„Drahota v EU klesá, u nás naopak. Jak je to možné? A kdy se dočkáme toho, že se bude snižovat i u nás? A lze čekat zlevňování potravin a cen energií v příštím roce?“ ptal se čtenář Kuchaře.
„Ani covid, ani válka na Ukrajině rozhodně nejsou věci, které by naší ekonomice prospěly. A je třeba říct, že ceny stoupaly loni v celé Evropě, USA i jinde, především v důsledku post-covidu. Rozhodně se ale nedá říct, že v EU klesá. V některých státech EU je výrazně vyšší než u nás ( Litva, Lotyšsko, Maďarsko atd..),“ poznamenal Kuchař.
„Nicméně se sluší připomenout i to, že velkou část inflace nám nezpůsobily vnější vlivy, ale Andrej Babiš tím, jak píše Lenka Zlámalová – tady poslední dva roky pod rouškou covidu rozházel 900 miliard korun na výdaje, které s covidem vůbec nesouvisely, čímž roztočil inflační spirálu. Sluší se připomenout i další věc – zdaleka ne všude v Evropě se ale tak výrazně zdražuje další zboží a služby, jako u nás. Z velké části je to způsobeno nedokonalou konkurencí v mnoha oborech, například v zemědělství a potravinářství, kde především velcí hráči zdražují výrazně více, než o kolik jim roste cena vstupů. (Doporučuji se pro zajímavost podívat se, kdo je největším zemědělcem a výrobcem potravin u nás.) Doporučuji k přečtení např: https://neovlivni.cz/kdo-nejvic-vydelal-na-potravinach-v-podezreni-agrofert/ A k poslední části vašeho dotazu. Česká národní banka odhaduje, že v letošním roce začne inflace klesat a někdy v první polovině roku 2024 se vrátí někam ke 2 %, což de facto znamená, že přílišné zlevňování se nedá očekávat, jako spíš zastavení zdražování,“ zmínil Kuchař.
Další čtenář se pak ptal na otázku, do jaké míry naše země vzkvétá. „Nebýt covidu a války na Ukrajině, podle Klause dnes v hospodářské politice doháníme Francii. Vidíte to stejně? Mně to přijde dost nadnesené. A myslíte, že je reálné, že se třeba v horizontu 10 let budeme moci sovnávat s vyspělými státy od nás na západ nebo třeba s našimi sousedy, jako je Německo a Rakousko? Mám na mysli včetně výše mezd a životního standardu,“ zeptal se čtenář.
„Mám pocit, že Václav Klaus zapomíná na několik věcí. Respektive vybírá si jen to, co se mu hodí. Zapomíná například na to, že velkou část inflace nám nezpůsobily vnější vlivy, ale Andrej Babiš tím, jak píše Lenka Zlámalová – tady poslední dva roky pod rouškou covidu rozházel 900 miliard korun na výdaje, které s covidem vůbec nesouvisely, čímž roztočil inflační spirálu. Sluší se připomenout i další věc – zdaleka ne všude v Evropě se ale tak výrazně zdražuje další zboží a služby, jako u nás. Z velké části je to způsobeno nedokonalou konkurencí v mnoha oborech, například v zemědělství a potravinářství, kde především velcí hráči zdražují výrazně více, než o kolik jim roste cena vstupů. (doporučuji se pro zajímavost podívat se, kdo je největším zemědělcem a výrobcem potravin u nás.) doporučuji k přečtení např: https://neovlivni.cz/kdo-nejvic-vydelal-na-potravinach-v-podezreni-agrofert/,“ popsal Kuchař.
„Ale k vašemu dotazu. V Německu je nyní minimální mzda 10,45 EUR na hodinu a v průměru si Němci vydělávají téměř 4000 EUR, tzn plus minus 100 tisíc Kč. Vzhledem k dosavadnímu vývoji průměrných výdělků v Čechách je obávám se velmi nereálné, aby se zdejší platy do 10 let vyrovnaly těm německým. (Kdyžtak se podívejte sem https://eprehledy.cz/prumerna_mzda.php). Není to úplně pozitivní, nicméně je třeba si uvědomit jednu věc. Naše HDP je už teď v ČR vyšší než v Itálii, Španělsku nebo Portugalsku, nicméně podle některých hlasů už teď narážíme na své limity kvůli podinvestovanosti, napjatému trhu práce a struktuře ekonomiky. A je dobré si uvědomit, že nejde jen o výši platů vytrženou z kontextu, ale i o celkovou cenovou hladinu např. služeb, restaurací nebo bydlení. Což jsou v Německu výrazně nákladnější záležitosti, než u nás. Docela hezky o tom píše Mojmír Hampl – Relativní míra nespokojenosti s vlastním osudem a relativní pocit osobní chudoby se nejspíš nezmění. Tak jako nezmizely v Německu. Výraz „pracující chudoba“ pochází odtamtud. A k tomu dohánění. Bohužel, nejde o problém s žádným snadným řešením. Je to běh na dlouhou trať, na poctivém budování české ekonomiky coby vzdělané, pokročilé a postavené na vytváření produkce s vysokou přidanou hodnotou,“ sdělil Kuchař.
Poslední dotaz směřoval k tomu, proč se nedaří snížit inflaci, zastavit růst cen, elektřiny a potravin obzvlášť. „Jak uvádí sama ČNB, česká ekonomika čelí silným nákladovým inflačním tlakům, které mají původ v externím prostředí. Poptávkové tlaky na inflaci plynoucí z domácí ekonomiky se již zmírňují. A podle všech prognóz by v letošním roce měla klesat. K tomu se sluší si připomenout, že velkou část inflace nám nezpůsobily vnější vlivy jako covid či válka, ale Andrej Babiš tím, jak píše Lenka Zlámalová – tady poslední dva roky pod rouškou covidu rozházel 900 miliard korun na výdaje, které s covidem vůbec nesouvisely, čímž roztočil inflační spirálu. Stejně tak stojí za zmínku, že jedním z hlavních hnacích motorů inflace jsou velcí výrobci potravin – třeba Agrofert pana Babiše, který se rozhodl zdražovat výrazně víc, než o kolik mu vzrostly vstupy,“ odvětil Kuchař.
„S výší inflace se dá bojovat skrze množství peněz v ekonomice. Což je záležitost jednak ČNB, ale i vlády. My se snažíme neškrtit ekonomiku na úkor lidí, a zároveň řešit následky po těch, co tu byli před námi. A naprosto rozumíme tomu, že velké množství českých lidí má existenční problémy. Naše vláda se snaží o cílená opatření pomoci lidem. Kdyžtak mrkněte na https://www.destnikprotidrahote.cz/Nesmyslné rozhazování na všechny strany, jak to předvedl pan Babiš, opravdu ničemu nepomáhá, naopak – jen by roztočilo další inflační spirálu,“ sdělil Kuchař.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
outrata
