Zamrazilová v minulosti kritizovala návrh rozpočtu na příští rok. Jeho poslední verze odsouvá náraz na dluhovou brzdu. Podle vaší nejnovější zprávy, kterou tady máme k dispozici, z roku 2024 na rok 2026. Je možné říct, že Národní rozpočtová rada je už spokojena? „Rozdělím to na dvě otázky. Ta první se týká státního rozpočtu na příští rok. Ano, 376 je méně než původních 390, ale je to více než 367 v covidovém roce. Takže tady vidíme samozřejmě určitý problém, protože ekonomika příští rok už poroste, čeká se o více než čtyři procenta. Další věc je, že k tomu zlepšení dochází proto, že se zvýšil výběr daní i očekávaný výběr daní. Proč se zvýšil? Jde především o daň z příjmu fyzických osob a její výběr se zlepšuje proto, že je nad očekávání nízká nezaměstnanost, její výhled je nižší, ale bohužel také vyšší inflace, protože z celkového toho balíku mezd a platů potom se vyberou vyšší daně. Takže dobrý faktor je nezaměstnanost nižší, špatný faktor je vyšší inflace,“ poznamenala Zamrazilová.
Je pro vás manželství homosexuálů důležité téma, podle kterého se bude rozhodovat ve volbách?Anketa
„Pak je tady vyšší výběr daní z příjmů právnických osob, který ukazuje na to, že vloni na tom nebyly tak zle, jak se zřejmě očekávalo, a očekává se i lepší výkon příští rok. Ale náš problém je, že jestliže se tady našly dodatečné příjmy v řádech šedesáti sedmdesáti miliard, tak ta naše kritika směřuje na to, že ty dodatečné příjmy by neměly být okamžitě přetavovány do mandatorních výdajů, a to se bohužel děje,“ dodala Zamrazilová. Příjmy státu v roce 2021 se pak podle jejích slov stěží rovnají mandatorním výdajům.
Odbory návrh rozpočtu na příští rok označují za mírně optimistický. „Mírně optimistický je z pohledu toho, že se předpokládalo, že bude deficit 390 miliard, a v této chvíli je to po jednání s panem prezidentem 376. Problém je ale někde úplně jinde. Když jste citoval naše stanovisko, tak musím říct, že těch přibližně 200 miliard jde na vrub právě těch daňových změn, které se udály v roce 2020. Máme tady 200 miliard systémového dluhu – to znamená, kdyby tyto problémy nebyly, bude ten dluh příští rok 176, nebo 170 miliard. A to je hodně velký rozdíl,“ podotkl Středula.
Plán s plánem, výsledek s výsledkem
„U rozpočtu musíme porovnávat plán s plánem a výsledek s výsledkem u rozpočtu. Takže vemte si, že plán na rok 2021 je 500 miliard a plán na rok 2022 je 376,6 miliardy. To znamená o 123,4 miliardy méně, což si myslím, že je docela ambiciózní rozdíl. A já nevím, kde pan předseda bere těch 200 miliard. Příjmy a výdaje před pandemií jsme měli téměř vyrovnané, takže to plánované hospodaření bylo mírně deficitní. Třeba ten poslední schodek byl 40 miliard, došlo k pandemii,“ řekla Schillerová a oznámila, že schodek očekává menší než 450miliardový schodek. „Je to moje očekávání z mých zkušeností, které mám. Není to žádné exaktní číslo. Protože vidím, jak vlastně v lednu až květnu rostl ten schodek a následně nám tempo klesá,“ dodala. Největší roli však podle jejích slov hrají investice.
