Vnitro nám hází klacky pod nohy, rozčiloval se v debatě neziskovkář Rozumek. Pak vyprávěl, jak si muslimky se šátky stěžují na zacházení

08.10.2017 11:49

REPORTÁŽ Je čas vystoupit z Visegrádské čtyřky a nebýt spojováni s nedemokratickým Maďarskem a Polskem. Ministerstvo vnitra záměrně komplikuje prodlužování pobytu cizinců podnikajících a pracujících u nás. Paranoidní SPD přiživuje názor, že co ilegální migrant, to terorista. Když nebudou uprchlíci, Tomio Okamura si najde něco jiného – jako třeba dříve doktor Sládek a TOP 09 o doplácení na Romy. Nemluvme o migrantské vlně, ba dokonce tsunami. Děsí to lidi. Zveřejňujeme druhou část reportáže, kterou uspořádalo Multikulturní centrum v Praze v rámci veřejné školy migrace, konkrétně diskusi.

Vnitro nám hází klacky pod nohy, rozčiloval se v debatě neziskovkář Rozumek. Pak vyprávěl, jak si muslimky se šátky stěžují na zacházení
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek

Hosty byli Ondřej Císař ze sociologického ústavu Akademie věd, novinářka, Afghánka dlouhodobě žijící v ČR Fatima Rahimi, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek a politolog a novinář Václav Drozd.

Euroskeptimus a výkřiky o pozornosti

První otázka z pléna byla od dívky studující v Německu politologii: „AfD je u vás SPD. Co je tedy na té AfD? Mám tezi, že to záleží na auroskepticismu, který se nám tady rozmohl. Proč SPD má velkou podporu v Čechách? Protože v Čechách je velmi silný skepticismus. Je protimigrační politika euroskeptická?“ Odpověděl jí mladý novinář Drozd: „Když se dívám na výsledky, jak lidé smýšlejí o evropských tématech a Unii, tak jak je u nás euroskepticismus, tak je tu také velký nezájem o to, co dělá EU, co představuje. Obecně to koresponduje s velkým nezájmem o zahraniční témata. EU představuje něco, čemu lidé obecně velmi málo rozumějí, čemuž se nedivím. Co EU vlastně dělá, jak funguje, je pro spíše vzdělané lidi, takže se tomu spíše vyhýbají. Je to jako slaměný panák, který se vyskytuje vepředu, ale neštěpí se na něm zájmy. Jestli tady nakonec hrají hlavní roli ekonomicko-sociální témata, a ta kulturní témata a fungování EU, jsou spíše zástupné.“ Je třeba se prý ptát, jaké sociálně-ekonomické faktory vedou lidi k tomu, že nacházejí zalíbení ve straně, jako je SPD. „Čím jsou vyloučeni z toho systému, jak to že jinými stranami nejsou zastoupeny, co jim nabízí tato strana. Je to protest proti dominantním stranám. Protože ty dominantní mají hodně proevropské stanovisko, tak protestní strana musí nutně říci ne – toto my nepřijímáme. Lidé obecně volí spíše protest, protože se cítí být z debaty vyloučeni. Já si to představuji jako výkřik – haló, jsem tady, všimněte si mě! Podle mne jsou to lidé, kterých je tu docela hodně. Je to třeba 30 procent populace, která žije těsně nad hranicí chudoby. Jsou to ti lidé, kterým když se pokazí pračka, tak nemají dost na to si koupit novou. Jdou od výplaty k výplatě. Nejsou ještě úplně chudí, zaplatí základní věci, ale když se něco pokazí, tak mají problém. Často jsou zadlužení. Je to šedá zóna, která je v naší společnosti hodně velká,“ vysvětloval Drozd.

