O povolební situaci přišli pro několik desítek přítomných diskutovat za českou stranu Jaroslav Šonka, publicista a politolog, pobývající od konce šedesátých až do osmdesátých let v německém exilu; dále Hans-Jörg Schmidt, bývalý východoněmecký novinář, posléze současný publicista, pracující pro německá média v ČR, autor publikace Zeman – žádné jaro v Praze; a Jürgen Herda, vedoucí Oberpfalz media, zasedající v Česko-bavorském kulturním svazu. Dvouhodinovou akci moderoval publicista z bavorského rádia Thomas Viewegh.
Antisystémový miliardář-populista
„Asi 30 procent obyvatel Česka řeklo ano ANO,“ uvedl akci moderátor a pokračoval: „Budoucí premiér se snaží napadat média a předestírat jim, že dělají fake news a vedou proti němu dezinformační kampaň. Jeho avízo, že zemi povede jako firmu, je něco, co jsme slyšeli v minulých měsících z druhé strany oceánu. Jako by kromě migrace neexistovala jiná témata. Na první ustavující schůzi německého parlamentu je již první debakl AfD. Udivující je, že politická krajina v Česku se středolevou koalicí, která teď končí, byla v posledních dvou letech, alespoň při pohledu zvenčí, poměrně stabilní koalicí. V období, které nebylo charakterizováno velkými skandály. Kromě Andreje Babiše samotného,“ upřesnil ještě Viewegh. „Nevíme, kam to bude v České republice směřovat. Je to miliardář, proti kterému se vede vyšetřování kvůli dotačnímu podvodu. Jeho strana je hnutím, což známe i z jiných zemí Evropy, kde se také prezentují antisystémové strany. I v Rakousku je to tento případ, kdy Sebastian Kurz hovoří velmi zřídkakdy o straně. Děkuje hnutí, které umožnilo ten volební výsledek,“ pustil se i do sousedního Rakouska historik, politolog a novinář v jedné osobě.
Američané učící demokracii a český dupající prezident
Na to reagoval Jaroslav Šonka, častý host debat v České televizi: „Je to věc, která mne trochu trápí. Sedíme tady v zemi, kde byla v roce 1945 totální válečná porážka. Došlo tu k velké ráně, ke zklamání z minulosti. Přišli Američané, kteří tehdy nebyli Trumpy a kteří si lámali hlavu s tím, jak lidem vysvětlit a naučit demokracii. Jak z nich udělat spojence. To vše v ČR se nestalo. Má to dva významy. Lidé, bývalí komunisté, kteří patři k elitám stejně jako Andrej Babiš, mohli bez jakéhokoliv přechodu pokračovat ve své činnosti, co dělali před tím. Musí se brát v potaz, že byl spolupracovníkem StB a možná se dopustil mnoha neslušných věcí. S určitostí se dá doložit a publikuje se to občas, že to jeho pohádkové bohatství bylo dosaženo pomocí poněkud hrubších metod,“ zdůraznil Šonka.
A pokračoval. „Například nejvyšší odborář v ČR pan Středula na Facebooku zveřejňuje nabídky firem Andreje Babiše, které zájemcům o zaměstnání nabízejí okolo 13 000 korun, a z toho se prakticky nedá vyžít. Je to určitá zahrada zapomnění okolo těchto politických elit. Lidé nevědí, že by měli sledovat dlouhodobější horizont, měli by se ptát – co jsi dělal před dvaceti, třiceti lety. To samé platí o prezidentovi, který se teď snaží všechno rozdupat. Aby z toho zároveň těžil i jeho předvolební boj, aby prezident i toto ‚přikrmil‘. A toto těm třiceti procentům lidí nepřipadá podivné, že přibyli další lidé, kteří dali svůj hlas panu Okamurovi, jenž založil svojí vlastní stranu.“ Němci podle Šonky vždycky roní slzy, když zjistí, že se jmenuje SPD, ale to znamená něco jiného než německá SPD. „Nikdo není svolný brát v úvahu to, čemu se v roce 1918 říkalo hnutí. Nikdo nemá snahu porozumět tomu, jaký přínos aliančních vojsk v západním Německu vedl k tomu, že se Německo stalo ctěným členem mezinárodního společenství. A tím, že se ještě takto mlží, tak jako vedlejší produkt můžeme nadávat na Angelu Merkelovou. Takže zahrada zapomnění a chybějící prostor pro určité vstřebání demokracie.“
Nekonečné čekání na (do)honění Německa