Letošní schodek pak podle jejích slov nemůžeme srovnávat s plánem na příští rok. „My musíme srovnávat plán s plánem, výsledek s výsledkem. Konsolidace je 123,4 miliardy – a pozor, my začínáme konsolidovat od roku 2022,“ dodala Schillerová. „A ještě k příjmům – když vidím pokladní plnění, teď poslední, tak my jsme, a řekla to tady správně paní předsedkyně, my jsme v podstatě už dohnali ten propad, který způsobilo zrušení superhrubé mzdy, protože nám velice narostla korporátní daň, velice nám narostla nízká nezaměstnanost, takže máme velký výběr sociálního pojištění, ale samozřejmě výdaje nám rostou rychleji, to je logické,“ poznamenala Schillerová za nesouhlasu Zamrazilové i Středuly.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
„Paní ministryně, to je ovšem jak pohádky ovčí babičky, to, co teď tady říkáte. Protože jestliže máte rok 2021, 2021 máte předpokládaný deficit, dejme tomu, 400 miliard, a v tomto půlroce jsme platili oprávněně náhrady podnikatelům, občanům a podobně. V roce 2022 vy nepočítáte ani s tím, že bude pandemie, a přesto bude deficit 376 miliard korun. Takže v tomto případě to vůbec nehraje a musíme si opravdu říct, že tady máte opravdu zásadní problém, ten problém je, že bez ohledu na ten covid máme deficit 376 miliard. Před covidem byl deficit 40 miliard se snahou ho snižovat,“ podotkl Středula. Schillerová jej však požádala, aby nesrovnával dobu před covidem. „Dostali jsme se do nenormální doby. A vám vadí, jako odborovému předákovi, že jsme zaměstnancům snížili daně?“ opáčila Schillerová.
Jste pro povinné očkování seniorů proti covidu-19?Anketa
„Ale vy zaměstnancům, kterým říkáte, že dáváte, tak pro příští rok ve vaší predikci na straně 36 předpokládáte pokles reálných příjmů, neboli těm, o kterých říkáte, že jim přidáte, tak jim zároveň snižujete...,“ odvětil Středula.
Schillerová však následně oponovala tím, že došlo ke zrušení superhrubé mzdy, na čemž zaměstnanec vydělává. „Zaměstnavatel díky tomu zvyšuje svůj zisk,“ zmínil Středula. „Ale to je vaše velice nehorázné napadení zaměstnavatelů, velice nehorázné... protože oni nemuseli přece jim o tolik přidávat na mzdách. Mluvila jsem s desítkami zaměstnanců a pocítili zrušení superhrubé mzdy,“ dodala Schillerová. Zároveň zdůrazňovala, že za žádné vlády nerostly platy tak jako za vlády současné.
Co se týče investic, ty jsou podle Schillerové plánované na příští rok ve výši 218 miliard korun. „Včetně evropských peněz,“ uvedla.
Úrokové sazby
Následně došlo i na téma úrokových sazeb a jejich případné zvýšení. Zamrazilová hovořila o tom, že by o půl procentního bodu zvýšila základní úrokovou sazbu, do konce roku o jeden a čtvrt procentního bodu. „Domnívám se, že centrální bankéř je nezávislá instituce,“ sdělila Zamrazilová. „Do konce roku bychom byli na 1,75, možná i na dvou procentech,“ byla by striktní Zamrazilová. „Základní riziko pro tuzemské hospodářství je v současné době inflace. U nás je inflace nad cílem od roku 2017,“ podotkla.
„Využila jsem svého práva a navštívila jednání bankovní rady, kde se jednalo o dalším navýšení úrokových sazeb. Inflace je z velké části dovezení. Když se podíváme – ropa, její deriváty, promítá se nám to všude, dřevo, kovy – a Česká národní banka, a je to naprosto její právo a její kompetence, to nikdo u tohoto stolu nezpochybnil, a Česká národní banka jde regulovat, přestože ona vlastně není problémem tohoto, převážně tohoto tuzemského trhu. Ona je problémem prostě dovezeným. A ona jde regulovat,“ zmínila Schillerová.
„Na bankovní radě jsem řekla, a varovala jsem, ale samozřejmě že je to na rozhodnutí nezávislých bankéřů bankovní rady, z níž dva hlasovali proti růstu těch sazeb... já jsem tam varovala před zvyšováním těch úrokových sazeb. A varovala jsem z toho pohledu, vy jste to tady naznačil, že nám to zdraží obsluhu státního dluhu. Ale hlavně jsem argumentovala prodražením úvěrů pro podnikatele, pro občany,“ dodala Schillerová.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: vef
