Na ministerstvo obrany nastupuje po Janě Černochové generál ve výslužbě Jaromír Zůna. Tomu v minulosti těsně unikl post NGŠ. Co na ministerstvu, na genštábu a v armádě nový ministr objeví?

Být jestřábí ideolog amatér a řečnit o nerozborném přátelství s ukrajinským režimem na věčné časy a evropské nenávisti k Rusku, to Černochové šlo. Zůna objeví věc dosud v armádě nevídanou: vlastenecký vojácký anarchismus prolínající armádou i ministerskými kancelářemi jak smrad zpocených kanad. Vetché řehkání. Zjistí, že dronová operace Nemesis za hranou zákona nebyla ojedinělá, že „studijní pobyty“ a „poradenské mise“ českých důstojníků v týlu Ukrajiny bez vědomí vlády a povolení parlamentu se konaly častěji, než si myslíme. Jinak se obávám, že nový ministr najde naprostý koncepční chaos.

Česká armáda stále neví, jestli chce být expedičním sborem žoldáků, vysoce specializovanou složkou NATO nebo územně obranným sborem. Nejblíže má k armádě špatně placených žoldáků. Kdyby chtěla být specializovanou součástí NATO, cvičila by protichemické a radiační jednotky ostatních států, cvičila by výstavbu a provoz polních nemocnic, ženisté by nacvičovali stavbu pontonových mostů a tím by zjistili, jak moc jsou zrezlé… armáda by cvičila ovládání průzkumných dronů a dalších složek elektronické války a zdokonalovala by se ve zpravodajské analýze bojiště. Slyšel někdo ve sněmovně o podobných aktivitách?

Mně stále chybí ochrana stovek, či dokonce tisíců měkkých cílů uvnitř Česka. Proti dronům s improvizovanými náložemi. Proti narušitelům. Proti profesionálním záškodníkům. Postrádám radarem či infraoptikou řízená automatická střelecká stanoviště s pohybovými senzory, postrádám nástražné varovné systémy. Postrádám ochranu pitné vody, vodáren, čističek, elektráren, skladů PHM a potravin, ale i velkých pump na klíčových silnicích. Možnost uzavřít jakýkoliv potřebný perimetr a střežit ho. Chybí mi k tomu cvičené zálohy, sklady, zásoby potřebné techniky. NKÚ hovoří o zastaralosti, přesahující životnosti u mnoha specializovaných vozidel a druhů techniky. Asi se opakuji, ale stav kolejišť, silnic a mostovek je šílený, prakticky znemožňující přepravu těžké techniky NATO přes české území. Po silnici i po železnici… Neproběhla ani žádná velká rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy vojenských letišť. Nikdo už léta letoucí nezkoušel přistát na dálnici D1. Civilní klid zlikvidoval i možnost vrtulníkové přistávací dráhy před Thomayerovou nemocnicí v Krči, která měla být vybavena jako záložní nemocnice NATO. Není. Je to nejzanedbanější špitál v Praze. Na místo přistávací dráhy bude stanice metra a byty.

To je ale můj názor. Na armádu, na obranu.

Co si myslí generál ve výslužbě Zůna, nejspíš není podstatné, neboť po jeho výrocích o tom, jak stojíme stále za ubohou Ukrajinou a jaké je Rusko zlé, bych na jeho dlouhodobé působení v resortu obrany nevsadil.

Když ministr Zůna mluví, slyšíme od něj, že ,,stojíme za Ukrajinou", dokonce řekl, že pro Rusko i Ukrajinu je válka ,,existenční". A posluchače zahlcuje odborným žargonem. Jak jeho rétoriku stran Ukrajiny hodnotíte vy?

Myslel jsem si, že generálporučík Mgr. Ing. Jaromír Zůna, MSc., Ph.D. je od bigošů. Že ví, o čem mluví. Že je to důstojník pohybující se po zemi s kalachem v ruce. Protože původem motostřelec. Vysoká vojenská škola pozemního vojska ve Vyškově ještě za socialismu, vyškolený navíc po revoluci v Komorním Hrádku a v NATO... Že rozumí bezpečnostní politice i řízení. Obrany i humanitárních misí. Že to není válkychtivý protiruský idiot, ale strategický i taktický realista.

