V pondělí stříkal v Bruselu hnůj, v úterý přišel nový zákon: Obnova ekosystémů. Co zemědělství?

27.02.2024 21:31 | Monitoring

V pondělí se v Bruselu konal protest zemědělců, kteří mimo jiné požadovali menší byrokratickou zátěž. V úterý Evropský parlament přijal novou legislativu o obnově přírody. Jejím hlavním cílem je obnovit 20 % pevninské a mořské přírody. Do roku 2030 musejí členské státy obnovit alespoň 30 % z prostředí, na něž se zákon vztahuje. Lesy, travnaté plochy, řeky… Podle komisaře EU pro životní prostředí Virginijuse Sinkevičiuse nicméně budou ze zákona benefitovat i zemědělci.

V pondělí stříkal v Bruselu hnůj, v úterý přišel nový zákon: Obnova ekosystémů. Co zemědělství?
Foto: FCB
Popisek: Zemědělské protesty

Zákon o obnově přírody prošel závěrečnou fází schvalování v Evropském parlamentu. Zákonodárci EU přijali zákon 329 hlasy pro, 275 proti a 24 se zdrželo hlasování.

Brusel zákon, jehož cílem je obnovit 20 % pevninských a mořských oblastí Evropské unie a do roku 2050 všechny ekosystémy potřebující obnovu, navrhl už v červnu 2022. Zákon nyní putuje k členským státům EU, které jej schválí v Radě a poté budou mít na starosti jeho dodržování.

Zákon by měl podle Evropského parlamentu pomoci členským státům dosáhnout cílů Evropské unie v oblasti klimatu a biologické bezpečnosti, zvýšit by měl také potravinovou bezpečnost.

K dosažení cílů EU je nutné, aby členské státy do roku 2030 obnovily alespoň 30 % prostředí, na které se zákon vztahuje. Tedy lesy, travnaté plochy, mokřady, řeky, jezera či korálová dna. Do roku 2040 se musí počet obnovených míst zvýšit na 60 % a v roce 2050 se pak ocitnou na 90 %.

Anketa

Která vládnoucí strana zatím nejvíce prospěla České republice?

2%
3%
0%
92%
0%
0%
3%
hlasovalo: 49993 lidí
Jakmile se daná oblast dostane do dobrého stavu, je též třeba, aby se státy postaraly o to, aby se její stav následně výrazně nehoršil. „Členské státy budou muset rovněž přijmout národní plány obnovy, v nichž podrobně uvedou, jak hodlají těchto cílů dosáhnout,“ píše se v tiskové zprávě od Evropského parlamentu.

Kvůli tomu, že je obnova rašelinišť podle EU jedním z nákladově nejefektivnějších způsobů snižování emisí v zemědělském odvětví, musejí členské státy do roku 2030 obnovit také 30 % odvodněných rašelinišť. Do roku 2050 pak 50 %.

Zákon nicméně obsahuje „nouzovou brzdu“, a cíle EU tak mohou být za některých výjimečných okolností pozastaveny, například pokud „výrazně snižují plochu potřebnou pro dostatečnou produkci potravin pro spotřebu EU“.

„Dnešní den je pro Evropu důležitý, protože se posouváme od ochrany a zachování přírody k její obnově,“ řekl na tiskové konferenci zpravodaj pro právo EU a obnovu přírody César Luen (S&D, ES) s tím, že nový zákon Evropské unii dopomůže splnit mnoho mezinárodních závazků v oblasti životního prostředí. „Nařízení obnoví znehodnocené ekosystémy a zároveň bude respektovat zemědělský sektor tím, že členským státům poskytne flexibilitu.“

Zákon prošel den po protestech zemědělců v Bruselu, kteří si mimo jiné stěžovali na politiky Evropské unie, kteří podle nich na zemědělce uvalují nadměrnou byrokratickou zátěž.

V pondělí zemědělci v Belgii postříkali policisty tekutým hnojem a házeli na ně vejce. Ministři zemědělství Evropské unie mezitím jednali o zmírnění obav protestujících zemědělců. Podle agentury Reuters se ve městě vyskytovalo přibližně 900 traktorů.

Komisař Evropské unie pro životní prostředí, oceány a rybolov Virginijus Sinkevičius uvedl, že tato politika „dává přírodě šanci stát se životně důležitou silou, kterou potřebujeme pro naši budoucnost a ekonomiku“ a benefitovat budou i zemědělci.

„Úrodná půda, menší dopady sucha, zadržování vody, opylování,“ vyčetl komisař některé z výhod, které budou ze zákona plynout zemědělcům. „Tento zákon bude naším odkazem pro další generace,“ prohlásil na síti X komisař.

 

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lucie Kroutilová

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

21:33 „Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

Ruským tankům nazývaným „blyatmobiles“ nebo „želví tanky“ či „bitevní stodoly“ se dostává pozornosti…