„Olízni si mě sladce zespod i z vršku, nechci vedle sebe nehybnou sošku. Pod peřinou stále něco hledáš, ruka šmátralka si pokoj nedá. Nalézáš hroty skal a jeskyňku, nevydechneš ani na chvilinku. Hledání je práce, co Tě zřejmě baví, všechno, i chloupky se mi do pozoru staví,“ cituje někdejší brněnský radní Matěj Hollan básničku Aloise Mačáka.

Martina Konvičku zase zaujala Mačákova poema ze sbírky „Medunka“ z roku 2006. V ní se trhají krajky, kleká se na kolena a poté dojde na činnost, kterou básník popsal slovy: „Tentokrát tě nejen pomačkám, ale jako tubičku Jesenky si vymačkám a kapičky chtivě spolykám.“

Autor těchto děl by měl být možná pověřen řízením Ministerstva kultury. Odcházející ministr Antonín Staněk totiž před svým odchodem pověří některého z náměstků vedením resortu. Alois Mačák se stal náměstkem po nástupu Antonína Staňka v loňském roce. Ohledně pověření řízení ministerstva se hovoří buď o něm, nebo o dalším náměstkovi Jiřím Vzientekovi.

Staněk podal demisi poté, co čelil kritice zejména kvůli odvolání dvou ředitelů příspěvkových organizací. Zeman ji ale nepřijal. Argumentoval mimo jiné tím, že Staněk poukázal na hospodářská pochybení bývalého šéfa Národní galerie Praha Jiřího Fajta a Muzea umění Olomouc Michala Soukupa.

Premiér následně na žádost ČSSD navrhl odvolání ministra a současně jmenování Staňkova nástupce Michala Šmardy. Zatímco demisi prezident přijmout nemusí, žádosti předsedy vlády o odvolání vyhovět musí. Staňka Zeman odvolal až po dvou měsících. Za délku doby, po kterou odvolání odkládal, byl prezident kritizován. Zeman se brání, že Ústava o žádném termínu nehovoří. Podle ústavních právníků by ale měl konat bez zbytečných odkladů.