Mluvící hlavy v televizi

Sociolog Císař k tomu řekl také své: „Česká SPD patří k extrémně pravicovým stranám v Evropě, jako je v Německu AfD. Jedna teorie, že jsou ty strany prostorem pro tyto aktéry, které drtí proces globalizace. Hovoří se o tom, že v západoevropské politice je jakési nové štěpení. Je linie mezi těmi, kteří podporují migraci a globalizaci světa a podporují EU, protože ta je politickým vyjádřením té globalizace. Nevýhodou EU je její viditelnost. Vy ten problém můžete jednoduše identifikovat. Je to někdo, kdo sedí v Bruselu, ve Štrasburku, má to nějaké instituce, lidi, je to vidět, ‚v televizi to mluví‘ ústy představitelů EU. Proto jsou také výsledky podpory AfD různé na západě a východě Německa, kde jsou rozdíly nejen kulturní, ale ekonomické. A je otázka, jestli na tom východě Německa jsou dostatečně integrováni, navíc se cítí nejen ekonomicky, ale i sociálně vykořeněni ze společnosti. V roce 2013 když byl Úsvit, tak jim byla předpovídána podpora lidí s vyloučením, lidé, kteří když se jim dala otázka, jestli s politikou mohou něco dělat, oni řekli, že ne. Že nemohou vůbec nic ovlivnit. To jsou lidé, kteří se cítí být vyloučeni z demokratického procesu. Ne všichni budou samozřejmě volit SPD, ale také KSČM.“

Když se podle Císaře podíváme v Německu na velkou stranu, tak podporuje integraci, globalizaci. Vytvořil se prý jakýsi konsenzus, ale zůstali tu lidé, kteří z toho nemají vůbec nic. „… A poslouchají v televizi mluvící hlavy, které jim říkají, že se bude dál a dál integrovat, ale pro lidi se nic dál neděje, uteklo dvacet let, protože na tom globálním trhu je nechtějí a oni nemají co nabídnout. Neumějí třeba cizí jazyky. A mají podporovat ty, kteří stále hovoří o další a užší integraci. Za vyloučené tradičně mluví levicové strany, ale ty už jsou součástí toho konsenzu, a to je ten pakt. Dokonce v Německu nebo ve Velké Británii proto měli vlastní označení jako třetí cesta. Tím pádem se zúčastní toho menstraimu. A u SPD Okamura říká, že ta EU migraci řídí, že je pozvala, že je to propojené. Dává to všechno dohromady,“ hodnotil Císař. „Ekonomická globalizace není vidět, ta se těžko stylizuje, na tu se těžko ukazuje. Stejně jako ti byrokraté v Bruselu. Takže se to propojí, udělá se balíček a představí se to jako příčina problémů. Když někdo tvrdí, že má vysvětlení, a ještě jednoduché, a říká, že když dostane podporu, že se vaše postavení zlepší, protože ti, kteří za to mohou, do toho přestanou mluvit. Takže vystoupíme z EU, opevníme hranice a budete se mít dobře,“ parafrázoval volební program SPD sociolog.

„U nás je 834 000 lidí v exekuci,“ vstoupil do diskuse Martin Rozumek. „Myslím si, že jsou lidé, kterým se nedaří, mají velké problémy a ty problémy chtějí svádět na někoho jiného. Sládkovi se to podařilo na protiromském tématu. Okamurovi se to podaří na tématu uprchlickém. Pokud uprchlíci vůbec nebudou, tak možná zase znovu objeví Romy. Prostě potřebují najít obětního beránka pro své neúspěchy.“

Dívčina k tomu ještě dodala, že srovnávala silně pravicové až pravicově extremistické strany v Německu a SPD „… a je tam více přímé demokracie, kterou chtějí a referendum o výstupu z EU…“

Vnitro nic nedělá. Vlastně ano: Hází klacky pod nohy

Mladá žena – právnička se pak podivovala nad vyjádřením, že je tu absence integrační politiky. „Máme státní migrační program, zařízení, které slouží – přijímací a pobytová střediska, migrační azylové středisko. Proč si myslíte, že tu migrační politika schází? Vidíte problém, že převládají bezpečnostní aspekty a požadavky na vnitřní bezpečnost státu? Na druhou stranu si to každý stát hlídá, i v rámci EU. Třeba ve Francii je tato politika poměrně přísná a restriktivní. Je toho až přespříliš v lidskoprávní podobě?“

Fatima Rahimi ve své stručné odpovědi uvedla, že ministerstvo vnitra nemá na imigrační program peníze. „Každý by se měl naučit jazyk a ani na to nejsou peníze,“ posteskla si.

