„Proč by měli mít cizinci větší práva než Češi, když čeští žáci nesmí nosit ve třídách pokrývku hlavy?“ ptal se hned v úvodu vysílání divák. A Šabatová odvětila, že je něco jiného, pokud má chlapec čepici ve třídě, protože možná neví, že je to neslušné, a úplně jiná situace je u dívky, která nosí šátek kvůli své víře. Současně ale platí, že v jistých případech lze zasáhnout do základních práv - z důvodů bezpečnosti, omezení práv dalších občanů apod. Toto ale musí být jasně uvedeno v zákoně.
Zákony nepíše ombudsmanka, ale sněmovna
„Jedním z největších výdobytků evropské společnosti je ochrana individuálních práv. A víra patří k vysoce chráněným právům. To je právě evropská hodnota,“ podotkla Šabatová, která zdůraznila, že má ze zákona povinnost chránit osoby, které se na ni obrátí ve věci diskriminace. Obratem dodala, že o něco složitější je otázka nošení šátků v nemocnicích, tam je třeba respektovat bezpečnostní i jiné předpisy.
A co když se budou muslimští žáci domáhat zákazu vepřového ve školní jídelně nebo změny přestávek kvůli modlitbám? Na tyto otázky Šabatová odmítla zareagovat. „Nebudu předjímat, jak bych v těchto věcech rozhodla,“ uvedla pouze. „Já bych chtěla říct, že pokud vyvstane potřeba zákonem tyto věci upravovat, tak to nebude dělat ombudsmanka, ale Poslanecká sněmovna,“ podotkla.
Dívka, která se na ombudsmanku obrátila, požádala v Česku o azyl a dostala ho. Ze své země utekla, protože ji její rodina chtěla provdat za muže, o kterého sama nestála. Druhá dívka, které se kauza šátků týkala, si u ombudsmanky raději nestěžovala, protože o azyl teprve žádá.
„Já bych ale chtěla říct na obranu české společnosti a českých institucí, že ony nejsou netolerantní, protože dívky se setkaly s diskriminací až na školách,“ uzavřela toto téma Šabatová. V obecné rovině se odmítala vyjádřit k tomu, že islám neodpovídá českým zvyklostem a navíc jde o náboženský systém s politickými prvky, který si činí nároky na ovládnutí nemalé části světa. „Prosím vás, já nejsem expertem na islám, já v konkrétních kauzách řeším porušování práv lidí v Česku, což mi ukládá zákon,“ podotkla.
Kauza Kuřim
Ve vysílání došlo i na známou kauzu Kuřim, kde šlo o dospělou ženu Barboru Škrlovou. Šabatová ji v roli zástupkyně ombudsmana považovala za dítě, které je třeba navrátit zpět do běžného života. Jak se na tuto kauzu dívá dnes? „Já bych řekla, že jsem o něco méně důvěřivější a kladu víc otázek,“ odvětila.
Spory s Křečkem
Ombudsmanka se také vyjádřila ke sporu se svým zástupcem Stanislavem Křečkem. Zdůraznila, že podle zákona má rozhodující slovo ona. Zástupce se zabývá jen tím, co mu ombudsman přenechá. „Já formuluji konečné stanovisko úřadu,“ prohlásila. Pokud se pan Křeček kupříkladu ve věci nošení šátků vyjadřuje jinak než ona, vnímá to jako velmi nekolegiální. „Já bych chtěla říct, že jsem nikdy nekomentovala jeho agendu, kterou jsem mu svěřila, ale on poměrně často zasahuje do mých agend,“ pokračovala. Doufá však v to, že se to v budoucnu změní.
Psali jsme:
K čemu je vlastně ombudsman?
Šabatová také vysvětlovala, k čemu vlastně ombudsman je. „Prvním úkolem ombudsmana je chránit občana před činností či nečinností úřadů,“ prozradila. Takovýchto úkolů řeší prý ombudsman ročně tisíce. Problém je v tom, že ombudsman nemůže úřadům nařizovat. „Naším základním úkolem je doporučovat změnu,“ uvedla. Faktem však také je, že po podání upozornění z úřadu ombudsmana na některé kauzy reaguje policie či státní zastupitelství, takže její práce má smysl. „I když někdy trvá, než přesvědčíte úřad, aby změnil názor,“ zaznělo z jejích úst.
Na Legislativní radě vlády teď leží návrh, podle něhož by ombudsman mohl mít pravomoc obrátit se na Ústavní soud, aby tento zrušil nějaký zákon. A to zákon spojený s konkrétní kauzou, kterou by ombudsman řešil.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
