Kvůli Babišově postoji si do vicepremiéra na Twitteru rýpl druhý místopředseda vlády, šéf lidovců Pavel Bělobrádek. „Pan Babiš je odborník na ‚církevní restituce‘, proto je chce zdanit,“ uvedl. Babiš podle něj uvedl, že ani neví, jestli mezi subjekty, které dostaly od státu náhrady, je Federace židovských obcí.
„Myslím, že to byl podvod (vyčíslení náhrad podle ceny půdy) a ten návrh zdanit, to je určitá menší kompenzace toho, co stát musí církvím zaplatit za ten prodražený vymyšlený odhad,“ zdůvodnil Babiš svůj postoj. Uvedl, že čtyři ministři za ANO hlasovali pro podporu návrhu, dva se zdrželi. Neví, jak se k němu postaví poslanci.
Bez ohledu na postoj vlády se návrhem bude zabývat sněmovna. Podle vládních legislativců by předloha mohla být v rozporu se smlouvami, které stát s církvemi ohledně majetkového vyrovnání v minulosti uzavřel. Kvůli obavám z možných žalob navrhli předlohu odmítnout. Mohla by podle nich také zasáhnout do legitimního očekávání církví, když platný zákon výslovně stanoví, že náhrada ani příspěvek předmětem daně nejsou.
Smlouvy mezi státem a církvemi podle dokumentu pro ministry uvádějí, že se řídí zákonem platným v den jejich podpisu. Měly posílit právní jistotu církví, že závazek státu se v budoucnu nezmění nebo nebude zrušen. „Přijetím návrhu by se tak stát vystavoval riziku soudních žalob, neboť lze očekávat, že by se dotčené církve a náboženské společnosti domáhaly vyplacení plné výše finanční náhrady a příspěvku na podporu činnosti státem soudně,“ stojí v předběžném stanovisku pro vládu.
Kraj návrhem reagoval na stovky žalob, jimiž se církevní subjekty domáhaly vydání majetku. Římskokatoličtí biskupové sice nedávno rozhodli o tom, že žaloby na kraje, v nichž se domáhali určení vlastnictví majetku, stáhnou, ale Zimola ČTK řekl, že to na podání návrhu nic nemění. „Zatím jde jen o prohlášení. Navíc směřuje pouze ke krajům a nehovoří se v něm o žalobách proti právnickým osobám nebo obcím,“ uvedl. Podnětem pro zpracování návrhu podle něho nebyly jen žaloby.
Jeho cílem je podle autorů narovnání postavení státu, církví a náboženských společností tak, jak to bylo v případě jiných restituentů. ČSSD a ANO se s církvemi snažily v minulosti změny restitucí vyjednat, ale nepodařilo se jim to. Koaliční smlouva stanoví, že se nebudou bez souhlasu náboženských společností měnit.
V dolní komoře leží už déle obdobná předloha KSČM, jež by zdanila jen náhrady a k níž se kabinet na stanovisku v dubnu neshodl. Návrh KSČM podpořil ve vládě jako jediný z jejích členů Babiš, podle něhož jsou církevní restituce přehnaně vysoké. Lidovci to označili za populistické.
Zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle něj nevydávají, mají církve během 30 let získat finanční náhradu 59 miliard korun, navyšovaných o inflaci. Zároveň se během 17 let snižuje až na nulu příspěvek na podporu činnosti církví. Letos je rozpočtován zhruba na 1,37 miliardy korun. Finanční náhrada má letos činit podle schváleného rozpočtu asi 2,06 miliardy korun.
Psali jsme:
autor: čtk
