Spojené státy americké a Čína se na jednáních v Londýně dohodly, jak řešit patovou obchodní situaci, v níž se země ocitly po oboustranném navyšování cel. „Naše dohoda s Čínou je uzavřená, ale podléhá konečnému schválení prezidentem Si a mnou. Kompletní magnety a všechny potřebné vzácné zeminy dodá předem Čína. Stejně tak poskytneme Číně to, co bylo dohodnuto. Sem patří i naše školy a univerzity, na nichž studují čínští studenti (což mi vždy vyhovovalo!). My na Čínu uplatníme celkem 55procentní cla a Čína na nás deset procent. Vztahy jsou vynikající! Děkujeme vám za pozornost, kterou této záležitosti věnujete,“ napsal na sociální síti TruthSocial prezident Trump.
Vysvětlit ekonomické pozadí se pokusila docentka Ilona Švihlíková. Nejdříve upozornila, že jednání v Londýně navazovala na starší jednání v Ženevě, která byla reakcí na vzájemné uvalování velmi vysokých cel. „Tak vysokých, že se staly prohibitivními,“ uvedla ekonomka.
Věříte, že „kauza bitcoin“ vznikla pouze nešikovností Pavla Blažka a dalších představitelů?Anketa
Jednání se podle ní dotýkají také Evropské unie. „Není pravda, že nepotřebujeme fosilní paliva, ale stoupá poptávka po vzácných zeminách, které dříve nebyly nijak zvlášť důležité,“ podotkla ekonomka.
S podporou zelené tranzice a nových technologií význam těchto strategických komodit roste. Kobalt se nalézá zejména v Kongu. Měď je v zemích jako Peru nebo Chile. Velká naleziště lithia se nacházejí v Bolívii.
„Vzácné zeminy a prvky, které pro moderní ekonomiku potřebujeme, jsou na zeměkouli rozprostřeny. Země EU nejsou z tohoto hlediska příliš bohaté. A v podstatě závislost na fosilních palivech vymění za jinou závislost, možná na jiných zemích,“ upozornila Švihlíková.
Zelená Evropa? Spíše Čína
Většina zpracovatelských kapacit se podle Švihlíkové nachází v Číně. „S tím, že něco na vašem území je, nebo není, moc neuděláte. Ale to, co udělat můžete, je přemýšlet komplexně. To znamená přemýšlet nad tím, že vybudujete dostatečné zpracovatelské kapacity právě pro tyhle suroviny, které se zdají mít strategický význam. A tím pádem se pokusíte mít pod kontrolou celý ten řetězec, což je přesně uvažování Číny. Je to uvažování Číny za posledních 15 let, které ovšem nezůstalo jenom na úrovni nějakých deklamací, ale skutečně se materializovalo v reálné hospodářské politice. Výsledky jsou jednoznačně patrné,“ řekla Švihlíková a dodala, že nejde o žádnou zlovůli Číny, ale o její chytrý postup. „Na rozdíl od jiných zemí, které by rády dělaly – tvrdí to – nějakou zásadní zelenější změnu ekonomiky, ale tohle zanedbaly. Tak čí je to chyba?“ ptá se ekonomka, a odpovídá si, že Číny nikoliv.
Pokud jde o nikl, ještě silnější pozici než Čína má Indonésie. „Postavila svou industrializaci na zpracování niklu. Dnes se pohybuje kolem desítky nejvíce průmyslových zemí světa. Její dynamický rozvoj je spojen právě se zpracováním niklu,“ vysvětlila Švihlíková.
Číňané si díky tomu, že myslí dopředu, vybudovali velice silnou pozici v oblasti strategických surovin. „Další země tyhle úvahy zanedbaly, a to zejména ty země EU, které se chtěly profilovat jako někdo, kdo zelenou tranzicí povede k lepším duhovým zítřkům. To se očividně nepovedlo,“ soudí Švihlíková.
