Úplně zastavit ruský plyn, tlačí politici. Až dva těžké roky, ukázal expert. Ale Putin je odstřiháván i tak

11.3.2022 10:39 dop.

Někteří politici volají po úplném zastavení odběru ruského plynu, z ruské strany jsou zase slyšet slova o mohutném energetickém úderu. Podle Jiřího Gavora, výkonného ředitele Asociace dodavatelů energií, však nelze v krátkém horizontu ruský plyn plně nahradit. „Bylo by nutné omezovat spotřebu. Docházelo by k částečnému omezování dodávek pro některé výrobní podniky. V horším případě by některé provozy byly odstaveny úplně,“ konstatoval s tím, že tento černý scénář nepovažuje za příliš pravděpodobný. Maximálně se však podle něj urychlí snahy, aby jsme se zbavili závislosti na ruském plynu co nejdříve to bude možné.

Úplně zastavit ruský plyn, tlačí politici. Až dva těžké roky, ukázal expert. Ale Putin je odstřiháván i tak
Foto: Hans Štembera
Popisek: Uzavírací ventily, ilustrační foto

Tlak na to, aby Západ přestal využívat ruský plyn, a tím nepřímo financoval ruskou agresi na Ukrajině, narůstá. Na české politické scéně se v tomto směru nejostřeji vyjádřil Miroslav Kalousek. Nákup ruského plynu, kterého se Západ nechce vzdát, přirovnal k využití plynu v nacistických plynových komorách v koncentračních táborech. Upozornil, že hned ve třech válkách za posledních více než sto let vraždil plyn. V první světové válce to byly bojové plyny využité přímo na frontě, ve druhé světové válce šlo o smrtící plyn využitý nacistickým Německem v plynových komorách v koncentračních táborech, kde umíraly miliony židovských mužů, žen i dětí, a teď je to ruský plyn, který si Západ kupuje a dává Rusům dostatek finančních prostředků k tomu, aby jejich okupanti s písmenem Z na armádní technice dál vraždili ukrajinské ženy a děti. „Přátelé a bývalí kolegové ze SRN, Nizozemska a Maďarska: Pokládáte opravdu za nevyhnutelné, aby v každé válce – v první i druhé světové – i teď na Ukrajině – vraždil plyn? Je ve Vašich silách to vraždění zastavit. Ptejte se svého svědomí a jednejte,“ napsal Kalousek na twitteru.

Anketa

Zvládne Petr Fiala krizi cen energií a pohonných hmot?

hlasovalo: 70481 lidí

I z druhé strany přicházejí silná slova, jak upozornila agentura Reuters. Pokud by Západ přestal odebírat ruskou ropu, Moskva je připravena zasadit mohutný energetický úder. Pokud bude dál EU ekonomicky tlačit na Rusko, Moskva by prý mohla omezit dodávky plynu do Evropy a cenu ropy by údajně mohla vyšroubovat až na 300 dolarů za barel ropy. V současnosti jeden barel ropy Brent stojí asi 120 dolarů. „V souvislosti s uvalením zákazu na Nord Stream 2 máme plné právo přijmout odpovídající rozhodnutí a uvalit embargo na čerpání plynu přes plynovod Nord Stream 1. Zatím takové rozhodnutí nepřijímáme. Ale evropští politici se svými prohlášeními a obviněními proti Rusku nás k tomu tlačí,“ varoval místopředseda ruské vlády Alexandr Novak.

Ruský plyn v řádu měsíců nelze plně nahradit

Zažíváme překotný vývoj, kousek od nás je válka, nic se najednou nedá vyloučit. Ani odpojení od ruského plynu. Je to ale prakticky možné? „Ruský plyn v plném objemu v krátkém časovém horizontu měsíců a troufám si říci i jednoho dvou let nelze nahradit. Nelze v tak krátkém časovém horizontu postavit ať už exportní nebo přijímací terminály na LNG. Producenti na trhu nemohou tak rychle zvýšit exportní kapacity. To zkrátka nelze. Vyžaduje si to delší čas. V takovém případě bychom museli přejít do určitého nouzového režimu,“ konstatoval v rozhovoru pro PL.cz krátce po zahájení ruské agrese na Ukrajině Jiří Gavor.
Politický tlak na odpojení od ruského plynu však sílí, co by tedy takovýto nouzový režim znamenal konkrétně a jaké by měl důsledky? „Ukazuje se, že přestože tlak bude narůstat, zároveň se na druhé straně formuje docela silná pravděpodobnost, že dobrovolné embargo na zastavení odběru ruského plynu na úrovni Evropské unie nebude přijato. Není to jen Německo, ale i Maďarsko, Bulharsko, oficiálně se k tomu připojilo i Nizozemí, když řeklo, že nepovažuje plné embargo za schůdné. Přičemž řada států se nevyjadřuje, ale nečekám, že by došlo k plnému sjednocení na úrovni EU k totálnímu embargu na dovoz ropy a zemního plynu,“ domníval se. 