Rozumek se k ní přidal: „Integrační politika tady je roky, ale myslím si, že není dobrá. Je tvořena ze shora, ministerstvem vnitra. V debatě nejsou přítomní ani jiné resorty, ani jiné pohledy. Devadesát procent migrace do ČR se odehrává za prací. Ministerstvo práce a sociálních věcí v tom žádnou roli téměř nehraje. Všechno, od A do Z, od politiky, pobytů, integračních center, všechno je v rukou MV.“ Absentuje podle něj pohled demografů, vysokých škol, firem, „… že potřebujeme vědce, nejen pracovníky k pásu. Abychom se posunuli směrem k nějaké modernější společnosti, to chce nové nápady, nové lidi, nové mosty, které oni vytvářejí s jejich zeměmi původu. Nutně potřebujeme, abychom v tomto dnešním globálním světě obstáli. Integrační politika existuje, ale dělá ji od stolu pár lidí na ministerstvu vnitra, a přitom skutečná integrace probíhá v místě. Měli bychom se bavit, jak se třeba žije vědcům a studentům v Brně, protože to se profiluje jako město studentů. Jak se žije cizincům u pásu v Plzni, kde je jednoduchá manuální výroba to, co dává cizincům práci. A to všechno rozhoduje jeden úředník na ministerstvu vnitra.“

Myslím si, že ta politika je špatná v tom, že vnitro se snaží lidem házet klacky pod nohy,“ pranýřoval „kachlíkárnu“ u Letné Rozumek. „Já třeba zaměstnávám přes dvacet právníků, kteří se nestarají o nic jiného, než aby lidem zachraňovali pobyty, které se jim snaží MV vzít. Ukrajinci, Vietnamci, kteří tady pracují, podnikají spoustu let a v podstatě není problém, aby si tu mohli prodloužit pobyt, tak smyslem odboru azylové a imigrační politiky MV je prostě najít cokoliv, aby se jim ten pobyt dal vzít. Podle mého názoru osm hodin školení, jak tady v ČR fungují instituce, jak se tu žije, vůbec nikomu neuškodí, to bych mohl dát i povinně. Žádný problém. Možná bych to mohl dát i povinně.“

Všichni chtějí do Prahy. I v Brně nejsou vstřícní

Fatima reagovala vzpomínkou: „Když jsme byli v táboře, což bylo před čtrnácti lety, tak nám trvalo čtyři roky, než jsme dostali azyl, žádné takovéto programy neexistovaly. Takže když jsme opustili tábor, tak jsme vůbec nevěděli, jak ten systém v ČR funguje. Rodiče pořádně neuměli ani česky, takže to bylo všechno na nás, dětech.“

Rozumek poté ale také pochválil: „Systém doplňkové ochrany funguje poměrně dobře. Správa uprchlických zařízení MV se ze všech sil snaží, aby integrační plány, který má každý uprchlík, mu byly ‚ušity na tělo‘. Tady bych naopak řekl, že MV zavedlo systém, který vypadá nadějně, funguje. Trochu se pereme s tím, že všichni chtějí být v Praze, což chápu. Třeba stížnosti muslimek se šátky, jak se s nimi zachází mimo Prahu, jsou velmi vážné, dokonce i v mém rodném městě Brně, kde se prostě žije těmto ženám mnohem hůře než v Praze. Když všichni chtějí do Prahy, tak pak ty pražské organizace jsou dost vytížené,“ dodal Martin Rozumek.

