„Proč by měli mít cizinci větší práva než Češi, když čeští žáci nesmí nosit ve třídách pokrývku hlavy?“ ptal se hned v úvodu vysílání divák. A Šabatová odvětila, že je něco jiného, pokud má chlapec čepici ve třídě, protože možná neví, že je to neslušné, a úplně jiná situace je u dívky, která nosí šátek kvůli své víře. Současně ale platí, že v jistých případech lze zasáhnout do základních práv - z důvodů bezpečnosti, omezení práv dalších občanů apod. Toto ale musí být jasně uvedeno v zákoně.

Zákony nepíše ombudsmanka, ale sněmovna

„Jedním z největších výdobytků evropské společnosti je ochrana individuálních práv. A víra patří k vysoce chráněným právům. To je právě evropská hodnota,“ podotkla Šabatová, která zdůraznila, že má ze zákona povinnost chránit osoby, které se na ni obrátí ve věci diskriminace. Obratem dodala, že o něco složitější je otázka nošení šátků v nemocnicích, tam je třeba respektovat bezpečnostní i jiné předpisy.

A co když se budou muslimští žáci domáhat zákazu vepřového ve školní jídelně nebo změny přestávek kvůli modlitbám? Na tyto otázky Šabatová odmítla zareagovat. „Nebudu předjímat, jak bych v těchto věcech rozhodla,“ uvedla pouze. „Já bych chtěla říct, že pokud vyvstane potřeba zákonem tyto věci upravovat, tak to nebude dělat ombudsmanka, ale Poslanecká sněmovna,“ podotkla.

Dívka, která se na ombudsmanku obrátila, požádala v Česku o azyl a dostala ho. Ze své země utekla, protože ji její rodina chtěla provdat za muže, o kterého sama nestála. Druhá dívka, které se kauza šátků týkala, si u ombudsmanky raději nestěžovala, protože o azyl teprve žádá.