Myslel jsem si, že umí počítat hlavně, helmy, zásoby střeliva, případně proviantu. Že chápe, jaké jsou české průmyslové kapacity a co je nedostatkové. Že ví, že jediná výroba tinitrotoluenu je v Polsku, trinitrocelulóza se vyrábí v třech provozech v Evropě a kyselina pikrová či azid olovnatý v jednom.

Mýlil jsem se, což se mi neříká snadno.

Zůnovo první vyjádření o muniční iniciativě, nákupech letounů F-35 a o podpoře Ukrajiny z něj udělaly během několika dní idiota a chodící zombie. Babiš mu zakázal komunikovat Ukrajinu, zahraniční politiku bude komunikovat sám, předseda jeho strany Okamura za něj odmluvil všechna jeho témata po jednání poslaneckého klubu SPD. Ministr mlčel jak spráskaný. A asi spráskaný byl. Nedivím se.

Zůna bude pro další dny nejspíš potřebovat dvojníka, třebas ve funkci sekretáře, který bude kontrolovat každý jeho krok. Tipl bych si, že jeho působení v lednu skončí ze zdravotních důvodů. Já bych na jeho místě dostal infarkt hned. Ukazuje se, že politická inteligence ani zahraničně politický rozhled mezi generály nejsou rozdávány spolu s povyšováním.

Pro mě je Zůnovo úvodní vystupování nepochopitelné. Nemám mu za zlé jeho názory. Američtí demokraté ho vycvičili dobře… Bidenovci jsou ale pryč a Trumpův ministr Hegseth by se Zůnou nejspíš nesouhlasil. Že nesouhlasí Okamura, je pochopitelné. Nicméně nechápu, jak se Zůna mohl ocitnout v SPD, komunikovat s vedením včetně Fialy a Okamury, nechat se za SPD nominovat na ministra a pak shodit několika větami vše, co jeho vlastní strana k tématu říká. Fakt, na infarkt…

Od roku 2014, ale akutně od roku 2022 slýcháme, že musíme zbrojit, modernizovat armádu, zvyšovat počet vojáků, zrychlovat zbrojní zakázky.

Musíme si v prvé řadě ujasnit, co chceme od NATO. 1., 2., 3… Máme na to, z NATO odejít a bránit se sami? Kolik je třeba lidí a techniky pro samostatnou obranu? Upozorňuji, že armáda socialistického Československa měla před rokem 1989 k dispozici kolem 200 000 vojáků, z čehož bylo přibližně 56 000 profesionálů. Armáda České republiky po vzniku v roce 1993 měla přes 100 000 vojáků, ale postupně klesla na současný počet asi 26 000 profesionálních vojáků. Zbraně „sovětského typu“ vyráběné českými zbrojovkami nebo zbrojovkami RVHP za režii stály zlomek toho, co stojí zbraně dnes. Nejsou lidi, nejsou zbraně, není ošacení, obutí a nejsou už ani kasárna. Na počty 200 tisíc vojáků nemáme peníze a nechceme je ani vydávat, i kdybychom na Šumavě objevili zlatý důl. Jsou důležitější výdaje – liniové stavby, bydlení, zdravotnictví, sociální péče.

Musíme pak najít shodu na tom, co chceme od české armády. 1., 2., 3… Chceme se bránit násilným migrantům, zběhům z banderovské armády, armádám sousedních zemí nebo Rusku? Na Rusko nemáme, to si realisticky přiznejme. Chybí PVO a raketové vojsko. Všehovšudy máme čtyři baterie 2K12 KUB krátkého dosahu s italskými střelami a čtyři baterie přenosných protiletadlových raketových systémů velmi krátkého dosahu Bofors Robotsystem 70. Nemáme ani na ruské rozvědčíky a záškodníky, pokud by se Rusko rozhodlo o sabotážních útocích na českém území. Rusové mají dost kapacit na to, aby v Česku znali každou nemovitost. Na metr přesnou GPS má dnes každý turista s batohem.

