Podle profesora ovšem tuto hrozbu Washington a jeho spojenci (tedy i Česká republika – pozn. red.) berou moc nonšalantně. Schopnost vyhýbat se ničivé eskalaci rozhodně není na obou stranách samozřejmá a riziko je větší, než jak se běžně tvrdí. A protože by eskalace mohla vést k válce v Evropě nebo jaderné apokalypse, je podle Mearsheimera namístě zvláštní opatrnost.
Popisuje, že od začátku války obě strany, Moskva i Washington, navýšily své ambice. Což také zvýšilo jejich odhodlání konflikt vyhrát a jejich averzi vůči porážce. Pokud tedy budou Spojené státy zoufale chtít vyhrát nebo naopak zabránit porážce Ukrajiny, mohly by se bojů přímo účastnit. A pokud bude Rusko zoufale chtít vyhrát nebo odvrátit porážku, která by hrozila, pokud by se USA direktně zapojily do bojů, tak by mohlo použít jaderné zbraně.
Odhodlání zvítězit pak maří snahy o kompromis, protože každá ze stran chce diktovat, jak bude mír vypadat. A když není diplomatické řešení na stole, tak to jen umocňuje motivaci konflikt eskalovat. Což by mělo katastrofické následky, upozorňuje opět Mearsheimer.
USA podle něho původně chtěly zabránit ruskému vítězství a umožnit skončit boje pro Ukrajinu příznivým způsobem. Ale když začala Ukrajina porážet Rusko u Kyjeva, Bidenova vláda se rozhodla, že Ukrajina válku s Ruskem vyhraje, a jak popsal americký ministr obrany, „Rusko bude oslabeno tak, že nebude moci dělat to, co udělalo Ukrajině“. V podstatě tedy chtějí USA Rusko vyšachovat z žebříčku světových mocností a vsadily na to svou reputaci. Proto teď nemohou couvnout.
Podobně je tomu i na ruské straně. Podle Mearsheimera Rusové útočili, aby zabránili tomu, že Ukrajina vstoupí do NATO a stane se z ní západní výspa na ruských hranicích. V polovině ledna ministr zahraničí Sergej Lavrov požadoval záruky, že se NATO nebude šířit na východ. Ukrajina v NATO je podle Putina „přímé ohrožení bezpečnosti Ruska“ a tato hrozba se dala odstranit jen tím, že ve válce z Ukrajiny udělá buď neutrální stát, nebo rozpadlý stát.
Fotogalerie: - Křížová cesta na Karlově mostě
Ovšem ruské cíle také podle profesora narostly. Zatímco před invazí byl ochoten se dohodnout na druhé verzi minských dohod, které by území Donbasu ponechaly Ukrajině, ve válce Rusko obsadilo rozsáhlé území, které evidentně Putin hodlá anektovat, a zbytek Ukrajiny pak bude jenom dysfunkční „nárazník“. Hrozba pro Putinův režim je také mnohem větší než na začátku, protože Bidenova vláda je odhodlána ruské územní zisky zvrátit a Rusko permanentně oslabit. Do NATO se přidaly Švédsko a Finsko a Ukrajina je se Západem spojena více než kdy dříve.
„Moskva si nemůže dovolit na Ukrajině prohrát a použije jakékoliv prostředky, aby se porážce vyhnula,“ varuje Mearsheimer. Putin podle něho věří, že proti Ukrajině a jejím západním napomáhačům vyhraje, a jak pravil na konci července, pokud chce někdo porazit Rusko na bojišti, „ať to zkusí“. Cíle Ukrajiny jsou podle profesora v podstatě shodné s cíli Washingtonu a i tam věří, že mohou vyhrát. V součtu tedy žádná strana nechce ustoupit a pozorovatelé tedy předpokládají, že dojde ke „krvavému patu“.
S tím profesor souhlasí, nicméně varuje před možnostmi eskalace. Připomíná, že k eskalaci ve válce dochází ze tří důvodů. Jednak že jedna nebo dvě strany eskalují, aby vyhrály, nebo že jedna či dvě strany eskalují, aby se vyhnuly prohře, a do třetice že k eskalaci dojde náhodou. Přitom každá z těchto možností skýtá potenciál, že se USA přímo zapojí do války a Rusko použije jaderné zbraně.
