V květnu 1945 už nás bombardovali zbytečně, říká historik

07.05.2012 18:28

Michal Plavec, kurátor leteckých sbírek Národního technického muzea, vzpomínal v pořadu „20 minut Radiožurnálu“ na konec druhé světové války, především na jednu z jeho smutných kapitol - bombardování našeho území sovětskými a americkými letci.

V květnu 1945 už nás bombardovali zbytečně, říká historik
Foto: Zbyněk Pecák
Popisek: Vojenský prostor Milovice

Civilní obyvatelé podle něj velitelům na srdci nijak extrémně neleželi. „V první řadě řešili životy vlastních vojáků. Otázky civilního obyvatelstva bývaly konzultovány s exilovou vládou, ale nakonec obvykle převládly strategické zájmy,“ říká kurátor v ČRo.

Sověti bombardovali ještě 9. května

Podle Michala Plavce sovětští letci bombardovali cíle na našem území ještě 9. května 1945. V posledních dvou dnech prý při těchto náletech zemřelo 1300 civilistů. Nálety z 9.5., už po formálním skončení války, Sověti vždy vysvětlovali tím, že němečtí vojáci nedodržovali podmínky kapitulace (podle kterých měli v okamžiku kapitulace zůstat na místě) a ustupovali do amerického zajetí.

Velké bombardování sovětskými letadly vyplývalo z faktu, že přes Krušné hory postupovala od Berlína k Praze vojska Prvního ukrajinského frontu.  „8.5. to logiku mělo. Dělali si prostor v Krušných horách proti silné obraně,“ myslí si kurátor.

Problematičtější bylo bombardování následujícího dne, kdy už Německo kapitulovalo. „9.5. to byla prostá demonstrace síly vůči ustupujícím Němcům. Nevyřízené účty mají samozřejmě i s ustupujícími Vlasovci.“



Bombardování Moravy

Mnohem krutější bombardování se však paradoxně odehrávalo nad Moravou a Slezskem. Tam došlo i k smutné události při bombardování města Hrotovice. Tam podle statistik ještě 9.5. zemřelo 114 obyvatel a mnoho sovětských vojáků, kteří do města vstoupili. Podle svodek sovětského letectva bylo naplánováno bombardování Hrotovic, ovšem jednotka pohybující se poblíž města se o tom nedozvěděla, neboť několik dní předtím padl její styčný důstojník. Proto do města vstoupila a stala se cílem bombardování vlastních letců.

Američané na konci války bombardovali spíše dopravní cíle (včetně např. letiště v Praze-Čakovicích). Výjimkou bylo bombardování plzeňské Škodovky 25.4. Tento nálet byl specifický tím, že obyvatelstvo Plzně bylo dopředu varováno na vlnách BBC. To bylo později spojeneckými veliteli kritizováno,neboť informaci o útoku tak získala i německá armáda a přivítala stíhačky silnou dělostřeleckou obranou. „Ani ti letci to nechápali,“ vzpomíná kurátor Plavec.



Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jav

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

21:38 „Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

Zrezivělý památník; víc, než se na pohled zdá. Jména škodováckých obětí druhé světové války po necel…