Armády Slovenska, Rakouska, Německa ani Polska nás neohrožují. Těžké dělostřelectvo nevyužijeme. Mikulov ostřelovat nebudeme. Vinné sklepy bránit se zbraní v ruce je nesmysl.

Problémem mohou být hladoví migranti ze Středního východu či Afriky, případně zdivočelé ozbrojené jednotky banderovců prchající před Rusy. To je podobné ohrožení, jaké jsme zažili po válce v Čečensku a po balkánských válkách, doplněné dnes o intenzivní proliferaci pěchotních zbraní. Pistole, automaty, lehké kulomety, granáty, střelivo, výbušniny… Ráže NATO i ráže Varšavské smlouvy. Ty bedny nikdo nikdy nespočítá, na hranicích už ostnatý drát ani PS VB není.

Nejsme hraniční zemí Schengenu. Agenti chodci jsou schopni překračovat „zelenou“ hranici lesem kdykoliv. Trofejních zbraní budou statisíce. Noktovizor nebo termovizi dnes koupíte bez papírů. Existují i pasivní termovize v některých mobilech. Tam má smysl pomoci expedičními jednotkami Maďarsku, Slovensku, Polsku – pokud budeme požádáni. 15 transportních vrtulníků Mi-171Š a 5 Mi-17 dosluhuje. Chybí průzkumné vrtulníky s noktovizory a ochranou proti raketám a reaktivním granátům. Ta hrstka 50 vrtulníků, z toho pouhých 8 UH-1Y Venom a 4 útočné AH-1Z Viper je na službu ostrahy hranic směšný počet, 10 W-3A Sokol to také nevytrhne.

Co z toho, co je ,,rozděláno", by ministr měl dotáhnout a co hodit do koše i za cenu smluvních pokut za to, co už bylo naslibováno či podepsáno?

Ptáte se mne na smlouvy přísně tajné…

Za prvé netuším, jaké jsou smluvní pokuty u F-35 Lightning II, ale ta smlouva je nesmyslná. Nejspíš je napsaná tak zotročujícím způsobem, že nepůjde vypovědět. Odepsal bych první splátku raději, než koupit něco tak předraženého a rizikového. Česku ta hrstka Gripenů na leasing stačí. Ve verzi E/F dokonale a na dlouho. Bez kurvítek a politického vydírání. Plus Alcy s mnohorežimovým pulsním dopplerovským radiolokátorem Grifo-L a českým dvouhlavňovým 20 mm kanónem PLAMEN na hotovostní lety k podivným cílům. Střely AIM-9 Sidewinder sice také nevyrábíme, ale lze je u Alcy nahradit jinými. Jaderné nálože vynášet do vzduchu nebudeme potřebovat. Pokud ano, bude stejně pozdě na cokoliv.

Střely vzduch-vzduch, vzduch-země i země-vzduch se budeme muset naučit vyrábět. Ukazuje se, že to bude spotřební materiál, nejvíc ty malé. Schopnosti dronů odolávat rušení, manévrovat, stejně tak i jejich velikost a vybavení se budou zvyšovat. Už teď jsou některé ruské drony nosiči raket. Plýtvat na ně drahé střely proti nadzvukovým stíhačkám je hloupost. Spotřeba raket proti dronům může během války dosáhnout stovek i tisíců denně. Když už tedy chceme válčit… Tyto počty ukazují, jak zoufalá to bude válka.