Když uprchlíci skončí v Maďarsku nebo Rumunsku, je to jejich další neštěstí

A pokračoval: „Odbor azylové a bezpečnostní politiky MV, Policie ČR a BIS, to jsou hlavní aktéři české migrační politiky, z čehož nemůže vzejít integrační participační politika cizinců. Nedostatek solidarity je složitou otázkou, protože to se zjednodušuje v tom, že Česká republika je nesolidární, že nechce přijímat uprchlíky na kvóty z Řecka a Itálie.“ Ve finanční nebo technické solidaritě jde ale ČR příkladem. „Peněz, odborníků bylo investováno v době migrační krize ať již v zemích západního Balkánu nebo příspěvky ČR do afrických programů nebo programů UNHCR či rekonstrukce uprchlického tábora v Jordánsku, tak je naprosto příkladná. Finanční a technickou pomoc ukazujeme velmi silnou. Ale solidaritu s lidmi, kteří jsou na cestě, kteří museli odejít proto, že jim doma něco hrozí, tak tu máme zcela minimální. Tato otázka by neměla rozdělovat EU, jak ji dosud rozděluje, a že by státy typu ČR měly dostat možnost, že tu solidaritu projevíme jinak, například výrazně finančně,“ pokračoval ředitel neziskovky na pomoc uprchlíkům. „Protože je pravda, že v té kvótové loterii, kdy syrská rodina uteče před Bašárem Asadem a dostane se přes Libyi velmi složitým způsobem nelegálně do Itálie a pak si v té loterii vytáhne lístek do Bukurešti, tak to je životní tragédie. Třetí trest. Měla by tam v přerozdělování být nějaká možnost, aby si státy řekly, koho jsou schopny přijímat, případně jak to finančně nahradit, ale i šance pro uprchlíky samotné. Když má půlku rodiny ve Švédsku, tak přece nebudu nutit toho člověka, aby skončil ‚na kvótách‘ v Maďarsku nebo Rumunsku.“

Živelná katastrofa, tsunami a pravicový pohled na dávky

Následovala otázka mladé dívky: „Pozorujete ve volebních programech nějaký posun?“ Reagoval Drozd: „Zajímavý jev je přirovnání migrace k nějaké živelní katastrofě. To se zapustilo v debatě. Jak Rath uvedl, že se budou rozšiřovat choroby, pak Orbán v Maďarsku při kampaních a u nás je to také přítomné. V roce 2015 se v titulcích objevilo slova vlna, které evokuje něco, co nás zavalí, čemu se nemůžete bránit. To vidíte v programech – zabránit něčemu nekontrolovatelnému. Čemu postavit zeď, i dost vysokou. Pak je tam výrazné používání dychotomií, jako ekonomický migrant vůči válečnému uprchlíkovi.“ Ekonomický migrant je prý potenciální zneužívač sociálních dávek. „To se v našem prostředí objevilo za vlády TOP 09 a ODS, kdy tyto strany vedly kampaň strašení, že Romové zneužívají sociální dávky. To je věčné téma české politiky, kdo tu krade sociální dávky, když se podíváme na ty částky,“ pousmál se mladý politolog, „tak je to falešné téma, které se používá pro vytváření nepřítele, toho druhého, vůči kterému se můžeme vymezovat, a vytváří to štěpení.“

„A hledání toto nelegálního migranta, kterého chceme, to je opakující se téma. Kdo je ten ilegál, který je ten skrytý terorista. To je představa spousty lidí, obava, že v proudu jsou ukrytí ti islámští teroristé, kteří založí spící buňky. Tyto představy SPD velmi přiživuje. Je zajímavé, do jakých obrátek tu paranoiu vytáčí. Najdeme zmínky o tom, že migrace je řízená z EU, že jde o spiknutí evropských byrokratů a ještě těch nevládkářů, kteří potřebují migranty k tomu, aby mohli čerpat finance z EU. To je uzavřený kruh, proti kterému je třeba se radikálně vymezit,“ řekl razantně Drozd.

