Jak pokračuje závod o vakcínu proti koronaviru, tak ti, kteří vakcínu vyzkoušeli, popsali vedlejší účinky jak vakcíny od firmy Moderna, tak Pfizer. „Jsem Jennifer Hallerová a jsem první osobou v USA, která vyzkoušela vakcínu na covid-19,“ uvedla Jennifer Haller pro Abc7News.
Jennifer Hallerové byla experimentální vakcína od společnosti Moderna podána 16. března. „Následujícího dne mě bolela paže. Měla jsem dvě dávky vakcíny s odstupem 4 týdnů. Po každé dávce vakcíny mě další den bolela paže. Kromě toho jsem osobně nezažila žádné další vedlejší účinky,“ řekla Hallerová.
V září byla obyvateli Lafayette, Danielu Horowitzovi, podána v rámci studie injekční formou vakcína od společnosti Pfizer. Studie byla dvojitě zaslepená, takže Horowitz si není jistý, zda dostal vakcínu nebo placebo, ale pověděl, že jeho vedlejší účinky byly podobné jako u očkování na chřipku. Dvojitě zaslepená studie je studie, ve které jsou podávané léky upravené tak, že ani lékař ani pacient nevědí, jaká látka byla pacientovi vpravena. Aby bylo možné zaslepení, podává se jedné skupině příslušný lék a placebo odpovídající léku se podává kontrolní skupině.
„Trochu mě rozbolely svaly, jako kdybych se necítil dobře, ale po jednom dni to zmizelo,“ řekl Horowitz.
Ve svých klinických studiích společnost Moderna poukazuje na výčet vedlejších účinků vakcíny, který zahrnuje: únavu, zimnici, bolest hlavy, bolest svalů a bolest v místě vpichu. Specialista na infekční onemocnění z Kalifornské univerzity v San Francisku Dr. Peter Chin-Hong řekl, že se jedná o normální příznaky vakcíny.
Fotogalerie: - Jmenování soudců
„25–50 % lidí může po první dávce vakcíny pociťovat mírné nežádoucí účinky. Po druhé však může jít o více lidí, kteří mohou pociťovat některé z těchto nežádoucích účinků, ale ty by během jednoho dne měly odeznít,“ řekl Dr. Chin-Hong.
„Co mají obě vakcíny společné?“ zeptala se reportérka ABC7News Luz Pena. „Přijímají zprávu buňkou v těle a říkají: ‚Hele buňko, vytvoř tento protein‘. Tento protein je přesně ta věc, která je na povrchu viru covid-19 a na kterou vaše tělo reaguje,“ dodal odborník.
Společnosti Pfizer a Moderna oznámily, že klinické studie ukázaly 90% účinnost vakcín. Klinické studie se provedly na více než 70 000 lidech. Co se týče dlouhodobých vedlejších účinků, tak ty se prý u vakcín vyskytují do dvou měsíců po naočkování. U látek společností Pfizer či Moderna se ovšem prozatím nijak neprokázaly.
Co se týče situace v Česku, tak jak ministr zdravotnictví za hnutí ANO Jan Blatný, tak i odborníci, jako epidemiolog Roman Prymula nebo biochemik Jan Konvalinka, vidí v očkování proti nemoci covid-19 cestu z koronavirové epidemie. Buď očkování, nebo neustálé střídání lockdownu a postupného rozvolňování.
Na počátku příštího roku budou v Česku dostupné nejméně dva typy vakcín proti nemoci covid-19. Očkování nebude povinné, ale hlavní hygienička Jarmila Rážová už prozradila, že stát bude chtít občany pozitivně motivovat k tomu, aby se nechali očkovat. Očkovaní lidé budou pravděpodobně mít větší volnost pohybu v Česku i v zahraničí.
Vakcinolog Marek Petráš však v rozhovoru pro CNN Prima News nabídl na vakcíny i poněkud odlišný pohled. V prvé řadě ve skutečnosti prý zatím nikdo neví, jak dlouho bude vakcína fungovat. To se podle Petráše pozná až po roce či po dvou, až budou k dispozici příslušná data.
