V současnosti jsou systémy podle materiálu roztříštěné. Statistiky ministerstva vnitra a ministerstva spravedlnosti v tuto chvíli nijak propojené nejsou, data se do každého systému navíc vkládají samostatně. Základním zdrojem informací jsou nyní policejní statistiky, dále si samostatné statistiky vede Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Ministerstvo spravedlnosti zase eviduje trestnou činnost tak, jak ji zachytily státní zastupitelství a soudy.
V gesci ministerstva spravedlnosti jsou také data Vězeňské služby a Probační mediační služby (PMS) a informace v Rejstříku trestů. Přestupky jsou v současnosti evidovány samostatně v jednotlivých systémech obecních policií a také v informačním systému Evidence trestního řízení (ETŘ). Existuje sice celostátní registr přestupků, který ale podle materiálu eviduje pouze vybrané přestupky.
Návrh předkládá několik variant řešení. Předkladatelé preferují vznik nového informačního systému napojeného na základní registry, kde by se informace o trestním řízení evidovaly. Podle materiálu jde sice o náročnou možnost, jak propojení statistik dosáhnout, vzhledem k nutnosti anonymizované identifikace osob je však tato možnost nejlepší možná.
Prvním, kdo by do tohoto systému zadal data, by byla policie. V průběhu trestního řízení by pak své údaje doplnilo státní zastupitelství, soudy, PMS a nakonec i Vězeňská služba a Rejstřík trestů. Každý jedinec by měl přidělen svůj anonymní identifikátor, pokud by k prokázání viny nedošlo, byl by ze systému vymazán.
V systému budou podle návrhu informace o jedincích ty ale nebudou standardně dostupné a jejich vydávání bude velmi přísné. "Standardní výstupy budou agregované a systém nebude sloužit k lustracím," upozorňuje materiál. Gestorem tohoto systému by mělo být ministesrtvo vnitra, další instituce ale budou moci informace využívat pro své účely. V první fázi by do systému byly zapojeny resorty vnitra a spravedlnosti, další instituce by byly napojeny později.
Mezi výhody doporučené varianty patří podle navrhovatelů to, že nebude docházet k opakovanému zadávání stejných dat, dojde také ke standardizaci výstupů, což povede k zpřehlednění informací. Varianta je na druhou stranu finančně i časově náročná.
Další z možných variant je, že by byly zachovány stávající systémy, byly by ale vytvořeny unikátní identifikátory, které by si jednotlivé systémy předávaly. Při tomto řešení by ale data z jednotlivých systému byla dále neporovnatelná. O terminologii a metodologii systémů by musela být vedena další jednání. Současné systémy by se navíc musely rozsáhle upravovat.
Návrh obsahuje i variantu, kdy by se vzal jeden ze současných informančních systémů, který by nahradil všechny ostatní. Problémem ale je, že některé systémy nejsou ve vlastnictví resortů, vybraná evidence by navíc musela být komplexně přepracovány, aby vyhovovala všem uživatelům. Materiál zmiňuje i nulovou variantu, která předpokládá zachování současného stavu.
O tom, jaká varianta bude nakonec zvolena, rozhodne vláda na základě další, hlubší analýzy. Návrh nového systému, legislativní a i finanční analýza by měl být podle materiálu zpracovány do konce příštího roku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