Ovšem v NATO si páni ministři naplánovali, že F-35 bude patřit k našim aliančním závazkům. Takže nezbývá, než po válce na Ukrajině, když pomine hysterie, učinit politický tlak na vedení NATO a sdělit, co si můžou páni generálové počít s nefunkčními stroji, které nesplňují nic z toho, co od nich americká armáda při jejím vývoji v programu JSF (joint strike fighter) očekávala. Dánsko a Kanada už F-35 odmítly. Pokud je to možné, musíme se americkým zbraním vyhnout, neboť jejich „kurvítka“ znemožňují použití letounů bez jejich souhlasu. U F-35 je třeba se přihlásit do amerického zabezpečeného cloudu Platform One pro zpracování a sdílení dat, seamless integraci letounů F-35 mezi sebou a s dalšími systémy a partnery, stejně tak pro údržbu a aktualizace software. Pro Američany je jednoduché stíhačky „neposlušné zemi“ vyřadit z provozu, a to prostým zastavením přístupu do tohoto cloudu a zastavením dodávek náhradních dílů.

Společný evropský zbrojní program a evropské satelitní spojení MILSATCOM jsou mimochodem důvody, proč v NATO zůstat, i když USA vystoupí. Nemáme vývojové ani finanční kapacity na vývoj a výrobu celé řady pokročilých zbraní a jejich software, ani na vývoj celého spektra armádních vozidel. Natožpak na vlastní vojenské komunikační družice a jejich vynášení na LEO. Nemáme zdroje a velikost Ruska.

Za druhé netuším, v jakém stavu jsou dodávky PVO systémů SPYDER z Izraele a jejich integrace s radary na území Česka. Armáda radarová data sdílí s NATO. Radary MADR zajišťují přehled o vzdušné situaci v malých a středních výškách do 3000 metrů nad mořem, tedy v prostoru, který je v národní odpovědnosti České republiky. To vše by mělo být v síti jednotného velení a řízení. Čili český operátor by měl vidět daleko za hranice po celé Evropě všechny potenciální cíle.

Co by se naopak urychleně mělo budovat, nakupovat, shánět a dohánět? Mluví se o tom, že naše protivzdušná obrana není v dobrém stavu.

Chybí mi česká DARPA, aby formulovala zadání. Musíme permanentně inovovat výzkum a vývoj.

Drony. Od čínských komerčních průzkumných kvadroptér použitelných na úrovni družstva až po velké transportní hexakoptéry potřebné na zásobování první linie. Pozemní drony, plnící roli průzkumu minových polí, kladečů min, přepravy raněných, zásobování střelivem či automatické kulometné stanice.

Útočné drony fungující jako „toulavé střelivo“. Jak letounové, tak kvadroptéry. Musíme mít několik výroben baterií do nich a zásobu surovin. Životnost baterií oproti životnosti nábojů a roznětek do nábojů střelných zbraní je velmi omezená… Výrobu leteckých motorků.

Potřebujeme kontejnerové vzletové a přistávací systémy. Nesmí být problém zvednout naráz několik set kvadroptér do vzduchu pro koordinovanou obranu. Proti vrtulníkům, proti letounovým střelám i proti letounům. Nebo sto letounových střel za hodinu pro koordinovaný útok proti pozemním cílům. Čína dokázala v červnu 2025 v jihozápadním čínském městě Čchung-čching dostat do vzduchu během oslňující show naráz 11 787 kvadroptér, v Liuyangu v říjnu 2025 zvednout naráz do vzduchu 15 947 ve vzduchu se koordinujících kvadroptér. Z dronů bylo koordinovaně odpáleno přes 7 496 ohňostrojů. Uvědomme si, že každý jednotlivý odpálený ohňostroj může být v případě vojenského použití jedna střela nebo nálož. Žádné město na světě nemá protivzdušnou obranu proti takovému množství tak malých, snadno a autonomně manévrovatelných cílů. Potřebujeme mít vlastní systémy řízení a v každém stroji zabudovanou inteligenci hejna. Bojové drony musí být vybavovány autonomní inteligencí navigace a prevence kolizí, detekcí střel či raket letících proti nim, rozpoznáváním cíle. To vše chce koordinaci zadání, vývoje i výrob.

Vrstvené PVO. Rakety pro různé typy cílů s různým typem navádění. Od MANPADS typu 9K38 Igla-S či 9K333 Verba, nejlépe jako vícehlavňové zařízení 9K38 Džigit, po kombinované systémy typu Pancir-S1. Na Západě podobné sestavy nejsou. Pro protiletadlový systém Pancir-S1 je totiž charakteristická možnost navádět palbu jak rychlopalných kanónů, tak raket pomocí střeleckého radaru i optoelektronických přístrojů. To vše na jednom transportním vozidle.

