Ministryně spravedlnosti Eva Decroix v úterý oznámila, že z titulu své funkce podává stížnost proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně, jímž byla Tomáši Jiřikovskému vrácena elektronika, kterou mu policisté zabavili při vyšetřování jeho darknetového tržiště. Kvůli němu byl v roce 2019 odsouzen na devět let do vězení za trestné činy týkající se drog, zpronevěry a nedovoleného ozbrojování.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu, jak ministerstvo zdůrazňuje, bude mít efekt pouze do budoucna, pro samotnou bitcoinovou kauzu Jiřikovský už je pozdě.
„Ministryně spravedlnosti dospěla k závěru, že rozhodnutí o vydání věcí je nezákonné, neboť je zcela nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, zmatečnost a vnitřní rozpornost, nerespektuje závazný právní názor Nejvyššího soudu v předchozím řízení, a zároveň je stiženo excesivně vadným vyhodnocením důkazů,“ informoval média tiskový mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Věříte, že „kauza bitcoin“ vznikla pouze nešikovností Pavla Blažka a dalších představitelů?Anketa
Podle Václava Peričeviče ze spolku Šalamoun zjištění ministryně jen potvrzují, co spolek i další právníci ke kauze říkají dlouhodobě: rozhodnutí brněnského krajského soudu o vrácení elektroniky podle něj zcela postrádalo zákonné náležitosti.
Navazovalo na rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2023, které zvrátilo dosavadní výklad, ve kterém soudy opakovaně rozhodovaly, že obsah počítačů zabavených Jiřikovskému má být zničen.
V roce 2022 přikázal Krajský soud v Brně smazání všech dat v jeho elektronice do dvou měsíců, následně to potvrdil i Vrchní soud v Olomouci coby odvolací instance s tím, že obsah nosičů by mohl sloužit k další trestné činnosti nebo k využití výnosů z předchozích zločinů.
Dovolání Jiřikovského a jeho advokáta Kárima Titze podpořilo i Nejvyšší státní zastupitelství, což je neobvyklé. Argumentovalo se v něm, že plošné smazání je krutým zásahem, který maže celou internetovou historii, a že přístup k datům lze řešit cíleně.
Nejvyšší soud pak rozhodl, že musí být stoprocentně zjištěno, zda počítače skutečně bitcoiny nebo jiná nezákonná data obsahují. To se i přes snahu expertů nepodařilo potvrdit, protože Jiřikovský tvrdil, že mezitím zapomněl hesla.
Krajský soud v Brně, ke kterému se případ vrátil, nakonec rozhodl o smazání pouhých tří počítačů, ostatní zařízení Jiřikovskému vrátil. Odkazoval přitom na právní názor Nejvyššího soudu, ačkoliv nyní ministryně Decroix ve svém podání tvrdí, že tento právní názor nerespektoval.
Počítač, na němž měla bitcoinová peněženka být, patřil do vrácené elektroniky kromě hodinek či herní konzole, na kterých podle soudu žádné bitcoiny být nemohou.
To se mělo stát v lednu 2025, následně probíhalo jeho jednání se zástupci Ministerstva spravedlnosti ohledně miliardového „daru“ státu.
Fotogalerie: - Nedůvěra ve Fialu
Za soudní asistence proběhl převod části bitcoinů Ministerstvu spravedlnosti. Měl proběhnout jinak, než bylo dohodnuto, rozšifrování peněženky proběhlo dříve, než se dostavili zástupci resortu a notář, kteří na úkon měli dohlížet.
Podle náměstka ministra spravedlnosti Radomíra Daňhela to bylo vysvětleno tím, že počítač zabavený před mnoha lety už byly zastaralý, jeho zprovoznění trvalo třicet hodin a notář ani úředníci ministerstva neměli čas tam tak dlouho sedět.
Kvůli tomu nebylo jasné, kolik bitcoinů vlastně v peněžence bylo a co se s nimi dělo.
„Ukázalo se, že angažovanost klíčových aktérů v bitcoinové kauze z Ministerstva spravedlnosti byla větší, než se doposud vědělo. Bohužel podrobnosti nemohu zveřejnit s ohledem na utajované skutečnosti,“ říká k tomu pro ParlamentníListy.cz poslanec Jan Hrnčíř z komise pro kontrolu činnosti Finančního analytického úřadu, která měla od vedení útvaru obdržet aktuální informace o vyšetřování v minulém týdnu.
Kdo Jiřikovského pustil z vězení?
O navrácení elektroniky usiloval Jiřikovský od doby, kdy byl z vězení propuštěn na podmínku, což mělo být v roce 2021, když si včetně vazby odseděl polovinu devítiletého trestu. S tím souvisí ještě jedna velmi nestandardní okolnost tohoto příběhu, na kterou média upozornil již zmíněný spolek Šalamoun.
Ten zjistil, že v systému Ministerstva spravedlnosti Infosoud vůbec není zaznamenáno, že by některý ze soudů o jeho propuštění rozhodoval.
Systém Infosoud poskytuje on-line informace o průběhu soudních řízení a mimo jiné je v něm zaznamenán veškerý pohyb jeho spisu. Ten je pochopitelně formalizován a v systému je zaznamenána každá žádost o jeho poskytnutí. To má zajistit transparentnost procesu a umožnit kontrolu justice.
U spisu kauzy Jiřikovský je jako poslední údaj uvedeno, že si jej letos v dubnu vyžádala brněnská expozitura NCOZ. Není v něm ale žádný záznam, že by si spis vyžádal soud rozhodující o propuštění.
