Zabýváte se mimo jiné psychologií efektivního leadershipu. Když se podíváme na škálu politických stran volitelných do Poslanecké sněmovny, vidíte tam nějakého lídra, který tuto psychologii zvládá alespoň chvalitebně?
Když se podíváme na současné české politické prostředí, je pro každého voliče zajímavé hledat „vzorového lídra“, který by splňoval kritéria efektivního leadershipu. Jenže psychologicky vzato není možné jednoduše udělit známku „chvalitebně“ či „výborně“. Leadership není školní diktát s jasným hodnocením. Je to spíše role na společenském jevišti, kde jednotliví politici ztvárňují charaktery, které jsou atraktivní pro jejich publikum – voliče.
Politika se v tomto ohledu podobá divadlu: voliči si kupují lístky (vhozením hlasu do urny) na představení, které je nejvíce oslovuje. Někdo hledá silného otce, který slíbí bezpečí, jiný rebelujícího glosátora, další charismatického vizionáře. Psychologie voličského chování ukazuje, že lidé nevolí fakta, ale emoční představení a předkládané příběhy. Politici, kteří dokáží přesvědčivě role sehrát, vyhrávají.
Co dnešním politickým vůdcům, co se předchozího týče, vlastně nejvíce chybí?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský