Hosty byli Ondřej Císař ze sociologického ústavu Akademie věd, novinářka, Afghánka dlouhodobě žijící v ČR Fatima Rahimi, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek a politolog a novinář Václav Drozd.

Euroskeptimus a výkřiky o pozornosti

První otázka z pléna byla od dívky studující v Německu politologii: „AfD je u vás SPD. Co je tedy na té AfD? Mám tezi, že to záleží na auroskepticismu, který se nám tady rozmohl. Proč SPD má velkou podporu v Čechách? Protože v Čechách je velmi silný skepticismus. Je protimigrační politika euroskeptická?“ Odpověděl jí mladý novinář Drozd: „Když se dívám na výsledky, jak lidé smýšlejí o evropských tématech a Unii, tak jak je u nás euroskepticismus, tak je tu také velký nezájem o to, co dělá EU, co představuje. Obecně to koresponduje s velkým nezájmem o zahraniční témata. EU představuje něco, čemu lidé obecně velmi málo rozumějí, čemuž se nedivím. Co EU vlastně dělá, jak funguje, je pro spíše vzdělané lidi, takže se tomu spíše vyhýbají. Je to jako slaměný panák, který se vyskytuje vepředu, ale neštěpí se na něm zájmy. Jestli tady nakonec hrají hlavní roli ekonomicko-sociální témata, a ta kulturní témata a fungování EU, jsou spíše zástupné.“ Je třeba se prý ptát, jaké sociálně-ekonomické faktory vedou lidi k tomu, že nacházejí zalíbení ve straně, jako je SPD. „Čím jsou vyloučeni z toho systému, jak to že jinými stranami nejsou zastoupeny, co jim nabízí tato strana. Je to protest proti dominantním stranám. Protože ty dominantní mají hodně proevropské stanovisko, tak protestní strana musí nutně říci ne – toto my nepřijímáme. Lidé obecně volí spíše protest, protože se cítí být z debaty vyloučeni. Já si to představuji jako výkřik – haló, jsem tady, všimněte si mě! Podle mne jsou to lidé, kterých je tu docela hodně. Je to třeba 30 procent populace, která žije těsně nad hranicí chudoby. Jsou to ti lidé, kterým když se pokazí pračka, tak nemají dost na to si koupit novou. Jdou od výplaty k výplatě. Nejsou ještě úplně chudí, zaplatí základní věci, ale když se něco pokazí, tak mají problém. Často jsou zadlužení. Je to šedá zóna, která je v naší společnosti hodně velká,“ vysvětloval Drozd.

Mluvící hlavy v televizi

Sociolog Císař k tomu řekl také své: „Česká SPD patří k extrémně pravicovým stranám v Evropě, jako je v Německu AfD. Jedna teorie, že jsou ty strany prostorem pro tyto aktéry, které drtí proces globalizace. Hovoří se o tom, že v západoevropské politice je jakési nové štěpení. Je linie mezi těmi, kteří podporují migraci a globalizaci světa a podporují EU, protože ta je politickým vyjádřením té globalizace. Nevýhodou EU je její viditelnost. Vy ten problém můžete jednoduše identifikovat. Je to někdo, kdo sedí v Bruselu, ve Štrasburku, má to nějaké instituce, lidi, je to vidět, ‚v televizi to mluví‘ ústy představitelů EU. Proto jsou také výsledky podpory AfD různé na západě a východě Německa, kde jsou rozdíly nejen kulturní, ale ekonomické. A je otázka, jestli na tom východě Německa jsou dostatečně integrováni, navíc se cítí nejen ekonomicky, ale i sociálně vykořeněni ze společnosti. V roce 2013 když byl Úsvit, tak jim byla předpovídána podpora lidí s vyloučením, lidé, kteří když se jim dala otázka, jestli s politikou mohou něco dělat, oni řekli, že ne. Že nemohou vůbec nic ovlivnit. To jsou lidé, kteří se cítí být vyloučeni z demokratického procesu. Ne všichni budou samozřejmě volit SPD, ale také KSČM.“