O tom rozhoduje soud, do jehož místní příslušnosti spadá věznice, ve které odsouzený trest vykonává, jde tedy jen o několik soudů v zemi a Jiřikovského spis si podle spolku Šalamoun nevyžádal žádný z nich. V roce 2021, kdy měl být Jiřikovský po uplynutí poloviny devítiletého trestu propuštěn, podle slov Václava Peričeviče pro ParlamentníListy.cz není v systému ani jedna žádost.
Soud rozhodující o propuštění na „podmínku“ má přitom ze zákona povinnost seznámit se se spisem a všemi skutečnostmi, které vypovídají o tom, zda bylo dosaženo účelu trestu, tedy nápravy odsouzeného.
„Soudce, který rozhoduje o propuštění na podmínku, rozhoduje na základě spisu, posudku ředitele věznice, kategorie, do které byl vězeň zařazen, a dalších podkladů. Na základě těchto podkladů si udělá obrázek o jeho osobě a o tom, zda splňuje podmínky pro propuštění. To znamená, že toto rozhodování je z principu ad hoc a není v něm moc velká míra předvídatelnosti,“ říká pro ParlamentníListy.cz advokát Radek Suchý. Z praxe má prý zkušenosti velmi nečekaných rozhodnutí na obě strany.
Fotogalerie: - Soud s Popelkou
Pokud by ale soud rozhodoval bez spisu, je to podle spolku Šalamoun nejen zásadní narušení důvěry veřejnosti v soudní systém, ale také to vytváří pochybnosti o samotné zákonnosti rozhodnutí.
„To je zásadní procesní pochybení – soud totiž nemůže rozhodovat o podmíněném propuštění bez znalosti obsahu spisu, který obsahuje nejen základní údaje o výkonu trestu, ale i zprávy z věznice, vyjádření orgánů činných v trestním řízení a údaje o náhradě škody,“ zdůrazňuje v tiskovém prohlášení.
Nelze samozřejmě vyloučit, že chybějící údaj o vyžádání spisu „podmínkovému“ soudu může být důsledkem opomenutí či nepořádku při vedení záznamů. Byla by podle Peričeviče ale velmi podezřelá náhoda, pokud by se to stalo právě v tomto sledovaném případě, kde figuruje několik ministrů.
Jak to bylo s Jiřikovského propuštěním, který soud rozhodl a kdy, kolem toho je podle něj trochu tajemné. „Ani lidé, se kterými jsem o tom mluvil, ten dokument neviděli,“ poznamenává k tomu Václav Peričevič.
ParlamentníListy.cz kontaktovaly s žádostí o vyjádření Ministerstvo spravedlnosti, odpověď jsme doposud neobdrželi, jsme připraveni ji zveřejnit později. Krátce po vydání textu, 18.6. v 18.00, MInisterstvo spravedlnosti zveřejnilo obsáhlou časovou řadu celé kauzy bitcoin v rozsahu 27 stránek, kde ale informace o propuštění Tomáše Jiříkovského z vězení nebyla zahrnuta.
Vliv, kontakty a peníze...
Spolek Šalamoun navíc poukazuje, že to není první případ, kdy může být institut podmínečného propuštění ohýbán ve prospěch movitých nebo vlivných odsouzených až do extrému.
Upozorňuje zejména na případ Ladislava Kirschnera, podmínečně propuštěného Okresním soudem v České Lípě v březnu 2024. Zde se jedná o bývalého policistu, opakovaně trestaného za vydírání, který figuroval v mnoha prominentních kauzách hospodářské kriminality.
Kirschner, který byl za podvody a vydírání odsouzen už v devadesátých letech, byl odsouzen na sedm let za zvlášť závažný zločin podvodu se škodou asi 80 milionů korun. Nástupu sedmiletého trestu se dlouhodobě vyhýbal s tvrzením, že trpí psychickou poruchou. Zadržen a dodán do výkonu trestu byl až v únoru 2021, podle Peričeviče na základě podnětu spolku Šalamoun.
Ze sedmiletého trestu si odseděl jen necelých 38 měsíců, tedy méně než polovinu. Pak byl propuštěn na podmínku, ačkoliv podle Peričeviče nebyly naplněny zákonné podmínky, aby o to vůbec mohl požádat.
Fotogalerie: - Vysmátý Feri u soudu
V případě zvlášť závažných zločinů je možné žádat až po uplynutí poloviny trestu, která neuplynula. Navíc Kirschner nenastoupil do výkonu trestu dobrovolně, což je dnes považováno za maření rozhodnutí, za které se často několik měsíců přidává, v tomto případě se to nestalo. A neuhradil vůbec nic ze vzniklé škody, což je v praxi „podmínkových“ soudů velmi podstatné kritérium nápravy trestance.
„A přesto mu soud bez jakéhokoliv odůvodnění, pouze s konstatováním vzdání se práva na stížnost, vyhověl. Tento postup je v přímém rozporu s dikcí zákona i judikaturou Ústavního soudu,“ dodává spolek Šalamoun.
„Podmínečné propuštění má být institutem motivujícím k polepšení a resocializaci. Jak ale ukazují poslední případy, v praxi českých soudů může dojít k jeho zneužívání ve prospěch těch, kdo mají vliv, kontakty či peníze. Takový stav je neudržitelný a vyžaduje systémovou kontrolu i nápravu,“ uzavírá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Měla by kvůli kauze bitcoin vláda odstoupit?
autor: Jakub Vosáhlo
yehla
