Změna klimatu – to je sousloví, které dnes představuje už jakousi celospolečenskou mantru. U některých spouští zcela neovladatelné emoce strachu z budoucnosti, ti ostatní se v této souvislosti vyznačují naopak naprostou netečností. Jaký je názor a pohled odborníka?

S jistotou můžeme říci, že klimatická změna se neprojeví v jednotlivých letech. Jde o trend v horizontu 30–50 let. Přesto proběhne. Nejsou to žádné výmysly. Od roku 1975 pozorujeme výrazný nárůst teploty vzduchu, a to v globálním měřítku. Mění se i další klimatické prvky – a za to necelé půlstoletí daleko více, než tomu bylo v posledních 200 letech!

Z hlediska jakési environmentální psychologie a ekologie už jsou patrné například deprese, zvláště u mladých lidí mezi 18 a 21 lety, což tady dřív nebývalo. Ti lidé jsou zkrátka zklamaní z vývoje světa a obávají se ho. Říká se tomu environmentální smutek. Necítíte v tom jistý mondénní podtón? Nejsou to jen módní aktivity pro bohaté dětičky z amerických univerzit, které se stále proti něčemu vyhraňují a za něco a proti něčemu bojují?

Na to je těžké odpovědět. Ale uvědomme si, že současná starší generace, ke které se už počítám i já, těžila z bezproblémového využívání bohatých zdrojů na naší Zemi, a především z laciné energie – a vybudovali jsme si poměrně solidní životní úroveň. Zejména ve vyspělých zemích. Ale teď se podívejte právě na dnešní mladou generaci, dejme tomu mezi 15–25 lety, která ví, že na tomto světě velmi pravděpodobně bude dalších 50, ale třeba i 70 let, ovšem ten svět jim už zdaleka nenabídne co nám – tedy pokud jde o oblast klimatu a životního prostředí. Naší generace už se žádné katastrofické scénáře nedotknou, když počítám, že tu můžeme pobýt nějakých 20 let.

Má to ale výhodu. Nemáte deprese, neznáte environmentální smutek... (smích)