„Moje první reakce, kterou jsem napsal na facebook byla – zbláznili se Češi?“ vstoupil do diskuse Schmidt. „Protože jsem byl skutečně konsternovaný a nepovažoval jsem to za možné, že v podstatě úspěšná vláda byla poslána do pouště a nyní se bude stavět na antisystému. To se k sobě nehodí. Pasuje to do velkého trendu v Evropě, a nejen tam… Čechy nezajímaly korupční story, ani StB. Lidé nedělali nic jiného, než že volili úspěch. Češi mají rádi, když je někdo úspěšný. Měli rádi Václava Klause,“ podotkl za smíchu přítomných. „Václava Klause volili, protože měl tak hezké kravaty. Ty vždy vozil ze služebních cest. Propisky také, myslím, ale ty nekupoval,“ pokračoval v rozverném duchu Schmidt a auditorium zabouřilo smíchem: „To považovali za dobré. Babiš má úplně jiné úspěchy. Je to opravdu skvělý podnikatel, vydělává hromadu peněz. Jak to dělá, to je nezajímavé, to nikoho nezajímá. Samozřejmě to zajímá lidi, co jsou u něj zaměstnaní. A zaměstnává 300 000 lidí! Znám hodně lidí, kteří u něj pracují a říkají – je to v pořádku, my se tady máme dobře, platí dobře a to s těmi 13 000 korun, to se týká možná zahraničních zaměstnanců, které má také, Ukrajince a další.
Problém je v tom, že Babiš slibuje úspěch. V tom popřevratovém období politici, ze kterých se vyvíjely strany, se obrátili na Čechy se slibem, že brzo se budou mít dobře jako Němci. Na to Češi čekají dodnes. Je to více než čtvrt století od revoluce. Češi se mají tak dobře jako nikdy předtím, ale Němci jsou pořád ještě daleko před nimi. A ty nůžky se ne a ne zavřít. A teď chtějí konečně někoho, kdo ty nůžky zavře. A Babiš, který slibuje úspěch, to je ten muž, který to v jejich očích může dokázat,“ upřesnil Schmidt a dále podotkl, že šéf hnutí ANO je aktivní i v Německu. „Nebude jen sedět v Schalke na tribuně. Když slyšíme, že ve Wittenbergu jej velice chválí, má tam sociální angažmá, sanuje tam občanské domy a lidé to považují za skvělé.“
Češi prý chtějí úspěch, který ostatní jen slibovali. Že to jde, ale nešlo to. „Například sociální demokraté sami od sebe v této předvolební kampani téma vyšších mezd sami forzírovali a tím vytvořili bianco šek Babišovi, který řekl – se mnou to není problém,“ uvedl Schmidt.
Moderátor poté stručně podotkl, že Trump rád rozesílá twitterové zprávy, Babiš podle starého způsobu zas SMS.
Od svobody k nesvobodě
Slova se pak ujal německý politolog, germanista a novinář Herda: „Mě nepřekvapil volební výsledek. Je to v linii všech výsledků, které jsme zažili v posledních měsících a letech. Je vždy trochu problém s tím, že se mluví o těch Němcích, Francouzích, Češích, že něco volili. Všichni máme nějaké přátele a víme, že nejsou úplně blbí. V Rakousku jsme měli výraznější většinu, ale v Německu AfD není úplně slabá. Když jsem byl u své babičky v jižních Čechách tak vím, že tam byl můj přítel, který je optik, měl možnost koupit optiku v Prachaticích, kde třicet let působil. Tam nejde vydělat si majlant. Ale přišel velký den, přišel tam kanadský exilový Čech, položil na stůl obrovskou částku a sen se rozplynul. A to je příklad toho, že mnoho lidí propadne systémem. Hodně věcí je pěkných – třeba svoboda cestování. Ale co to je. Možnosti se omezují, pokud máte v ruce 5000 korun. S těmi moc daleko nedocestujete. A to je otázka ve všech společnostech – v americké, v české, je to naprosto srovnatelné, že lidé neuvažují ve velkých politických dimenzích. V první řadě jde o vlastní přežití a o vlastní šance.“
Moderátor na to řekl, že roli samozřejmě hraje zášť a závist. „Jsou hnutí, která toto dokáží využít jako nástroj. Myslím, že tam došlo ke skutečnému zlomu, ten rozdíl je skutečně tak – po dlouhou dobu velké pocity sounáležitosti k sociálním demokratům, ke křesťanským demokratům, ta identifikace vyprchala. K tomu patří i neschopnost médií vystupovat přesvědčivě. Máme tu sociální média, kde se rozhoduje, a to vede k rozštěpení. Z toho se ztrácí přehled. Musíme čelit i ztrátě objektivních pravd. Měl jsem mezi kolegy ty, kteří nevěděli, kdo ten Babiš je. A že ten Okamura, že je to strašné. Já se o to zajímám léta, protože čtu české internetové portály. Máte pocit, že zájem německých médií o české dění nebyl takový?“ zeptal se přítomných Thomas Viewegh.
