Středoškolská pedagožka Irena Eibanová si myslí, že se držíme zásad učitele národů Jana Amose Komenského a postupujeme tak, jak by si přál. Problém je možná v tom, že sami studenti očekávají, že budou získávat další a další poznatky, ale následně s nimi neumějí tolik pracovat, diskutovat, aplikovat je. Další problém je v učitelích samotných, respektive v pedagogických fakultách, které budoucí pedagogy příliš nepřipraví na to, jak učit moderněji.

Profesor Halík to vzal nejprve trochu zeširoka. „Dlouho se vzdělání chápalo jako něco, co člověka připraví na budoucí profese. To je také něco, co slyšíme dnes z trhu práce... Ale já si myslím, že vzdělání je spíše něco, co podněcuje myšlení, podněcuje porozumění,“ zahájil své vystoupení. Dnes prý vidíme, že věda představuje jeden úhel pohledu na svět, ale není jediný. „Dnešní svět je především pluralitní,“ doplnil host. Pluralita je něco, s čím musíme pracovat. Konečným cílem vzdělání má být ale moudrost. „Nejde přitom jen o získávání poznatků, ale také o určitý etický rozměr,“ konstatoval.

Intelektuální elity potřebujeme

Humanitní vědy, filozofii nevyjímaje, jsou u nás znovu podceňovány. Nelze od nich sice očekávat nějaký bezprostřední užitek, ale jakýsi osobnostní základ, jenž vytváří půdu k rozvažování přemýšlení, rozvoji lidskosti a tak podobně. Aby mohl člověk dobře naplnit svá demokratická práva, musí být v tomto ohledu řádně vzdělán. „Jinak se otevírají dveře barbarství,“ varoval teolog. Tyranie většiny není totéž jako demokracie. „Jak víme, většina se většinou mýlí,“ varoval.