Mearsheimer upozorňuje, že USA posílají na Ukrajinu čím dál ničivější zbraně a zároveň dovolují takové zbraně zasílat. V březnu napříkald zavrhly polský plán Ukrajině poskytnout Migy-29, v červenci už u Slovenska takové ohledy nebraly. A chtějí prý Ukrajině poskytnout letadla F-15 a F-16. Na Ukrajině také působí američtí instruktoři, USA poskytují informace a satelitní snímky. Podle profesora je to jen krůček od toho, aby za spoušť tahali američtí vojáci a tlačítko k odpalu mačkali američtí piloti.
Pokud by válka trvala dlouho a Washington by z nějakého důvodu potřeboval vyhrát rychle (například kvůli hrozící konfrontaci s Čínou), pak by američtí političtí představitelé měli veškeré důvody k uvažování nad riskantnějšími řešeními, například zavedením bezletové zóny nad Ukrajinou nebo vysláním malého kontingentu amerických sil, aby pomohl Rusko porazit. Ještě pravděpodobnější je americký zásah podle Mearsheimera tehdy, pokud by došlo ke kolapsu ukrajinské armády a hrozilo by velké ruské vítězství. Pak je představitelné, že by američtí představitelé měli za to, že malý zásah nevyvolá jadernou odvetu. Případně by zoufalá Ukrajina mohla začít útočit na ruská města v naději, že ruská odveta přiměje USA se do bojů zapojit.
Psali jsme:
A je možné i to, že zapojení amerických sil vyvolá nějaký náhodný incident, například střet americké a ruské stíhačky nebo útok na budovu v Kyjevě, který zabije velké množství Američanů. Je možné, že eskalace by přišla z ruské strany, například pokud by Rusko zasáhlo proti zemím, přes které proudí pomoc Ukrajině, nebo by kyberútokem poničilo důležitou infrastrukturu některé země NATO.
I Putin se podle Mearsheimera drží zkrátka, za což byl kritizován. Nezavedl například brannou povinnost ani neútočí na ukrajinskou rozvodnou síť, což by přitom bylo velmi snadné. Ruský prezident na to odpovídá, že eskalovat může.
Jsou prý tři situace, kdy by sáhl po použití jaderných zbraní. Jednak pokud by NATO a Spojené státy vstoupily do této války, protože to by markantně otočilo rovnováhu vůči Rusku a hrozilo by, že se válka přelije na jeho území a u ruských lídrů by se jednalo o otázku přežití. Minimálně by uvažovali o tom, že by Západ odradili výstražným výstřelem. A není jasné, zda by takový výstřel válku ukončil, nebo rozpoutal.
Ovšem použití jaderných zbraní by podle Mearsheimera hrozilo, i pokud by hrozila porážka od Ukrajiny samotné. Navíc by ze strany Ukrajiny nehrozila jaderná odveta a Washington by podle Mearsheimera neměl zájem vyvolat jadernou válku. Absence možnosti odvety pak podle něj posiluje takové uvažování. A jako nepravděpodobnou možnost připouští i to, že válka bude pro Rusko příliš nákladná, takže bude eskalovat, aby vyhrálo. Pak by se ovšem zaměřilo na vojenské cíle a použilo taktické jaderné zbraně. A jako cíl by mělo vyvolat takový strach na Západě, že by USA a spojenci raději válku ukončili.
Fotogalerie: - Dožínky Zlínského kraje
Mearsheimer varuje, že konvenční uvažování hrozbu jaderné války a použití amerických sil podceňuje. Válka má podle něho svou vlastní logiku a je těžké předvídat výsledek. Stejně tak je těžké předvídat eskalaci. „Jak pruský vojenský teoretik Carl von Clausewitz seznal, nacionalismus postrkuje moderní konflikty do jejich nejextrémnější podoby, zvláště pokud se hraje skutečně o hodně,“ podotýká a upozorňuje, že vzhledem k tomu, jak strašná by byla jaderná konfrontace, měli by všichni přemýšlet dlouho a důkladně, kam konflikt směřuje.
Tato nešťastná situace by měla vytvářet tlak na diplomatické řešení. Které je ovšem kvůli válečným plánům v nedohlednu. „Bidenova vláda měla s Ruskem spolupracovat, aby ukrajinskou krizi vyřešili předtím, než začala v únoru válka. Teď už je pozdě uzavírat dohodu. Rusko, Ukrajina a Západ jsou zaseknuty v hrozné situaci bez zřejmé cesty ven. Člověk může jen doufat, že lídři na obou stranách povedou válku tak, aby se vyhnuli katastrofické eskalaci. Pro desítky milionů lidí, o jejichž životy jde, to je však chabá útěcha,“ říká na závěr profesor John Mearsheimer.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: kas
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