(Ne)známý multimiliardář
Herda reagoval slovy: „Kdybychom šli po tom, co se nejvíc čte, tak bychom museli dělat jenom nehodové portály. Zatímco politické dění je někde na chvostu. A padesát kilometrů, to už je hodně daleko a to se stává problém. Pokud někdo nemá osobní zájem na tématu, pokud tam není někdo, kdo se přímo angažuje. My, díky tomu, že jsme v blízkosti hranic, tak máme nakladatele, který toto téma považuje za poměrně důležité. Když by náš fantastický reportér pravidelně nedodával materiály, tak by o Babišovi nikdo nic nevěděl. Je to miliardář, srovnatelný s Trumpem, ale není duševně chorý. Další bod je relevance konkrétně k německým poměrům. To je ten poměr, velký a malý soused. Velkého souseda nemusí zajímat, co si myslí malý soused. Samozřejmě téma voleb ve Francii, na téma Le Penová, Macron. Intenzivně jsme komentovali prezidentské a parlamentní volby v Rakousku. Česko se srovnatelně v našich médiích vůbec neobjevilo. Slyším od českých přátel, že dříve se podávalo mnohem širší zpravodajství,“ kritizoval místní média Herda.
Víme? Nevíme!
Schmidt opáčil: „Říkám – co se v Německu píše o Dánsku nebo o Belgii, když necháte stranou Brusel. Nebo Holandsko. Tam, jak mne napadá, spadne občas nějaké letadlo, Belgie, tam bylo velké téma przniče dětí, v Dánsku hodili balvan na dálnici a byla jedna mrtvá Němka. Z Rakouska toho tolik také neslyšíme. Teď o něco více, ale co slyšíme ze Švýcarska… Milí Češi, vyskytujete se ve zpravodajství, ale samozřejmě Rakousko je nám jazykově bližší. Tady je daná jazyková bariéra. Státy Visegrádské čtyřky jsou největším obchodním partnerem Německa,“ překvapil přítomné Schmidt. „Větší než USA nebo Čína. Kdo to v Německu ví? Skoro nikdo! Česko je v bilanci zahraničního obchodu na desátém místě. Je velmi důležité vědět, co se tady děje. Ve Spieglu pak čtu, že to byl blbý nápad je vzít do EU, hovoří se tam o východní Evropě. Ani zeměpisně to není korektní. Ne o střední, ale o východní Evropě. A zpravodajství klesá. Naši sousedé jsou pro nás nesmírně důležití, ale nikdo to neví. Češi si nemohou stěžovat, my toho děláme skutečně hodně. Hamburk je partnerským městem Prahy. V Hamburku nikoho Praha nezajímá. Měli bychom dávat pozor na to, abychom si nemysleli, že jsme všichni dokonalí. Po sobotních volbách... no, to v pondělí už nikoho neohromíte. Ale měla by být analýza, co to pro nás znamená. Ale seriozní plátky to dělají tak, jak to dělají,“ konstatoval kriticky i do vlastních řad Schmidt.
Kdo útočí na Českou televizi, na Český rozhlas?