Kdo se Číňanům smál, už se nesměje. Evropa kouká
Situace podle Švihlíkové výrazně ovlivňuje nejen vztahy mezi zeměmi, ale i mezinárodní obchod. Čína je dominantní v kapacitách, které souvisejí s obnovitelnými zdroji. „Vidíme to zejména u solárního průmyslu, kde ta dominance je naprosto drtivá. Čína nesmírně zmodernizovala svůj sektor elektromobilů. Někdo se jim možná před pár lety smál; dnes už se jim nesměje vůbec nikdo, a zejména evropské země jen koukají a říkají si: ‚Hm, tady nám zase něco ujelo.‘ V tomto kontextu se ta jednání odehrávala. Ženevské příměří dalo několik měsíců, kdy nebudou nebo neměla by být aplikována ta prohibitivní cla, která znemožňují obchod mezi oběma zeměmi, ale zásadní problémy nebyly vyřešeny. Spíše je to takový oddychový čas,“ zmínila ekonomka.
Oba státy se podle ní soustředily na strategická aktiva. „USA tak vyhodnotily polovodiče a související technologie. Už předcházející administrativa se snažila všemi možnými kroky omezit přístup Číny k těmto technologiím. Čína na to zareagovala poměrně razantně, a to jak směrem ke Spojeným státům, tak směrem k Evropské unii, omezením vývozu vzácných zemin. Dnes se hovoří zejména o magnetech, ale ta škála je mnohem širší,“ zdůraznila Švihlíková.
Fotogalerie: - Ekonomické klábosení
Bližší informace o jednáních v Londýně zatím nemá, ale vnímá, že se šíří opatrný optimismus. „Výsledky jednání musí schválit prezidenti obou zemí a je lhůta, ve které se bude jednat o komplexní dohodě,“ podotkla ekonomka. Někteří obchodníci si podle jejího soudu oddechli. „Nicméně já se domnívám, že poněkud předčasně. Jde totiž o víc než jen o polovodiče nebo o vzácné zeminy, magnety a tak dále. To je něco, co firmy řeší, protože se dostatečně nepředzásobily. Problém mezi Spojenými státy a Čínou reflektuje problém celosvětové ekonomiky,“ zdůraznila Švihlíková.
Ztrácíme dosavadní privilegia
Jak USA, tak Čína podle ní představují jiné ekonomické systémy. „Jejich střet ukazuje na oslabení globalizace a posun k blokovému uspořádání světa. Na jedné straně máme USA, které jsou odcházejícím hegemonem. My už dnes žijeme v multipolárním světě. Nové uspořádání se teprve tvoří. Jednání mezi USA a Čínou jsou součástí tohoto dynamického procesu. Čína se jako velmoc trvající pět tisíc let vrací na pozici, kterou zastávala. My jsme si tady zvykli na řadu privilegií, ale ta nyní ztrácíme do značné míry svými vlastními, velmi hloupými rozhodnutími,“ řekla ekonomka.
Fotogalerie: - Poslední projev ministra Blažka
USA se teď snaží více podporovat průmysl. „Ustupují od liberalizační rétoriky, ale i praxe. Čína naproti tomu globalizaci spíše podporuje. Je významným světovým investorem a největším exportérem světa, co se týká zboží. USA jsou založené na službách. Čína je dominantní ve zpracovatelském průmyslu, má na svém území asi 35 % zpracovatelských kapacit světa. Chtějí mít jiný energetický mix. Týká se to také financí,“ zdůraznila Švihlíková.
Jednání mohou podle ní skončit tím, že se dohodne krátkodobé ujednání ohledně magnetů a polovodičů, ale jde o to, jak bude vypadat světová ekonomika, jak bude strukturovaná. „Nejde o krátkodobá příměří. Starý svět, v němž dominovaly USA a Západ, končí. Nové struktury se tvoří,“ objasnila ekonomka.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Souhlasíte s ekonomkou Ilonou Švihlíkovu, že probíhající jednání mezi USA a Čínou povedou k novému uspořádání světa?
autor: Naďa Borská
bradr
