Saakašvili se stal na začátku druhého tisíciletí symbolem boje za demokracii a svobodu. Zejména v očích Západu působil jako nadějný politik, který může Gruzii přiblížit Západu. V jeho prvním volebním období se to podle mnohých také dařilo. „Odstřihl od moci zkorumpovanou politickou i podnikatelkou elitu a provedl potřebné ekonomické reformy, díky kterým došlo v zemi k hospodářskému růstu,“ píše Politico.

Jeho druhé prezidentské období však již tak úspěšné nebylo a nejenom Transparency International jej obviňovala z toho, že v zemi nechal vyrůst další mafiánskou strukturu. Prezidentský post opouštěl v roce 2013 s mnohem menší pompou, než když do ní nastupoval v lednu 2004. V následujících měsících čelil obvinění z několika trestných činů, a také proto se rozhodl emigrovat do Spojených států. Ukrajinská revoluce mu poskytla další příležitost vrátit se zpět na politické výsluní.

Prezidentem Ukrajiny se stal bývalý Saakašviliho spolužák Petro Porošenko a v květnu 2015 se stal někdejší gruzínský prezident gubernátorem Oděsy. Porošenko a prozápadně orientovaná část ukrajinského obyvatelstva vkládala do reformátora Saakašviliho velké naděje, které se ovšem nenaplnily. Jak uvádí Politico, Saakašvilimu se nepodařilo přesvědčit o svých plánech další partnery a brzy začal ze svých selhání obviňovat i prezidenta Porošenka.