K slovu se pak dostal opět Jaroslav Šonka: „V České republice jsou veřejnoprávní média. V západním Německu bylo úkolem pozdvihnout lidi na vyšší úroveň. Veřejnoprávní média, proti kterým někteří východní Němci ze Saska odstartovali útok. A v souvislosti s volbami v ČR jsme zažili, že okamžitě se konaly útoky i tam na veřejnoprávní média. Ta mají tu vlastnost, že se nevypořádávají se svým protějškem nekriticky, že kladou kritické otázky a už tím jsou zlí. A pak samozřejmě ještě občas mají komentáře a ty vypadají tak, že občas něco kritizují, když něco najdou. Pak ti lidé, kteří nyní vyhráli volby, jsou extrémně naštvaní. Pan Okamura byl v Českém rozhlase a neustále byl uražený z toho, že mu někdo stále klade nějaké otázky,“ pustil se do „české“ SPD Šonka a v kritice se přesunul k Hradu: „Prezident republiky, nějaký Miloš Zeman – můžete být občas šťastni, že vaše čeština není tak dobrá. Poté, co byl kriticky rozebírán ve veřejnoprávní televizi, tak si našel malou soukromou stanici, která jinak vysílá jenom filmy. Našel si tam jednoho mladého novináře, kterému poskytnul hodinový výslech, kdy on vyslýchal toho novináře a častoval jej nejhrubšími nadávkami, a on tomu novináři vysvětluje své, protože ten novinář je absolutně neschopný – já píšu o tom, že to už dělali lidé před ním. Například určitý pan Goebbels v roce 1945, kdy prohlásil, že musíme bojovat až do konečného vítězství a jeho konečné vítězství spočívalo v tom, že zavraždil svoje děti. Ale to jsou opravdu neznámé obrazy z dějin. Aby to nebylo jako u Nietzscheho – ta blbá kráva, která je na pastvině, něco tam žere, skáče a pak se ptá člověka – řekni mi, proč jsi tak veselý. A to zvíře, ta kráva, chce odpovědět, že ‚vždycky když chci něco říci, tak zapomenu, co jsem chtěla říci‘. A já nechci skončit jako kráva na pastvě,“ uvedl za žasnutí přítomných český novinář.
Co je psáno, není dáno. Co není psáno…?
Moderátor pak připomněl, že Andrej Babiš nepřišel z temna, „on byl součástí koalice…“
Schmidt na to zdůraznil: „Varuji před tím používat nálepky. Babiš nikdy neříkal, že je českým Trumpem, to čteme jenom v německých novinách. Nebo to srovnání s Berlusconim, tak je to od nás pokus něco vysvětlit. Ale s Trumpem nemá vůbec nic společného. Možná, že má hospodářské impérium, že chce štíhlý stát. Má mediální moc Berlusconiho? Ano, má, Berlusconi měl hodně televize, ale Babiš si koupil dva vedoucí novinové plátky. Německá nakladatelství byla dost hloupá na to, že mu to prodala, protože nabídl nejvíc. To je podle mne skandál, že německé nakladatelství toto prodá, protože rychle chtělo vypadnout z té země, protože tam nebyly v zisku. Kdo si dneska kupuje noviny? Jenom blázen. To je nekonečně ztrátová branže. Ale Babiš to stráví, protože má dost peněz z jiných sfér.
Proč si to koupil? Aby o něm psali co nejméně. Jak se dostal ke svému bohatství. Jeden šéfredaktor u MFD mu dělal reklamu, ale není to tak, že by se o něm psalo nějak hodně, o něm se píše i v Právu a v jiných novinách, které nepatří k jeho impériu.“ Jde o to zamlčet. My si myslíme, že z novin máme informace. „Ne, jde o to, co tam právě není napsáno. A to je ten důvod, proč si to koupil. A ty noviny hrály velkou roli při určitých tématech, jako jsou běženci. Mladá fronta psala dobrodružné události a story na titulní straně. Když to člověk četl, tak už dostal strach, že všichni stojí na hranici. A je samozřejmé, že se tam prezident Zeman postavil a řekl, já jsem ochoten se zbraní v ruce jít na hranici, abych zabránil, aby se sem dostali. A lidi řekli – máme odvážného prezidenta…“ uvedl Hans-Jörg Schmidt a Jaroslav Šonka za smíchu přítomných dodal „…ale určitě by tam zakopnul…“
Bude to jinak – a nejen s migranty!
