Ukrajinský velvyslanec hovořil s Kundrou z Respektu. Nadiktoval si, co žádají od Západu

03.05.2021 21:00

Ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis pro Reflex.cz ve světle posledních kroků Ruska u ukrajinských hranic připustil, že Putin se snaží na sebe upoutat mezinárodní pozornost, a to především po výměně amerického prezidenta v Bílém domě. „Chce ukázat, že něco znamená,“ uvedl v rozhovoru a dodal, že je potřeba se neunáhlovat. Podle něj od slov stažení vojáků k činům je stále hodně daleko.

Ukrajinský velvyslanec hovořil s Kundrou z Respektu. Nadiktoval si, co žádají od Západu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis
reklama

Rusko mělo řadu týdnů u ukrajinských hranic více než sto tisíc mužů a těžkou bojovou techniku. Teď došlo k jejich stažení. „Neunáhloval bych se s tvrzením, že došlo ke stažení. Zatím jsme slyšeli jen slova ruského ministra obrany Šojgu, že to tak bude – ale věřit tomu budeme, až to uvidíme na vlastní oči,“  brzdí optimismus ukrajinský velvyslanec s tím, že i v roce 2014 Putin shromáždil velkou sílu na ukrajinské hranici a v momentě, kdy ho Západ vyzýval ke stažení, několikrát tvrdil, že to nařídil, ale realita vypadala podle něj jinak. „Chci tím říct, že od slov k činům je ještě daleko. Opravdu to půjde brát vážně, až budeme mít potvrzené údaje o stažení od našich zpravodajců a zpravodajců NATO,“ vysvětluje a přitakává, že část ruských vojáků už odjela. „Ano, určitý pohyb lze zaznamenat, ale neznamená to, že nebezpečí zcela pominulo. Prezident Putin už také mezitím stačil podepsat nařízení ohledně povolání rezervistů na vojenské cvičení,“ říká opatrně pro Reflex.cz a dodává, že kromě toho na Krymu a východní hranici s Ukrajinou nechalo Rusko techniku, to znamená, že jejich vojáci se mohou kdykoliv vrátit. „Musíme být připraveni, že napětí se může kdykoliv obnovit,“ varuje.

Za tím, proč nyní Putin obrátil, vidí silnější mezinárodní reakci. „Západ a NATO ukázaly Putinovi, že jeho kroky odmítají a budou razantní, kdyby začala další invaze vůči Ukrajině. Proč Putin na začátku situaci eskaloval, nevíme, do hlavy mu nevidíme. Můžeme to odhadovat, podle mého názoru to byla kombinace několika faktorů,“ prohlásil a pokračoval, že v momentě výměny amerického prezidenta chce Putin na sebe upoutat mezinárodní pozornost. „A určitě v Putinově postupu hraje roli tlak na ukrajinského prezidenta Zelenského – možná o tohle jde nejvíc,“ myslí si a dodává, že ho chce donutit, aby přistoupil na ruské požadavky. Tedy aby ukrajinská vláda jednala přímo s okupační vládou na Donbasu, což odmítá, protože ji neuznává. „Putin navíc chce, abychom přistoupili na změny v ukrajinské ústavě, abychom v ní zakotvili federalizaci Donbasu a speciální status pro ruský jazyk, chce také, aby Ukrajina deklarovala, že nikdy nebude členem NATO a tak dále,“ vyjmenovává a dodává, že pro Rusko je Donbas nástrojem, aby skrze něj ovlivňovalo vnitřní a zahraniční politiku celé Ukrajiny. „Naše odpověď je jasná: nenecháme si diktovat, kam máme, nebo nemáme vstupovat,“ dodává ukrajinský velvyslanec.

Sám se pak kloní k faktu, že v Putinově uvažování hrála roli nepochybně situace v Rusku, ve kterém vzrůstá sociální, ekonomické a politické napětí. „Putin vždy postupuje tak, že když v ruské společnosti narůstá vnitřní nespokojenost, potřebuje vyvolat konflikt; v tu chvíli se za ním lidé semknou. Nejlepší pro něj by bylo, kdyby se zase mohl vykázat vítěznou válkou,“ popisuje jeho strategii. „Ruským snem je třeba útokem na jižní oblasti Ukrajiny vytvořit pozemní přístup ke Krymu, a tak mu zajistit přístup vody, která tam není,“ přibližuje, co by mělo být cílem takové války.

Velvyslanec si pak dále nemyslí, že by do parlamentních voleb mělo dojít k opětovnému navýšení vojsk u hranic s Ukrajinou. Podle něj by útok na Ukrajinu pro Rusko nebyl procházkou v růžové zahradě. Současně věří, že mezinárodní společenství dál bude výrazné ve svém postoji. Uvědomuje si ale zároveň, že NATO kvůli Ukrajině boj nepovede.

„Uvědomujeme si, že nikdo za nás na našem území bojovat nebude. Kdybychom byli členem NATO, mohli bychom počítat s vojenskou pomocí, ale my nejsme, a tak se musíme spoléhat na vlastní síly. Západ nám nicméně může pomoci moderními zbraněmi, protivzdušnou obranou; to všechno je ve hře,“ vyjmenovává a odkazuje také k ruským sankcím.

Co se týká ukrajinské armády, podle jeho slov má nyní mnohem lepší výzbroj než v roce 2014 a je také mnohem zkušenější. „Kdybychom mluvili o pozemních bojích, Ukrajina by dokázala minimálně dost dlouhou dobu odporovat. Kdyby došlo k leteckým atakům nebo jadernému útoku, k čemuž by se ovšem mohl odhodlat jen úplný blázen, bylo by to jiné,“ popisuje.

Ukrajinský prezident Zelenskyj se chtěl s Putinem setkat na Donbase, ale ruský prezident mu navrhl setkání v Moskvě. „Osobně bych vyloučil, že by se schůzka mohla uskutečnit v Moskvě – spíš na neutrálním území,“ vyjádřil se k plánovanému setkání, ke kterému se Zelenskyj nebrání.

K nedávným novým informacím ve Vrběticích pak závěrem dodal, že by bylo předčasné jednoznačně tvrdit, že munice měla putovat právě na Ukrajinu. „Mohu ale říct, že tehdy i nyní Ukrajina měla i má zájem o dodávky určitého typu zbraní. Před Majdanem byl naším ministrem obrany prorusky jednající ministr, který udělal vše pro to, aby naše armáda byla co nejvíce oslabena. To se snažíme napravit a být plně bojeschopní,“ uzavřel.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: sla

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Co poví Čaputová? Tohle si „eurozemě“ za rámeček nedají. Itálie za námi, Slovensko ztrácí

6:51 Co poví Čaputová? Tohle si „eurozemě“ za rámeček nedají. Itálie za námi, Slovensko ztrácí

Úspěch! Češi poprvé ekonomicky předstihli Italy a Španěly a spokojenější jsou prý více než lidé ve F…