„Městský protiletadlový perimetr“ – dělostřelecké šrapnelové PVO, ne nepodobné nacistickému Flaku. Ale na robotické platformě s automatickým podavačem, řízené autonomně počítačem a radarem. Hromada střepin ve vzduchu je lepší protiletadlová obrana než nic.

Malé řopíky tvořící perimetr před možnými cíli pro osádky těchto systémů. Zbraň se dá dnes snadno ovládat po kabelu pomocí elektronických senzorů a monitorů, ale osádka musí zůstat pokud možno chráněná. Měla by přežít.

Znovuvytvořit výrobu naftových lokomotiv - pro případ blackoutu. Jinak bude zásobování a doprava hororem. Opravit a ztužit mosty, připravit páteřní silnice s velkou nosností pro pozemní transporty. V míru by se mnohé hodily jako doplňkové pruhy víceproudých silnic pro TIR.

Ženijní vybavení, vhodné i pro civilní účely. Pontonové mosty, vyprošťovací vozidla, tankové jeřáby. Nástavby na těžká vozidla na odklízení padlých stromů a úklid sněhu, protože z globálního oteplování se rázem může stát globální ochlazení. Tři metry sněhu a třicet minus paralyzuje tuto zemi rychleji než Putin. Potřebujeme například těžké sněhové frézy, jako jsou Supra 4002 švýcarského výrobce Aebi Schmidt pro úklid nejen letištních ploch, ale i silnic. To, co stačí pro metr sněhu, nemusí stačit pro tři metry sněhu. Něco mají vojáci už dnes, něco mají Státní hmotné rezervy. A něco není vůbec.

Letišť máme dost… Stovku. Včetně těch „svazarmovských“. Všechny v provozu nejsou … Ale jsou. Některé je ale třeba „oprášit“ a dovybavit zakonzervovanými pohotovostními přistávacími systémy.

Československá armáda používala na údržbu letištních ploch a železničních tratí turbíny Motorlet M-05 z vyřazených stíhaček Mig-15. Měla je pro případ atomové zimy. Ještě za mého dětství. ČSD je používaly na železničních tratích v Jizerských horách ještě koncem devadesátek. Obávám se, že dnes nenajdeme ani jeden turbínový fukar funkční.

Taktické sklady a zodolněné úkryty po republice. Nádrže PHM. Kdysi byly v každém JZD. Povinnost každé obce mít k dispozici polní kuchyň a vytápěnou místnost s elementárním hygienickým zázemím a nouzovým osvětlením pro zajištění nouzové situace podle počtu obyvatel. Generátory. K tomu zásobu paliva. Nemít víc obyvatel, než jsou kapacity tohoto vybavení. Ve škole tělocvična, sokolovna, taneční sál v hospodě… Skládací lůžka, přikrývky, ešusy, příbory, nádoby na nápoje. Vše s „věčnou“ životností.

Jakou armádu vlastně můžeme za současných výdajových relacích mít? Můžeme vlastně chtít armádu, která zcela vážně může bránit území této země, nebo obstojíme jen jako součást NATO?

