Peňás svůj komentář otevřel poukazem na to, že je rozhodným odpůrcem trestu smrti, a dokonce přispíval organizacím Amnesty International a Greenpeace. Doplnil, že mu není nikterak vzdálené učení Gándhího a Tolstého a má o sobě „zbytkovou představu jako humanisty a mírného člověka“. Nyní však měl pocítit vztek, pohrdání a bezmoc.

„Cítím cosi jako fyzickou nevolnost, vztek, pohrdání a bezmoc, když si přečtu zprávu, že rodina zavražděného chlapce, toho, který byl v pátek ubodán tím džihádistou na London Bridge, tedy sotva pár hodin poté, co vykrvácel z ran, které mu ten pravověrný muslim předpisově nasázel do těla, tak tedy ještě v době, kdy jeho tělo úplně nevychladlo, už jeho rodina ví, co by si jejich ubodaný chlapec přál a co by si nepřál,“ píše Peňás s odkazem na páteční teroristický útok na London Bridge, kde bývalý 28letý vězeň odsouzený v roce 2012 za terorismus, Usman Khan, nožem pobodal pět lidí, z nichž dva zemřeli. Následně se k útoku přihlásila teroristická organizace Islámský stát.

Peňás mířil k žádosti britského premiéra Borise Johnsona, aby se přehodnotila praxe předčasného propouštění lidí vězněných za přípravu teroristických útoků, po které rodina zavražděného chlapce napsala, že by si jejich Jack „jistě nepřál, aby tento ojedinělý incident byl využit jako záminka k dalším drakonickým trestům pro vězně a k prodlužování rozsudků vězení“.