Data, která jsou k dispozici již dnes, ukazují podle Petráše, že stávající vakcíny provází vyšší výskyt nežádoucích příhod či nežádoucích účinků po očkování. „Ale zatím tedy můžeme říci, že tyto bezprostřední reakce jsou, alespoň zatím tedy, do jisté míry očekávatelné. Lokální reakce jsou očekávatelné a je to i příznak toho, že to očkování možná i funguje. Z těch systémových reakcí se velmi často hlásí vysoké teploty až horečky, celková únava, bolest hlavy, bolesti kloubů, bolesti svalů a musím říct, že je to ve frekvenci, která není úplně obvyklá pro běžné očkování tak, jak ho známe. Jestli je to ještě akceptovatelné teď budou posuzovat ty lékové agentury,“ upozornil Petráš.
Konstatoval také, že dlouhodobě se při očkování ukazuje, že starší lidé nemají tak často tyto reakce jako lidé mladší, ale zda to tak bude i u vakcín proti nemoci covid-19 prozatím nevíme. Zkouší se totiž i vakcíny stojící na zcela nových principech.
Fotogalerie: - Mobilní laboratoř
I přes všechna výše uvedená pozitiva a negativa vakcín, nebyly nikde povoleny. Až do včerejška. První zemí světa, která schválila použití vakcíny, byla Velká Británie. Britská vláda totiž dala zelenou americké farmaceutické firmě Pfizer a německé firmy BioNTech. Tyto firmy tedy mohou své očkovací látky uvést na trh Velké Británie. Ministr zdravotnictví Matt Hancock též oznámil, že na vakcínu už čeká na padesát nemocnic po celé zemi, jak informoval například iRozhlas. „Vláda dnes přijala doporučení lékové agentury MHRA schválit vakcínu proti covidu-19 od Pfizeru a BioNTechu k použití,“ uvedl ve středu kabinet. „Vakcína bude v Británii dostupná od příštího týdne,“ psalo se v prohlášení.
BBC přinesl souhrn kolem hlavních firem, které vyvíjejí vakcínu. Co se týče té od Pfizeru/BioNTechu, tak ta má mít účinnost až 95 %. Právě ta je povolená ve Velké Británii a země má objednáno 40 milionů dávek vakcíny. Nevýhodou této vakcíny je ovšem logistika. Je třeba ji skladovat v minus sedmdesáti stupních.
Na problém logistiky narazil na twittteru jeden uživatel, když sdílel obrázek, jak bude probíhat distribuce látky ve Velké Británii. Dózičky s vakcínou bude třeba dát do speciálních mrazicích boxů, které by měly udržet teplotu minus sedmdesát stupňů po deset dní. Letadlo tyto boxy dodá do Velké Británie, kde se poté naloží do kamionů vybavených teplotními a GPS senzory. Boxy by mělo být možné kdykoliv doplnit suchým ledem. Vakcíny by se pak z boxů mohly přendat do lékařských ledniček, kde by měly vydržet až pět dní při teplotě mezi dvěma až osmi stupni.
#Logistics challenges for #COVID19 vaccine in @TheGuardian points out how @Unicef, world’s largest buyer of vaccines, installed more than 40,000 fridges to store vaccines in low-income countries, mostly Africa, in recent years @UNICEFSupply #humanitarian https://t.co/WYIhN7TuFQ pic.twitter.com/oAtzCNR2s0
— Sorin Buruiana (@SorinBuruiana) November 16, 2020
Dále dle BBC vypadá slibně vakcína od oxfordské univerzity, která se na ní podílí spolu s firmou AstraZeneca. Ta zastavila symptomy koronaviru u 70 % lidí, kteří se zúčastnili testů. Data prý též ukázala silnou imunní reakci u starších osob, tedy u osob nejvíce ohrožených koronavirem. Laboratorní testy však stále pokračují. Dále má poměrně dobré výsledky již výše zmíněná Moderna, jejíž vakcína má 94,5% účinnost. Navíc je jednoduší pro distribuci, neboť vyžaduje skladování při minus dvaceti stupních. Nakonec mezi potenciální vakcíny patří ruská Sputnik 5 s udávanou účinností 92 % a existují i nějaké čínské vakcíny, které se blíží k finálním testům.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: tle