To je otázka. Je NATO společnou územní obranou, a nebo je to prostředek projevů společné moci KoZa (kolektivního Západu, zemí NATO) pro „preemptivní“ zásahy za hranicemi? To ale není otázka na generály, ale na vládu a parlamentní většinu, která by měla být ústavní. Aby se koncept neměnil každé čtyři roky. Já bych plédoval za specializované jednotky územní obrany: PVO, raketové a letectvo, protichemické, ženijní, zdravotnické, kybernetické, letecko inženýrské a dronové, optoelektronické, kartografické… To jsou specializace, ve kterých můžeme dosáhnout výsledku předčícího mnoho zemí NATO. Asi nebudeme mít NAVY Seals. Asi nebudeme umět válčit v horku a prachu pouští či v třeskuté zimě na arktických pláních. Asi nebudeme potřebovat vojáky do džungle. Ale hodí se mít lékaře s výcvikem v polní chirurgii, mikrobiology a hygieniky, potřebujeme protichemické specialisty, detekci radiace a odmořování. Hodí se být připraven na havárie, které se vymykají civilnímu řešení. A zcela určitě potřebujeme vojáky - kybernetiky. Partyzánský boj v kybernetickém prostoru nezná bratra ani sestru, jen útočníkovu IP adresu. Válčí se stále. A když se neútočí, je třeba se aktivně bránit. Znalosti komplexních virů se hodí všem – od zabezpečení vládních sítí a sítí kritické infrastruktury až po podniky. Stejně tak se hodí výzkum umělé inteligence a samostatného rozhodování zbraní v podmínkách elektronické války.

Sobě ani NATO neprospějeme, že rozházíme peníze za vzorky zbraní, které nepotřebujeme. Jen proto, aby lampasáci měli hračky. NATO prospějeme, pokud budeme dělat politiku míru, což je politika diplomacie a mezinárodního obchodu. A budeme přitom posilovat výrobní kapacity i jejich „mobilizační“ rezervy. Což neděláme. Aby bylo NATO funkční, musí mít vlastní sjednocené projekční kapacity, sjednocenou výrobu a jednotný nákup, jednotný servis a jednotné náhradní díly. Nejen v době míru, ale hlavně pro dobu válek. Jinak je týlové zabezpečení a logistika armád na bojišti noční můrou. V tom byla kdysi Varšavská smlouva, její typizace a unifikace nepřekonatelná.

Válka na Ukrajině ukázala, že zbrojovkou může být každá větší dílna, hala. A útok na Motor Sič v Záporoží i na další továrny ukázal, jak snadno lze dnes rozbít velkou průmyslovou fabriku. Válečná výroba musí být v době GPS navádění střel jako cloud. Nikdy nesmíte vědět, kde všude je umístěna.

Zajímavá je role českých konstruktérů pušek, pistolí a střeliva. Česká zbrojovka je světovým výrobcem svým naprosto famózním designem. BREN i EVO3, ale i pistole RAMI jsou zbraně, na které můžeme být hrdí. Stejně tak na Sellier-Bellot, která vyrábí střelivo nepřetržitě již od roku 1825, vyvážela do více než sedmdesáti zemí, která ale nepřežila český lhostejný kapitalismus poslední doby. Prodali jsme ji Brazilcům.

Pokud si ujasníme, proč zůstaneme v EU i v NATO a přestaneme žvanit o všeobecném míru či neutalitě, lze vojenskou výrobu zkoordinovat a plánovat kapacity tak, aby byly odolné nepřátelským útokům. Nemusíme dělat všechno, ale jen to, co budeme umět dobře.

V posledních letech jsme se z velení armády doslechli, že v případě, že Rusko napadne Pobaltí nebo Polsko, se staneme ,,zázemím" pro obranu. Bude se přes nás jezdit, budeme poskytovat podporu apod. Je to něco, s čím se ztotožňujete?

Když Rusko napadne Pobaltí, které si o to svými provokacemi Kaji Kallas koleduje, tak NATO nejspíš neudělá nic. Riskovalo by celoevropskou válku a to nikdo nechce. Článek 5 Washingtonské smlouvy nic nikomu nepřikazuje. Umožňuje - po vzájemné konzultaci. Nebo taky ne. Viz řecko-turecký spor o Severní Kypr a Raufa Denktaşe. Denktaş zanechal dodnes trvalé dědictví rozděleného ostrova. Polsko je velká země, se zkušeností s hranicí s Německem i se SSSR. Ví, že si nedovolí proletět svoje stíhačky či průzkumné letouny nad Ukrajinou, nebo by odněkud odstartovala raketa. USA své průzkumné mise v Černém moři také organizuje tak, aby se nedostalo do vzdušného prostoru výsostné ekonomické zóny Ruska. A Rusko si nedovolí, i když ví, že Black Hawky koordinují útoky na jeho území, americké špionážní letouny v mezinárodních vodách sestřelit.

