Pane doktore, čeští občané, shodou okolností členové KSČM, se vraceli z návštěvy Ruska a zastavili je na lotyšských hranicích. Jistě, měli si zjistit, že na obtíže mohou narazit. Ale čeští politici se jim vysmáli, ať v Rusku rovnou zůstanou. Co na to říci? (Pozn. red.: Dle pondělních informací MZV jsou čeští občané již v schengenském prostoru.)
Máte důvěru ve velení Armády České republiky?Anketa
Myslíme si, že barbarští Rusové, to je jméno převzaté z euforických chvil nacistické, nikoliv německé propagandy hrůzostrašného 20. století. Český básník by si dovolil konstatovat, že to všechno budí na tváři lehký žal, hluboký v srdci smích. Kdyby si někdo myslel, že smích a žal můžeme dát zde do opačného pořadí, nevadilo by to. Hloupost je v Čechách kvítí, které roste na každé mezi.
Senátorka Miroslava Němcová (ODS) se ptá, proč se vlastně chtějí vrátit, když „se nacházejí v ráji“. Lze vidět paralelu v tom, že když v minulosti někdo odmítl geopolitickou protistranu považovat za „nepřítele“, byl považován za zrádce a snad rovnou i vyhošťován?
Nechme stranou paní zneuznanou senátorku. Té není pomoci, ale máte pravdu, že strýček Sam, parádní obrazové číslo pokleslého antiimperialistického Dikobrazu, byl v raných padesátých letech považován za škůdce, zrádce. Milan Haďák v šedesátých letech to odnesl tím, že dostal rok podmíněně, a to jen proto, že změnil erbovního českého lva za ladovského dvouocasého Josefa Švejka, který ve svých spárech držel dva půllitry piva. Pokud si vzpomínám, něco si odseděl, ale jeho popularitě to neuškodilo, dokonce tomu bylo právě naopak.
Bylo to ještě před osudovým rokem 1968 a málokdo se postaral, aby Haďákovy kresby, které byly kritické k režimu i k některým jeho reprezentantům, vešly v obecnou známost. Zemřel jako nedožitý padesátník a jsem ochotný se s někým vsadit, že byl obětí režimu, i když jen jakéhosi měkkého teroru.
Chcete, aby STAČILO! a SOCDEM postavili společnou kandidátku?Anketa
Pokud ale vzpomínáme na poslední třicetiletí, jako dobu občanské dospělosti, pak máte pravdu, pak i při vší neúctě k vulgárním politikům, často se sdružujícím okolo ODS, pak se o zradě mluvilo jen výjimečně. Teprve nedávno se z Řeporyjí ozvalo několik výhrůžek, dost často jen ruskému prezidentovi. A potom okolo prezidenta nebo předsedy vlády, kteří si ke svému obrazu stvořili pana plk. Foltýna, se vyhrožovalo, a asi teprve bude hrozit donekonečna. Nezapomeňme ani na Rakušanův pytel na hlavní budově Ministerstva vnitra ČR. Ale to jsou jen pootevřená vrátka dnešnímu pokleslému humoru nejvyšších českých politiků.
Před sídlem KSČM minulý týden aktivista pořvával na recepční sprosté výrazy, procházející šéfku SOCDEM Maláčovou nazval dámským přirozením. Byl vyveden, a ještě si stěžoval. Jak vnímáte podobné „metody politického boje“?
Historicky je to známé zejména z Německa pozdních 20. a raných 30. let 20. století. Viděl jsem fotografii onoho otylého muže, a později jeho jemu podobného přítele, jejichž identitu odhalili lidé okolo paní Kateřiny Konečné, a vzpomněl jsem Oscara Wilda, který prý tvrdil, že od třiceti let si všichni můžeme za svůj obličej. On sice říkal tvář, a to mělo trochu větší význam s důrazem na charakter, ale to už je jen malý rozdíl. Nedovolil bych si tvrdit, že ti dva jsou odvrácenou tváří Petra Fialy, protože jde o esteticky různé a zrůdné modely, ale obava z toho, že se tito lidé někde v zákulisí politické scény stýkají, je opravdu nepříjemná. Že tlak vyvolává protitlak, to je známé, a tak si musíme v duchu mocným hlasem říkat, zdá se, že jde skutečně o všechno!
Zesnul Jiří Krampol. Dočkal se zvláštního nekrologu od serveru Seznam Zprávy, který napsal, že „Jeho hodnoty už možná nepatřily do dnešní doby“. Prosím vás, netušíte, jaké ty „hodnoty“ patří do dnešní doby?
Máte důvěru v generála Michala Koudelku?Anketa
V USA se Donald Trump zamotává do kauzy zemřelého perverzního finančníka Jeffreyho Epsteina. Sliboval o něm zveřejnit vše, nicméně nezveřejňuje seznam Epsteinových „klientů“, kterým měly být dodávány nezletilé dívky. Seznam prý neexistuje. A nějak tomu nevěří nikdo. Zamotává se Trump do svých předvolebních slibů?
Nejen sliby dohánějí Donalda Trumpa na jeho klikaté cestě až na nejvyšší vrchol moci ve Spojených státech. Ale poučen hollywoodskou filmovou produkcí, která dala vzniknout epochálním dílům, jakéhosi Svědomí věků, nebo alespoň Svědomí Spojených států, amerických, dovolím si ukrýt se za – pro mne historický – film Wlliama Wylera a Donalda Hamiltona Velká země nebo za Steinbeckův cestopis Toulky s Charliem.
Nebo, jak nám jednou u kávy prozradil Antonín J. Liehm tajemství své paní. Po třináctiletém pobytu ve Spojených státech došla k názoru, že cokoliv o Americe řeknete – je pravda!
Nám je zatím dopřána letní přestávka před ostrou předvolební kampaní. Možná i nejostřejší, co kdy byla. Jak se vám zatím zdají představené programy politických stran, i když ty největší si je ještě šetří?
Šavle a nože, máte pravdu, nejsou ještě dostatečně ostré, ačkoliv brusiči brousí a brusy běží v nejvyšších otáčkách. Přesto se mi ale zdá, že někteří politici a jejich kortešové přišli na to, že hlasitost, vysoká frekvence slov a neustálé opakování několika prázdných frází nemusí způsobit, že si jich voliči budou dlouhodobě všímat. Kupodivu Petr Fiala, na rozdíl od jeho okolí, pochopil, že jeho akademický odstup může vést k úspěchu spíše než pokřiky na téma Babiš a jeho Čapí hnízdo, bitcoiny a padouši Blažek, Stanjura, Decroix, Rakušan a Dozimetr, a všichni ti domnělí padlí na frontě volebního boje. A také to úporné a neustálé opakování frází o tom, že až bude po volbách, co všechno uděláme pro své voliče.
Všichni dávno vědí, že po sečtení výsledků voleb, ať už je bude sčítat kdokoliv, začne nová hra nebo možná i bitva o budoucnost, a to i za cenu, že všechno bude jen přemalováno. A jak říkal velký guru let devadesátých, budeme muset dávat pozor, abychom s dítětem nevylili i vaničku!
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Polanský