Redaktor David Borek hned na úvod konfrontoval prezidenta s jeho výrokem, že pokud by podmínkou vstupu Srbska do EU bylo uznání nezávislosti Kosova, tak by bylo lepší nevstupovat. Redaktora zajímalo, zda si prezident vůbec dovede představit, jak by Srbsko mohlo bez uznání Kosova do EU vstoupit.
Prezident redaktora Borka upozornil, že rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Kosovu mluvila o tom, že Kosovo získá autonomii v rámci Srbska. Postup, který by respektoval mezinárodní právo, tedy podle něj musí být takový, že Kosovo se vzdá své nezávislosti a Srbsko mu pak ústavním zákonem dá autonomii. Ta by podle něj měla být v nejširší možné míře, Kosovo by tedy bylo hospodářsky i organizačně prakticky samostatné, jen by nebylo státem.
„Ne že by bylo obtížné být členem Evropské unie, ale nemůžeme to spojit s otázkou samostatnosti Kosova a Metochie. Za těchto okolností nemůžeme být členy. To by bylo znamením, že Evropská unie o nás nestojí.“
Moderátor Borek se pak prezidenta vyptával, jestli je nastíněná varianta podle něj skutečně reálná. „Kosovo má nezávislost, faktickou, byť neuznávanou celým světem. Je reálné, že by orgány v Prištině přistoupily na variantu, ve které by uznaly volnou, vzdálenou svrchovanost Srbska?“ zajímalo jej.
„Vy mluvíte jako někteří představitelé Evropské unie,“ nezdržel se prezident komentáře k Borkovu vedení rozhovoru. „Ptáte se, co bude říkat Kosovo a Metochie, ale nikdo se neptá, co říká Srbsko,“ poznamenal. Dodal, že pro Prištinu je onou Borkovými slovy „reálnou variantou“ nezávislost. Pro Srbsko je naopak reálnou variantou, že Kosovo nezávislost mít nebude.
„A mýlíte se, když říkáte, že jsou nezávislí. Aby stát existoval, musí být uznán Radou bezpečnosti OSN. A dokud je Rada bezpečnosti v tomto složení, nemůže být Kosovo nikdy uznané za samostatný stát. Sice je pobízeno ze strany některých velmocí k nezávislosti, podporuje se jeho nezávislost, je šířen pocit, že se jedná o nezávislý stát. Ale cesta k nezávislosti Kosova a Metochie je naprosto nemožná,“ trval na svém prezident Nikolič. A všechny, kteří kosovskou nezávislost podporují, pak vyzval, aby si zkusili představit, že se jedná o jejich území.
Moderátor mu na to připomněl, že Kosovo uznala i Česká republika, a zajímalo jej, zda to srbského prezidenta mrzí. Ten však vyjádřil názor, že nálada většiny obyvatelstva i politické reprezentace je proti nezávislosti Kosova. „Česká republika byla posledním, kdo dal souhlas k útoku NATO na Svazovou republiku Jugoslávie v roce 1999,“ připomněl. Občané České republiky podle něj nikdy nezapomněli, jaký postoj měli Srbové v letech 1938 a 1968 a jak projevovali v obou případech solidaritu napadenému Československu a má informace, že mnoho lidí v ČR s uznáním Kosova nesouhlasí.
Madeleine Albrightová proti odpůrcům nezávislosti Kosova, Praha:
„Ale já tomu rozumím. Vy jste byli v prostředí, které tak učinilo. Ale vztahy ve světě se mění. Přicházejí noví lidé, staré elity se hroutí. A především ty, které spáchaly na srbském národě mnoho hříchů. Uvidíme, co přinese nová doba,“ uzavřel s tím, že spolupráce USA a Ruska může světovou politiku zcela změnit.
Moderátora pak zajímalo, jestli by Srbsko přece jen nechtělo vstoupit do NATO, když už i Černá hora, země, která má k Srbsku ze všech balkánských států nejblíže, už je „jednou nohou v NATO“. Prezident Nikolič k tomu připomněl, že Černá hora má k NATO výrazně jiný vztah, už proto, že v roce 1999 směřovalo bombardování NATO prakticky výlučně na Srbsko, nikoliv na Černou horu, která tehdy ještě tvořila se Srbskem společnou Jugoslávii.
Psali jsme o Kosovu:
_635913262449478010.jpg&id=110600)
„V Srbsku je úplně jiná nálada. My jsme bez jakéhokoliv důvodu, pouze proto, že jsme bránili vlastní území před terorismem, jsme byli brutálně bombardováni a ztratili jsme kolem dvou tisíc životů. Nálada v Srbsku je taková, že bychom do NATO neměli vstoupit nikdy,“ shrnul prezident. On sám by si prý nepřál, aby jako prezident členského státu NATO někdy musel spolurozhodovat o tom, která další země bude bombardována. Nehledě k tomu, že srbský parlament jasně řekl, že Srbsko bude neutrální a nebude členem žádného vojenského uskupení. Ani amerického, ani ruského.
Slova Rusko se moderátor okamžitě chytil a zajímalo jej prohlášení, že Srbsko odmítá být členem EU, pokud bude Evropská unie uplatňovat jakékoliv protiruské sankce kvůli Ukrajině. „A proč by Srbsko zavádělo sankce proti Rusku,“ nechápal prezident. Zdůraznil, že pro Srby je Rusko významným obchodním partnerem. „A Rusko má pozitivní vztah k obraně Srbska na Kosovu a Metochii,“ dodal. Evropská unie prý má naproti tomu pozitivní postoj k nezávislosti Kosova, ale naopak negativní k otázce samostatného rozhodnutí obyvatel na Krymu, což je postoj, nad kterým prezident jen nechápavě krčí rameny.
On sám prý právo Ukrajiny na Krym respektuje a rozchází se v tom s Ruskem. „My jdeme přímo,“ uzavřel.
Moderátor pak ještě přešel k tématu migrace a zajímalo jej, v čem by podle prezidenta Nikoliče měla být jiná reakce Evropy i Srbska, pokud by se opakovala migrační vlna z roku 2015. Prezident nechápal, proč se právě jej ptá na reakci Evropy, na tu by se prý měl zeptat úplně jinde. On sám si myslí, že Evropa musí reagovat především rychle. „Pokud nebude reagovat rychle, bude se brexit opakovat i v jiných zemích,“ varuje. Evropu prý čeká zkouška, jakou ještě nezažila.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
_profil_top.jpg)
