Kremlík hned na začátku uvedl na pravou míru tvrzení o ovlivňování přírody člověkem. Pravil, že člověk ovlivňuje krajinu, ale nikoliv emisemi CO2. „Ovlivňujeme ji tím, jak se lidstvo stěhuje do měst, což je trend, který začal s průmyslovou revolucí. Města se dramaticky rozrostla, zastavěli jsme například záplavová území, a pak se hrozně divíme, že jsou domy zaplavené. Ale to není důsledek změny klimatu, nebo klimatické krize, je to důsledek toho, že jsme zastavěli něco, co jsme zastavět neměli. Jestliže všechno vydláždíte, tak se samozřejmě voda nemá kde vsakovat, takže se změní hydrologický cyklus. Ale to neznamená, že za to můžou emise skleníkových plynů,“ uvedl Kremlík.

V narážce na brojení proti používání ropy a uhlí připomenul, že problémy s emisemi popílku a síry byly z velké části vyřešeny už za vlády Václava Klause, který je ekologickým aktivistům trnem v oku. „Tady se toho udělalo hodně. Potíž je právě v tom, že proto, že se zásadní problémy vyřešily, tak ekologičtí aktivisté nemají co dělat, tak začínají dělat nesmysly a nacházejí si nové náhradní cíle, které už nejsou zdaleka tak rozumné jako ty původní,“ okomentoval tento fakt vědec.

Pár slov měl i k tvrzení mezivládního panelu pro změnu klimatu. „Oni v té zprávě píší, že pokud chceme oteplování zastavit na 1,5 °C, tak by emise měly vyvrcholit v roce 2030, a pak by měly klesat. To je to, co tam skutečně napsali. To neznamená, že nemůžou vyvrcholit a klesat později, ani to neznamená, že když tento termín prošvihneme, tak se stane něco dramatického,“ doplnil. Věnoval se i predikcím, jaké efekty bude mít změna klimatu na HDP států. Prý neberou v potaz současný růst, který změna klimatu „jen“ zpomaluje, takže se civilizace ekonomicky nezhroutí. Doplnil, že navzdory katastrofickým vizím klimatické změny klesá míra chudoby a podvýživy.