Jedna ekonomika v Evropské unii (EU) si může dovolit téměř cokoli, protože je nejsilnější. Je to ta německá. Proto si dovolila zlevnit elektřinu pro firmy, především pak pro ty energeticky náročné. Spolková vláda totiž pochopila, že mít nejvyšší ceny elektřiny v Evropě opravdu není konkurenční výhoda. Cenu ovšem nesnížila například vypovězením unijních dohod o emisních povolenkách, ale tím, že z firem sejme část nákladů tak, že je bude platit sama. Tedy ze státního rozpočtu. Tedy každý Němec ze svých daní. Čili firmám se uleví o to, oč se přitíží státnímu rozpočtu. Je to dlouhodobě udržitelné řešení?

Nová česká vláda sejme z lidí tíži poplatku za obnovitelné zdroje (OZE) a bude jej platit sama. Tedy stejně jako ta německá ze státního rozpočtu. Tento krok ovšem více ocení domácnosti, než firmy, kterým to ceny příliš nesníží. Čili jde o krok spíše orientovaný na jednotlivé voliče, než na konkurenceschopnost firem. Českému hospodářství tento krok pomůže méně než ten, který učinila vláda v Německu. Ovšem i zde je na místě otázka, zda je to dlouhodobě udržitelné řešení…

Porovnání nákladů německé a české vlády a další podrobnosti si můžete přečíst zde.

Jakkoli mají oba případy jiný dopad na výkon ekonomiky toho kterého státu, budou mít obdobný dopad na státní rozpočet. Ať už jde o více než 31 miliard eur v Německu, nebo o 17 miliard korun v Česku. Ty peníze zkrátka budou někde chybět. A když budou chybět moc, státy si je půjčí. Což je zase o něco posune na dluhové spirále.