Hejma hned ze začátku komentoval exponenciální nárůst. Na „hru čísel“ prý moc nevěří. „Já mám pocit, že ta čísla, co slyšíme, jsou trošku jiná čísla, která jsme slýchávali někdy v dubnu a podobně. Tady jsou to čísla těch nakažených, ale kolik těch nemocných doopravdy je a kolik jich bylo přes léto, to vůbec nevíme. Takže nárůst tu je, ale počet těch vážných případů se zatím drží, takže důvod k panice zatím není,“ mínil.

Vojnar pak nadhodil ministra Zaorálka a jeho plán dát do živé kultury příští rok o 300 milionů více. Hejma si rýpnul, že výraz „živá kultura“ je nějaký novotvar a ptal se, jestli také existuje kultura mrtvá. A dodal, že pokud to pochopil správně, 300 milionů půjde pro tzv. státní umělce, tedy orchestry, muzea apod. A v showbyznysu ostrouhají. „Já myslím, že máme smůlu. A řekl bych, krutě, do vlastních řad, je to skoro ‚spravedlivý‘. Protože je to naše volba, jakou práci budeme dělat. A když se najednou objeví takovej malér, tak samozřejmě jsou dobrý nějaký ty symbolický gesta na začátku, nějaký ty pětadvacítky, to je jako fajn, ale když by tenhle malér měl trvat celá léta, tak je to chvíle, kdy by se zkrátka člověk měl zamyslet, jestli by neměl dělat něco jiného,“ mínil Hejma s tím, že pak je čas na rekvalifikaci. „To, že milujeme muziku a rádi zpíváme, to není ještě úplně nárok na nějakou státní podporu,“ dodal. I u komerčního umění hodnotil, že si užívá v dobách dobrých, ale pak přijde doba zlá a „je třeba se postarat“.