„Hodně Čechů hledá vysvoboditele,“ pokračoval dále Schmidt. „Oni jsou srdeční ateisté. A Zeman, ten je spasí. Babiš dělá to samé. Co se týče běženců, řekl – musíme dávat pozor, nikoho sem nepustíme, a teď tam máme možná nového partnera v tom novém kancléři v Rakousku, který hraje důležitou roli v EU. Babiš trpí ve svých českých firmách nedostatkem zaměstnanců. Celá země trpí nedostatkem zaměstnanců – 3,8 procenta nezaměstnaných je nejnižší číslo v EU. Já si nemyslím, že Babiš, kdyby skutečně došel k vládě, což zatím nevidím, by se nechystal na nějaký imigrační zákon. Ale nejpozději za deset let takový imigrační zákon v Česku bude. Protože ta země má obdobné demografické problémy jako Německo, je přestárlá. Je tam nedostatek pracovních sil. Pokud nechcete muslimy, tak si musíte přivézt někoho jiného. Je jich tam už dost a pořád tam Ukrajinci proudí. Babiš to tedy bude muset přehodnotit,“ zaprognózoval si Schmidt.
Revizionisté, nacionalisté, odporní lidé
Moderátor se pokusil o srovnání Babiše s politiky v Polsku a v Maďarsku, „kde jde o migraci v první řadě a teprve v druhé linii o solidaritu, protože hodně lidí, kteří k nám klasickými cestami doputují, tak tyto země nejsou první destinací pro běžence…“
Šonka na to: „Vůbec to nejde srovnat. Já bych někoho stíhal, když by někdo mluvil tak špatně slovensky jako Babiš česky. Nacionalismus nefunguje. Už vůbec ne tak revizionistického druhu jako v Maďarsku, i pomocí školských prostředků. Také ne nacionalismus nějakého Kaczynského, který požaduje na veřejnosti od Německa reparace a není schopen říct, jestli služba Poláků za obnovu Breslau bude do toho zahrnuta. Nebo co se týče východních oblastí ve Lvově. To jsou všechno nacionalistické impulzy od těch, kteří toto rozsévají a vědí, že tím získají populistický úspěch u vlastních lidí,“ uvedl Jaroslav Šonka.
A pokračoval: „Čím to dělá Babiš, to už jsme tady slyšeli. On nejde s praporem na ulici a nic nevykřikuje, ale říká svým novinářům – toto tam tento týden nedáme. To znamená, že řídí. A existují určité nahrávky, které jsou pravděpodobně autentické, kde řídí svá média přes jednoho novináře, a to, co tam říká, je poměrně odporné. Je také vidět, že je natolik rozpolcený v kontaktu s veřejností, že jakoby pro televizi je takový příjemný strýček a před svatbou nese svoji nevěstu, je hezký a milý, ale když na těch nahrávkách mluví, tak to byl interní rozhovor, tak tam jeho slovník je prostě odporný. To znamená, že se chce líbit určitému publiku a to se mu do určité míry daří.“
Impérium buřtů
„Prezident Zeman ho podporuje,“ posteskl si Šonka. „Je Babiš populistický pragmatik? Protože nemá žádné ideologické limity, tak rozeslal těch devět sms. A politika má i druhý účel – naplnit jeho pokladny. Kostelecké uzeniny nevybojoval férově na hospodářské scéně. Pomocí Olgy Sehnalové, evropské poslankyně, debatuje. Proč Češi musí jezdit sem, aby v supermarketu si koupili potraviny se stejnou nálepkou, ale s lepším obsahem. Teď volby vyhrává někdo, kdo vládne impériu výrobců buřtů a tam o tom mlčí.“
Schmidt k tomu konstatoval: „Je to pragmatik, a to jej také odlišuje od Trumpa. On rád mění fronty. Zpočátku se vyjadřoval o euru velice pozitivně. To už nechce slyšet. Samozřejmě zná průzkumy, a když většina Čechů říká, že euro nechtějí, tak on je také proti. Ale má určitě lepší poradce než pan Trump. Také nestřílí od boku. On střílí od boku v rozhovoru s tím novinářem, ale to nikdo neslyší. V televizi je to ten milý strýček. Vzbuzuje dokonce soucit. V celém tom volebním boji naříkal, že je to všechno proti němu cílené, že jde o komplot. Že to je stará věc, a když se dostal do úzkých, tak se začal hájit tím, že prý, kdo neoptimalizuje své daňové přiznání... A to Češi znají. Do roku 1989 bylo takové heslo, kdo neokrádá svůj podnik, tak okrádá svou rodinu, a to je v hlavě všech. I když je to Slovák, tak zná českou mentalitu, která není tak odlišná, a on to ví. Tam bylo také toto motto. Není to tedy žádný Trump.“