Na svém zadním dvorku si ale USA dovolí zabavit tanker směřující z Venezuely na Kubu. A nic se nestane. Lavrov není hazardér, ale úzkostně respektuje Ruskem akceptované mezinárodně právní dokumenty, mořské právo zejména.

Rusko nemá proč bez závažného důvodu napadnout ani Polsko. Bude mít dost co dělat, aby dokázalo spravovat tu část Ukrajiny, kterou si teď vybojuje, nebo celou Ukrajinu, pokud mu spadne do klína. Budou to dlouhé desítky let živoření okupovaných Ukrajinců, aby si sami vydělali na rekonstrukci své země, rozbité po jejich špatné politické volbě. Zvolili Tymošenkovou a tím určili svůj osud. Na dlouho. Juščenko a Zelenský jsou důsledkem této volby. Chtěli do EU a nedostanou se tam. Chtěli do NATO a nedostanou se tam. Chtěli do Evropy. Jsou tu. Jako gastarbeiteři. Ukrajinské inženýrky a učitelky dělají uklízečky. Chováme se k nim slušně, ale nelitujeme je. Mají co chtěly. Muže na bojišti nebo v rakvi a osud nejistý.

My nemáme představu, jak rozlehlá je to země. Ukrajina má 603 tisíc km². Česko má rozlohu 79 tisíc km². Sedmapůlkrát víc než Česko… Jen její hranice s Ruskem má cca 2 250 km. Délka česko-slovenské státní hranice je zhruba 252 km… Desetkrát víc než hranice na Moravě. Nejde jen o to území obsadit, i když jak se ukazuje, i to je problém. Jde o to vynutit si loajalitu. To Rusovi půjde ztěžka. A do té doby střežit všechno. Když je po válce, když armáda už je v kasárnách, policie bude stát proti nenávisti civilů a skupinkám partyzánů „baťkivščiny“. Američany z Iráku nevyhnala Saddámova armáda, ale skupinky feláhů Muktady Sadra. Armáda neviditelných nenávidících. Mahdího armáda - muži v civilu. Každý kámen u cesty byl podkop, odpálený na dálku mobilem či vysílačkou. Za každým stromem či domem stál střelec s RPG. Velblouda měl zaparkovaného o kus dál. Každý muslim byl bratr. A každý byl Muslimský bratr. Totéž bude nutno očekávat i na Ukrajině po ukončení „speciální vojenské operace“, případně na území přilehlých států NATO. Budou se dělat „false flag“ provokace. Proti vojenským i civilním činitelům, proti vojákům, policistům. Budou se „zapalovat stohy“. Dlouho.

Osoba náčelníka generálního štábu je klíčová. Jaký byl Karel Řehka?

Kretén bez strategického uvažování. Arogant. Tak akorát na buzerplac cvičit bažanty. U generála čekám mozek. Schopnost předvídat reakce protivníka i spojenců. I v řadách vlastních politiků. Schopnost uvažovat, čemu prospěje ten či onen krok. Řehka byl nejlepším spojencem opozice. Stejně jako kdysi Klvaňa byl spojencem demonstrantů proti americkému radaru v Brdech. Užitečný idiot.

Jaký mát být příští eNGeŠ

Pravý opak. Zůna studoval strategii za socialismu i za kapitalismu a vytvářel doktríny. Přesto nedokázal vytvořit doktrínu ani pro sebe samotného… I když měl ještě marxismus, takže měl vědět, co je to dialektika. Měl by ovládat schopnost nalezení pravdy konfrontací protikladných názorů, vnímat pohyb, rozpor a boj protikladů (teze, antiteze, syntéza) a vidět svět jako neustále se měnící. I kdyby četl ráno pouze Právo, které už dávno není Rudé, nemohlo mu uniknout, co tvrdil celou dobu volební kampaně předseda strany, která ho nominovala do křesla, co tvrdil budoucí premiér či dalším koaličním partnerem nominovaný kandidát na ministra zahraničí. Žvanil o tom vyděšeně minimálně rok každý novinář a každý koaliční politik…

