužel žádnou.“
Jak srazit Kreml na kolena
Pokud by podle hosta Rusko utnulo dodávky plynu a ropy do Evropy... „Tak to by bylo pro ně katastrofální. To už by muselo být snad jen v případě války. Kdyby Američané chtěli, tak už je dostali. Ceny u benzinek, to je vliv USA, které se dohodnou se Saúdskou Arábií a jsou schopny ceny ropy tak snížit, že srazí Rusko na kolena. Důležité jsou také personální sankce, jako je zabavování majetku Rusů. Záleží to samozřejmě příklad od příkladu,“ konstatoval Pojman. Zdá se, že americký zkapalněný plyn, který poputuje do Polska, bude mít „těžký kalibr“ a zvrátí závislost západní Evropy na ruských dodávkách.
„Lidé z východní části Ukrajiny, na okupovaných územích, jsou odříznuti od světa,“ vzala si slovo zase expertka. „Smějí na propustku, třeba za příbuznými, na nějaký čas vycestovat. Smějí přijet na centrální Ukrajinu si zařídit doklady, ale tam, kde žijí, je nedostatek potravin, hygienických potřeb. Není tam normální zboží, které používáme. Lidé žijí jen z důchodů. Tam, kde je největší koncentrace vojsk, jsou už jen staří lidé, bojí se vycestovat, nechtějí opustit své blízké. Živoří tam v nepříjemných ekonomických podmínkách, žijou z mála, co si dokážou vypěstovat nebo vydělat v malých firmách či institucích. Žijí prostý, ne úplně klidný život. Důchody si mohou vybrat…“
Důchody mnohdy pouze virtuální
Pojman to ozřejmil slovy: „Důchody se vyplácely, ale není, kde je vybrat. Do 60 dní si pro něj musíte jít, protože na okupovaných územích nefunguje žádný bankovní systém. Kdo by jim ty důchody vydával? Tato území kontrolují skupiny organizovaného zločinu, které by si ty důchody nechaly pro sebe. Takže třeba lidé z Luhanské oblasti, kde existuje jen jeden přechod pro pěší, tak musí každých 60 dní jej přecházet, v zimě v létě se tam ve frontách čeká několik hodin. Ve správním středisku si pak provedou registraci a jedou zpátky. Z Doněcka je to jednodušší, protože tam je přes přechody možné jezdit i autem. Pokud chce nový prezident obnovit přímé vyplácení, tak přes tyto problémy to není možné,“ zavrhl nový nápad nového prezidenta Petr Pojman. „Nemá strukturu, která by tam vyplácela ukrajinské důchody. Že by někdo z Luhanské republiky tam založil nějakou filiálku ukrajinské banky a vyplácel důchody v hřivnách, to je dost nepředstavitelné,“ pousmál se fiktivní představě a pokračoval: „Rusové se především starají o šéfy těch okupačních správ. Jim rozdělují finanční prostředky. Jen minimum se dostane obyčejným lidem, jen tak něco v rámci humanitární pomoci. Část pomoci se tam snažil distribuovat i nejbohatší ukrajinský oligarcha Rinat Achmetov, ale co jsem měl konzultace, tak to dopadlo špatně, protože okupanti to chtějí rozdávat sami.“ V samotné Ukrajině jsou podle Pojmana problémy s organizovaným zločinem a vybrat si finanční prostředky na východě země „je prakticky nemožné, protože kdo má větší ‚kvér‘, tak je kápo“.
Fotogalerie: - Sněmovna o digitalizaci
Dryndak poté obhajovala místní oligarchy: „I ten průmysl je majiteli lehce sponzorován, aby fabriky a doly živily lidi.“
Jaderný Krym vysává místní zbytky obyvatel
Pojman dodal významně: „Na Krymu je problém s nedostatkem vody. Dnes se podobá vojenské pevnosti a říká se, že i jaderné. Krym je z našeho hlediska okupovaným územím. Tamní lidé se stali ruskými občany, ale nuceně, část z nich uprchla.“ Dryndak doplnila, že „občanství si tam mohou nechat i ukrajinské, ale je to velký problém, třeba při zkušební době v práci, když chtějí narukovat a tak dále. K žití tam byli přinuceni i krymští Tataři. Část z nich přijala ruský pas, někteří si ponechali ukrajinský a čelí brutální perzekuci. Několikrát se stalo, že plně ozbrojená policejní jednotka tam vrazila na prohlídku domu.“
„Těžko říci, kolik lidí tam žije, mnoho milionů uteklo, milion a půl je v Rusku. Na okupovaných územích žije asi tak s velkou rezervou dva a půl milionu lidí,“ uvedl Petr Pojman v závěru první části besedy, sponzorované Nadací Konráda Adenauera.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