Vyčůraný pes a turecká CDU
„Personální změny na Ministerstvu kultury, nebo na Ministerstvu pro místní rozvoj – máme si dělat starosti, nebo vyčkejme, co bude…?“ nadhodil další téma moderátor. Na to reagoval Jürgen Herda: „Na regionální úrovni se nezměnilo nic. To o tom daňovém přiznání, to není jen charakteristika Čechů, to platí pro všechny. Měli jsme tady Franze Josefa Strausse, považovali jsme ho opravdu za ‚vyčůraného psa‘, v pozitivním slova smyslu. To, že určitá finesa je považována za pozitivum, to není jen česká specialita. Je tu příklad u Erdogana. Před deseti lety jsme o něm říkali, že se vyvíjí demokraticky, že by to mohla být taková turecká CDU, a teď vidíme pravý opak. To může být i u Babiše. Může pragmaticky pokračovat, anebo se může opít mocí – chce odstranit Senát, zeštíhlit Poslaneckou sněmovnu, a získá absolutní většinu. Česko doposud bylo výjimkou z těch iracionálních řešení.“
Moderátor poté konstatoval, že Češi mají za sebou zvláštní formu zvládnutí historie. „Máte v podstatě plnou zaměstnanost, za těch dvacet let se všechno zlepšilo. Ti zapomenutí, kteří jsou u nás také – to jsou v Německu voliči AfD. Nebo jsou mezi voliči dobře vzdělaní a vydělávající si lidé?“
Herda vysvětlil, že to nelze paušalizovat na celou zemi. „Karlovarský kraj nebo Severomoravský kraj nejsou moc úspěšné regiony. Důchodci ve všech zemích mají velké potíže vést normální život. Jestli celý život nevěřili něčemu, tomu špatnému, do čeho píchal Havel, to špatné svědomí, je to i lidsky pochopitelné. A tato perspektiva vysvětluje to, proč ta transformace není pro všechny šťastná. Není to ten skvělý kapitalistický svět, který by nezpůsoboval problémy. Globalizace je vážné téma,“ vysvětlil německý novinář česko-německému publiku. „Je otázka, jestli vidíme řešení v běženecké politice, nebo se budeme věnovat faktům. Můžete být nespokojeni s ODS nebo s ČSSD, ty mají za sebou také řadu problémů.“
Běženci v televizi, černoši ve stínu…
Šonka si k tomu řekl své: „Můj přítel Tyllich (nedávno odstoupivší saský ministerský předseda – pozn. autora), to je výsledek voleb do Spolkového sněmu, tak se AfD profilovala jako antimigrační strana. Já vidím vždy znovu a znovu, že na východě to jsou dvoj- až trojnásobné výsledky než na západě. Minulost východu je stejná minulost jako u Čechů. Pozor, v Sasku jsou to hraniční okresy, kde byly nejvyšší výsledky AfD, tam byly přímé mandáty a tam byli nějací běženci z arabského světa? Ne, tam jezdí ti blbí Češi. Tam jsou patroly se zbraní v ruce, kdyby náhodou někdo přijel a ukradl jim sekačku,“ překvapil přítomné česko-německý publicista.
A Herda na to: „Stává se to tam, ale je tam výborná spolupráce saské a české policie. Proč lidé volí takové strany, které vidí samé běžence, kteří tu ale nejsou. A říká se – já je vidím v televizi, ty běžence,“ parafrázoval „konzumenty bedny“ Herda.“ A to je naše realita. Ta reálná realita je kolikrát vzdálenější než ta virtuální.“
Schmidt konstatoval, že Češi vidí teroristické útoky v médiích a prostě to nechtějí. „To se říká na Pegidě v Drážďanech. Jeden komik napsal, že v Drážďanech si to musíte představit tak, že jdete za sluníčka na procházku a najednou uvidíte svůj vlastní stín a řeknete si – proklatě, už zase černoch. Sasové mají ještě méně cizinců než Češi, kteří jich mají dvakrát tolik. Muslimy v Česku máme také, ale nic tu nedělají. Mají mešitu v Brně, ale říká se – to nejsou muslimové, to jsou islamisté. Teroristé. Ty tady nechceme.“
„Je tam ještě jedna velká argumentace,“ vmísil se do této části Šonka. „My jsme velcí slovanští hrdinové. Musíte si obejít Národní divadlo v Praze, takové svalnaté, skvělé. Jsou lidé, kteří argumentují tím, že mají slovanské bratry na Ukrajině. Ať oni k nám přijdou pracovat. To je ta slovanská pospolitost. Samozřejmě teroristy máte stejně na Ukrajině jako v Sýrii, což je smutné pro Ukrajinu, Sýrii, i Německo.“
Nevděčníci. Žádná sámoška, všichni berou!