USA po bankrotu Obamovy politiky přešly od globalistické intervencionistické strategie, založené na konceptu „Church on the Hill“ (v přeneseném významu „maják demokracie v moři temnot“) a „Manifest of Destiny“ (Manifest „předurčení“) k ekonomicko izolacionistické politice snížení fatálního rozpočtového schodku. Minimálně dva roky bude základem mezinárodní politiky nikoliv globalistický Pax Americana, ale lokální bilance zahraničního obchodu USA se zbytkem světa. Termín „předurčení“, který v roce 1845 zavedl John O'Sullivan, podnítil americký územní růst, mexicko-americkou válku, výstavbu železnic a formoval americkou identitu. Stal se silnou národní ideologií, sjednocující různorodé skupiny „bílých“ pod společným cílem. Dnes je to „vůdčí role“ USA a „vláda práva“ (toho našeho). Evropa se už nemůže spoléhat na mohutné a vcelku nezištné investice americké armády v oblasti působnosti EUCOM. Už na konci prvního Trumpova prezidentství bylo 12 000 americkým vojákům nařízeno opustit Německo a vrátit se do Spojených států. I když plán nebyl nakonec realizován, bylo to politické varování. Evropa se do 2. Trumpova období nepoučila, ukolébána senilním Bidenem. V roce 2025 agentura ANSA informovala, že prezident Trump chce snížit počet vojáků v Evropě o přibližně 20 000 a požaduje finanční příspěvky od evropských zemí pro zbývající vojáky.

Proslov Jamese Monroea, jehož prostřednictvím prezident USA varoval evropské státy, zejména koloniální velmoci, aby nezasahovaly do „amerických záležitostí“, dnes platí o to více, že se USA odmítají plést do evropských záležitostí. Proti Trumpovi nestojí dnes Simon Bolívar nebo Fidel, ale Maduro, Lula a kubánský Miguel Díaz-Canel Bermúdez. Podle toho to také v Karibiku vypadá. A Rusko není SSSR. Komunismus je mrtev, socialismus skomírá na neochotu sdílet talíř s jídlem. V Rusku nevládne Brežněv, ale Putin. Podle Trumpa by měl Rusku vládnout rusko americký byznys. Evropa musí už jednou dospět. Bude-li chtít válku, musí na ni mít. A ona na ni teď nemá. Prakticky i celý mírový život provozuje na dluh.

Tohle všechno by měl generál vědět.

Nejen Řehka, ale i lidé jako Otakar Foltýn a Ivo Zelinka začali aktivně vstupovat do veřejné debaty, sdělovat své leckdy vyhraněné názory, vyžadovat od vlády konkrétní zákroky a nadávat části veřejnosti, která s politikou Fialovy vlády nesouhlasila. Je zde namístě provorepublikový termín ,,politizující oficír", nebo je i voják občan a může se volně vyjádřit?

Voják není občan, který se svobodně rozhoduje. Není tvůrcem, subjektem politiky. Stal se objektem politiky v okamžiku, kdy oblékl uniformu. Voják slouží. Tomu režimu, kterému přísahal. Odpovědí na cokoliv je „Ano, pane“ či „Provedu“. Doktrinálně správně by neměl ani volit. Řehka a Foltýn jsou zdivočelí buzeranti. Jsou ukázkou lidí, kteří se nikdy neměli dostat tak vysoko. Jsou rizikem pro stát.

Psali jsme:

Demise Petra Pavla? „To je na kriminál.“ Policejní razie kvůli dronům Nemesis může mít vážnou dohru

„Pavel může zdržovat 4 roky. Toto udělat proti.“ Česko by mělo vědět

„Zelenskyj ví, že se blíží konec. Prolomení fronty.“ Za oponou akcí Trumpa a EU

Omezit „deep state“. Štěpán Kotrba obsáhle, co se musí po volbách stát