„Nelze vyloučit, že k něčemu takovému by došlo i ze strany Ruska – i když to považuji za ještě méně pravděpodobné. Přesto o tom musíme uvažovat jako o nejhorším možném scénáři. V tom případě ale je jasné, že plná náhrada není možná. Bylo by nutné omezovat spotřebu. V první řadě by to bylo tam, kde je to nahraditelné. V určité míře je to při výrobě elektřiny. Dočasně vytížíme na maximum kapacity uhelné včetně jako v případě Německa těch rezervních, tedy takzvanou strategickou rezervu. Do této strategické rezervy by se daly elektrárny plynové. Bolavější by bylo, že by docházelo k částečnému omezování dodávek pro některé výrobní podniky. V horším případě by některé provozy byly odstaveny úplně. Což by pak mělo velké ekonomické dopady – na HDP, zaměstnanost a podobně,“ upozornil Gavor.

Evropská ekonomika by to ustála

Podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila by však náhlé vypnutí ruských kohoutků evropská ekonomika ustála. „Absence dodávek plynu z Ruska by snížila evropskou přidanou hodnotu o tři procenta. Česká republika, která je na plynu kvůli své struktuře průmyslu z evropských států nejvíce závislá, by jeho výpadek zasáhl ve dvojnásobné míře,“ uvedl pro Forbes. „V nejhorším případě, bez jakékoliv kompenzace z jiných zdrojů, by naše přidaná hodnota klesla o šest procent – pokud bychom předpokládali, že by HDP letos za normálních okolností rostlo o tři procenta, výsledkem by byl pokles ve stejné výši,“ doplnil.

„Horší by to bylo pro průmyslové podniky, zvláště některé s náročnou energetickou výrobou. Bez plynu budeme stát, nebude fungovat nic. Bohatě nám stačí růst energií, v letošním roce platíme 250 milionů korun, třikrát více než loni,“ prozradil Forbesu Pavel Juříček, majitel Brano Group. „Evropská ekonomika by to samozřejmě ustála. Ale ona by to ustála i ruská ekonomika. Představa, že by Rusko v důsledku toho přestalo fungovat a vyvěsilo bílou vlajku, je příliš optimistická. Hospodářský život se ani v plné válce zcela nezastaví,“ upozornil PL.cz Jiří Gavor.

Ve snaze nahradit ruský plyn bychom zřejmě museli podle Gavora na určitou dobu pozapomenout na odchod od uhlí. Máme však uhlí dostatek, když byla těžba utlumována, nemuseli bychom ho dovážet? „Naše z dlouhodobého pohledu strategická nevýhoda, že máme energetiku dosud závislou na tuzemském energetickém uhlí a budeme ji muset v normálním stavu dekarbonizovat, v krizovém období by se to ukázalo jako strategická výhoda. Dala by se zintenzivnit těžba. OKD už uvažuje o scénáři prodloužení těžby, původně se mělo utlumovat do konce tohoto roku. Nyní se připravují plány těžby do roku 2025. Navíc třeba u Chvaletic by přestalo být zvažováno, jestli jim má být dána či nedána emisní výjimka, to vše by šlo naprosto stranou. Kapacity by jely naprosto na plný výkon,“ vysvětlil.

Výzvy ke snížení teploty vytápění

„Další oblastí jsou úspory. A to i nepříjemné, tedy že si snížíte komfort. Výzvy ke snížení teploty vytápění o jeden až dva stupně už jsou nyní. Všude, kde to stát může nařídit – ve státem vlastněných budovách – by zřejmě byl dán pokyn ke snížení tepelné pohody. Tím se dá ušetřit docela dost. Úspory jako zateplování neřeší krizový stav, to jsou dlouhodobé věci. Třetí část je nakoupit alternativní plyn všude po světě, kde to jde,“ objasnil.

Je zcela zjevné, že evropské státy se budou maximálně snažit urychlit odklon od ruského plynu. Třeba Německo už před válkou se rozhodlo vsadit na obnovitelné zdroje. Může však tímto způsobem nahradit ruský plyn? „V dlouhodobém horizontu určitě. Svoji závislost na něm budou systematicky snižovat a tyto plány a výstavba obnovitelných zdrojů energie  se významně urychlí,“ domníval se Jiří Gavor. Za pravdu mu dává i to, že podle vyjádření předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové předloží EK do května plán postupného ukončení odběru plynu z Ruska do roku 2027.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Oldřich Szaban

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Ing. Kateřina Konečná byl položen dotaz

Jaký je zájem o kandidaturu za KSČM?

Paní předsedkyně, co říkáte na to, že řada vašich bývalých zástupců nyní raději kandiduje za nezávislé apod. než za KSČM?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Jsi zmr*d.“ Je tu skutečně vážné varování mocným. Daniel Landa už vidí, co hrozí

16:05 „Jsi zmr*d.“ Je tu skutečně vážné varování mocným. Daniel Landa už vidí, co hrozí

Lidé podle Daniela Landy poslední dva roky žijí ve strachu. Strachu, co s nimi bude, protože systém …