Schmidt poté zhodnotil Macronovo přirovnání: „Ta samoobsluha EU, to je velice mrzuté.“ Další pohádka je o těch nevděčnících na východě. „My je zahrnujeme penězi a přitom oni nejsou solidární. Co my darujeme Čechům z té Evropy? Veškeré projekty musí být kofinancovány. EU si vykoupila trh, že se snadno dostane k nim na trh. Německé firmy mají tak obrovské výhody v Česku. Měli bychom se v těchto argumentech držet zpátky. Také se říká – ať odejdou, ale budeme chtít zpátky peníze, ale prosím vás, kde to žijeme. My také se rádi holedbáme, že financujeme EU, ale není to pravda. Ale nic nedarujeme. To není společenské ustanovení, které by něco darovalo. Za to vždycky něco dostaneme.“
Ministr bez jazyků
Babiš a EU? „On určitě bude čerta dělat, aby inicioval nějaký czexit. On chválí základní svobody, nechce nějaké hranice, proč také, vždyť je podnikatel, to by si sám podrazit nohy. Nechce další prohlubování, odmítá Macrona, odmítá dvourychlostní Evropu. Říká – byl jsem druhý nejlepší ministr financí v EU a já bych si měl nechat předepisovat, jak mám vést ministerstvo financí? Já vím, co dělám, my nejsme hloupější – říká. Nemůžeme se ponižovat. V jedné věci má pravdu – dosud se tato vláda z Prahy v Bruselu šíleně špatně prodávala. Až do té míry, že se ministr vnitra nezúčastnil žádného zasedání, protože neumí anglicky, on neumí žádnou cizí řeč, možná ruštinu ze školy, a to prostě nejde,“ zkritizoval dosluhujícího šéfa resortu vnitra a úřadujícího šéfa ČSSD, bývalého hejtmana Plzeňského kraje.“
A Šonka se přidal slovy: „Možná, že pár škarohlídů v EU Babiše nepřivítá, až tam poprvé vystoupí, až něco bude chtít. Češi hodně nadávají na EU, ale on v tom má pravdu, my nemáme vlastní nápady. V okamžiku, přinejmenším když půjde o jeho hospodářský úspěch, tak tam bude velice aktivní.“
To se to kritizuje, aneb personalistika „po socansku“
Sociální demokracie podle Jaroslava Šonky nastoupila se špatným týmem. „Bohuslava Sobotku, v podstatě slušného člověka v podstatě odřízli, dostali se tam takoví hnusní týpkové, ještě úřadující ministr vnitra Milan Chovanec, který je známý tím, že na Evropské radě, kde jsou pauzy na čtvrt hodiny a všichni odcházejí ke kuloárním rozhovorům, tak on skloní hlavu a listuje si ve spisech. Je to vidět, že neumí komunikovat, protože neumí jazyk. Tito lidé mají určité cíle. On je ten, který kritizuje EU, protože nás Čechy, kteří jsme se již od husitů tak bránili…“ přerušil Šonku ryčný smích přítomných. „Ale nikdo to nezaznamenal, tak EU nám chce vzít zbraně, a to musíme protestovat. Ale říká to jen takovými mediálními prohlášeními. V jiných partajích tam má také partnery.
Pan Zaorálek, to je docela milý chlapík, ale celé ministerstvo zahraničí přeoral tak, aby na všech vedoucích pozicích seděli jeho lidé. To znamená – já jako sociální demokrat musím někoho najít, kdo rozumí Thajsku. Když ten člověk, který bude rozumět Thajsku, nebude v mojí straně, tak to místo radši obsadím nějakým hlupákem z vlastní strany než odborníkem. To ministerstvo je celé přeorané a ztráta důvěry je i tam.
A samozřejmě regionální představitelé větří nějakou perspektivu. Při setkání v Lánech s prezidentem ztratili důvěru, byli odstraněni, ale už zatápějí. Je to rozhádaná partaj a kromě Olgy Sehnalové, která se stará o buřty v europarlamentu, tak neodvedli ke konci dobrou práci,“ zhodnotil práci eurokomisařky Jourové novinář Šonka.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
