Novinářka se úvodem vyjádřila k samotnému činu Maroše Kramára, který se dotýkal pozadí televizní maskérky.
„Bylo to sexuální obtěžování,“ míní redaktorka SME Zuzana Kovačič Hanzelová. „Diskutujeme o tom nyní na Slovensku a je to rozdělené na polovinu,“ dodala. A dá se mluvit o sexuálním obtěžování, když to necítí ta teoretická oběť?
„Myslím si, že jsou dvě roviny té otázky. Ta jedna je, pokud to tak cítí maskérka, a ona řekla, že je to v pořádku. A druhá rovina je ta, co to spustilo v ženách, když to viděly v jedné z nejsledovanějších relací na Slovensku a jak se přitom cítily, protože to zažívají denně. A potom je ještě třetí rovina, zda měla jinou možnost říct, že je to v pořádku. Já sama jsem byla v situacích, kdy přesně byla podobná atmosféra žertu a srandy a dělaly se tam nepřístojné věci, když jsem moderovala v RTV zprávy a komentáře, tak pravidelně celá režie si ostřila záběr na mé poprsí a chechtala se celá režie. A též to byla situace, v níž je velmi těžké říct, že vám to nepřijde vtipné, protože pak jste za tu frigidní feministku, která nerozumí žertu,“ dodala Hanzelová.
Kramár se ve své reakci brání, že svým činem „nikoho neurazil, nikoho jsem neponížil“. “Akorát nějaké frustrované ženy, co mají pocit, že musí bojovat za rovnoprávnost,“ řekl Kramár.
Cítí se Hanzelová jako frustrovaná žena? "Myslím si, že nejsem, myslím si, že to v nás všech, nebo v mnoha ženách, které se ozvaly a které mně píšou dosud, vzbudilo akorát vzpomínky na x desítek situací, v kterých jsme se v životě ocitly a které nám často vůbec nepřišly vtipné a které nás dostávaly do této situace jako tuto maskérku,“ sdělila Hanzelová.
Televize JOJ se navzdory velké kritice omluvila nikoliv za chování pana Kramára, ale v podstatě jenom za ten výsledný sestřih. „V Inkognito se ženám opravdu neubližuje. Za sestřih po skončení relace se televize omlouvá,“ řekla Katarína Gajdušíková.
Hanzelová následně uvedla, že se vážně ale necítí být přecitlivělá. „Jedna věc je reakce televize JOJ a druhá je rovina Maroše Kramára. Myslím si, že po tom, co televize pochopila, že to je trošku širší problém, tak ředitel televize vydal i další stanovisko, kde vlastně říká, že to prozkoumají, zatím tedy Maroše Kramára stáhli z nejbližších dílů této relace,“ sdělila Hanzelová, s tím, že je možné i to, že se v pořadu Kramár již neobjeví.
Sama Hanzelová uvádí, že ke Kramárovi nemá negativní emoce, ale k danému chování ano. „Stalo se mi, že jsem se ikskrát v dané situaci ocitla a myslím si, že se s tím dokážou ztotožnit tisíce či miliony žen na Slovensku, předpokládám i v Česku, které to zažívají denně v práci, které to zažívají na ulici, v rodinách. A právě proto o tom diskutujme,“ dodala.
„Stovky žen mi napsaly v průběhu pár hodin, máme k tomu příběhy našich matek, kamarádek a myslím si, že každý, kdo se s otevřenou myslí zeptá své kamarádky, tak bude poslouchat... Ty příběhy, které mi přišly, překvapily i mě. Kromě toho, že jsem věděla, že se to děje v práci, číšnicím, u lékařů, to jsou takové situace, kdy jsem tušila, že asi nastanou, tak mě skutečně překvapilo, že mi stovky žen psaly, že když měly 13, 14, 15 let, tak je nějaký cizí muž na ulici chytil fyzicky za prsa, za zadek, mezi nohama, nebo to komentoval – a to jsou skutečně ještě děti. A toto vlastně zažíváme od 13 let. Já si též pamatuji, jak na mě od mého útlého věku koukali padesátníci, šedesátníci...“ vzpomínala Hanzelová s tím, že si pak myslíme, že je to normální, protože to zažíváme celý život.
„Nejčastěji mi dané ženy psaly, že se ocitly v takové situaci s někým v práci. To se stávalo velmi často. A nebyli to jen nadřízení, ale i kolegové. Ženy psaly historky, jak se jim snažili kolegové na služebních cestách dobývat do hotelového pokoje, nebo že v kanceláři je zamykali a snažili se od nich získat nějakou sexuální odměnu... Popisovaly mi v barech situaci, že cizí muži je chytají za zadky. Nejvíc žen popisovalo, že se jim toto stává v autobusech, ve vlacích, kde si je někdo fotí nebo je chytá, ochmatává je,“ sdělila Hanzelová. Ona sama prý zažila, jak vedle ní v autobusu masturboval muž s rukou v kalhotech. „Nikdo mi v tom autobusu nepomohl. Lidé to sice viděli, ale tvářili se, že se jich to netýká, takže ty situace v podstatě byly jako plejáda každodenního života, bez ohledu na to, co má žena za oblečení, jak se chová, zda je méně atraktivní nebo více atraktivní, zda je jí padesát nebo třináct,“ dodala.
Sama Kovačič Hanzelová by stála o rozhovor s Marošem Kramárem. „Tento týden jsme to zkusili a on napsal, že přijde. Domlouváme termín,“ sdělila Kovačič Hanzelová. "A věříte tomu, že jej dokážete vést objektivně?" zeptala se jí Smetana. „Pro mě to není osobně, doufám, že ho budu vést objektivní a určitě ho potom zhodnotí lidé, kteří ho uvidí. Já bych chtěla férovou diskusi s Marošem Kramárem, chtěla bych slyšet perspektivu jeho problému,“ dodala Hanzelová.
A jak vnímá redaktorka pohled, že v celé kauze je obětí Kramár? Nestal se obětí veřejného lynče?
„Zatím se nestal obětí žádnou, neboť se nic nestalo, ještě nevím, jak to dopadne. Já nemám za cíl dělat nějaký veřejný lynč, já jsem ráda, že ta diskuse se otevřela. Nemám ani za cíl zničit kariéru Marošovi Kramárovi, jen bych chtěla, aby se ženy cítily bezpečně, aby podobně jako já a mnohé moje kamarádky jsme se nebály jít domů s tím, že nás budou osahávat cizí muži na ulici, abychom se cítily bezpečně v práci, v restauraci i všude jinde. Toto je jediný cíl,“ řekla.
Hanzelová sama tvrdí, že se necítí dobře, když jí muži dávají komplimenty. Proč je to pro ni diskomfortní situace?
„Protože mě to vždy staví do pozice, že musím vést druh konverzace s mužem, se kterým pracuji a jemuž musím být často v opozici jako novinářka, a ta atmosféra, kdy mi začne říkat, jak pěkně vypadám a že se jim líbím, tak to vnímám se sexuálním podtónem...
A štve mě to i proto, že mužští kolegové toto nemusí zažívat ani se ženskými poslankyněmi. Já ráda s poslanci debatuji o rozpočtu, o práci a nezajímá mě, co si v té chvíli oni myslí o mé sukni nebo blůze, ale zajímá mě, proč je v rozpočtové kapitole na vědu méně peněz než loni,“ uzavřela Kovačič Hanzelová.
Psali jsme:
autor: vef
