Společnost podle českého herce a režiséra Jiřího Stracha ztratila schopnost odpouštět. „Někdo měl například před patnácti lety výrok, který nebyl úplně povedený, a my ho pořád budeme připomínat, pořád ho za tento výrok budeme pranýřovat, pořád mu tímto výrokem budeme mlátit přes ústa. To přece není progres k nějakému smíření, to není posun k lepšímu,“ řekl v druhém dílu rozhovoru pro Rádio Universum s tím, že umět v sobě najít lásku k nepřátelům teprve ukazuje velikost člověka.

Lidé jsou též náchylní k vynášení rychlých soudů. „Všimni si, kolik soudů je nad tím nebo oním vyslovováno dnes a denně – neustále soudíme, neustále někoho pranýřujeme,“ řekl směrem k moderátorce rozhovoru. Proto Strach citoval Písmo svaté. „Nesuďte a nebudete souzeni,“ připomněl.

Svou víru v Boha vnímá Strach jako dar. „A jak člověk přijde k daru? No, vždycky nějakým způsobem nezaslouženě. Ale důležitá věc je, aby člověk zůstal otevřený impulzům, které přicházejí shůry, abychom těmto věcem neříkali osud, náhoda, ale abychom v těchto dárcích, které dostáváme, vnímali, že my sami jsme se o ně nezasloužili, přesto v našich životech jsou. A jestli jsou, tak musejí být odněkud odjinud, možná z nějakého vyššího levelu,“ vysvětlil režisér.