Císař na to dodal: „To je paradox. Když zabráníme té organizaci, tak by to mělo přestat. Že jsou to ty elity z Bruselu a pražská kavárna, což samozřejmě není pravda. Je to ale příběh, situace, která zapadá do sebe. Prostě se spikli, oni je sem posílají, oni opravdu přicházejí, takže je to pravda. Sluníčkáři z nevládek a tak dále…“

Uprchlíci jsou lidé! Ven z visegrádského pytle…

„Velká strana nemůže nabídnout nějaké velké vysvětlení světa,“ pokračoval Drozd. „Že by to bylo takto jednoduché. Dnes je velká debata o post pravdě, která existovala vždy, ale nyní je velká absence příběhů, vysvětlení, komplexní vztahy a ti političtí aktéři dokážou nabídnout velké vyprávění, do kterého je možné se položit, věřit mu, podlehnout mu, identifikovat se s ostatními, vytvářet nějakou komunitu. V komunitách je pocit, že jsme si rovni, že na něčem spolupracujeme, a to české společnosti chybí. A právě SPD vytváří dojem, že se lidé mohou na něčem shodnout, být společně za jedno. A v tomto to bohužel nachází.“

„Uprchlíci podle nich nepotřebují pomoc, protože mají drahé oblečení, mobily, dokonce jsem četla, že zpochybňují, že v Afghánistánu, Iráku a Sýrii není ani válečný konflikt,“ řekla si své Fatima Rahimi. „Neberou v potaz, že v Jordánsku, Pákistánu, v Íránu je nejvíce uprchlíků. Protože jim slovo uprchlík nevyhovuje, tak jej vůbec nevyužívají…“

Rozumek za smíchu přítomných glosoval: „Lidé… to už vůbec ne. Kdyby naši politici řekli, že jsou to lidé. Ale toho se, myslím, nedočkáme.“ Česká politická reprezentace prý mlčí k tomu, že Macron navrhne reformu EU. „Kde je naše ministerstvo zahraničí, kde je náš premiér? Prostě už to ukazuje, že jsme mimo hlavní proud EU a že nejspíš v něm zůstaneme. Což je škoda. Jsme ve Visegrádském pytli, ve kterém já být nechci.

Chce to akční levici!

Drozd na to reagoval slovy: „Nevím, jestli jenom migrační politika nás staví na okraj. EU má svůj specifický pohyb a vzniká dvojkolejná Evropa, je tam patrné jádro, kam patří Francie a Německo. To jsou státy, které dokážou struktury EU využívat velmi efektivně k posilování svého zájmu a vlastní ekonomiky. ČR spadá do druhé koleje, periferie. Česká ekonomika je strukturálně navázaná na německou ekonomiku a jsme v podřízeném postavení a není v zájmu nikoho kromě nás, lidí, kteří tady žijeme, aby to bylo jinak,“ zafilozofoval Drozd a pokračoval tvrdě proti V4: „Migrační politika je spíše projev než faktor, který by nás tam posouval. Jsme součástí Visegrádu, jsme kulturně blíž Maďarsku a Polsku a jsme zhruba v momentu, kdy se musíme zasadit o to, aby to tak nebylo. Musíme vybudovat levici, která tady chybí. Která bude umět tematizovat podstatné věci a nabízet alternativu.“

Císař pak na závěr diskuse ještě podotkl, že ČR se neukázala politicky schopná ve více tématech než jenom v migrační krizi. „Dnes současné vlády v Maďarsku a Polsku likvidují nebo se snaží narušovat základy demokratického řádu, tak nejsou pro nás strategickou volbou.“


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Václav Fiala

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

V Brně to vře. Hnutí Žít Brno se přihlásilo o uprchlíky z Itálie a je zle: Vlastizrada. Proto ty tisíce volných bytů...

16:47 V Brně to vře. Hnutí Žít Brno se přihlásilo o uprchlíky z Itálie a je zle: Vlastizrada. Proto ty tisíce volných bytů...

Hnutí Žít Brno volá po přijímání migrantů do Česka a už přicházejí reakce. O slovo se hlásí mimo jin…