Všiml si toho už Masaryk. Temné trendy ve společnosti. Nyní znovu velmi aktuální

06.05.2023 21:01 | Kauza

Marek zavraždil otce a sourozence. Dvě dívky se nechaly přejet vlakem. To jsou pravdivé příběhy dokumentující nepříznivé sociální trendy v české společnosti. Podle právničky specializující se na rodinu Daniely Kovářové je mimo jiných problém v neschopnosti vzájemně si naslouchat a v neklidné době plné stresorů. Psycholožka Lenka Čadová mluví o asociální společnosti.

Všiml si toho už Masaryk. Temné trendy ve společnosti. Nyní znovu velmi aktuální
Foto: Pixabay
Popisek: Stres, ilustrační foto

"Nenávist u mě zvítězila a spáchal jsem to. Nenáviděl jsem je, všechny tři. Bezdůvodně mě uráželi, stupňovalo se to," prohlásil jedenatřicetiletý Marek P. a když se ho soudkyně zeptala, proč neodešel z domu, postěžoval si: "Chtěl jsem, ale nevěděl jsem, jak se odstěhovat, nemohl jsem najít stabilní práci." Před měsícem dostal u brněnského krajského soudu za vyvraždění tří členů rodiny doživotí. Podle statistik se vraždy v rodinách stávají celospolečenským problémem. Jejich počty rostou.

Vraždění v rodině

„Byly to takové drobné věci, co se v průběhu času akumulovaly,“ vysvětlil také Marek P., proč ubodal sestru, bratra i otce. Soudní znalec napočítal na mrtvých tělech téměř 250 ran. Krvavý masakr se stal loňského dubna v Kostelci na Hané. Zhruba o šedesát kilometrů dál v Olšovci došlo k rodinnému hororu v polovině letošního dubna. Padesátiletý muž tam nejprve v hádce  zaútočil šroubovákem na partnerku, která se před ním s rodinnými příslušníky schovala v horním patře domu. Agresor po nich začal střílet samopalem, přičemž na místě zůstala tři těla včetně patnáctiletého syna, a následně spáchal sebevraždu. Podobný případů se děje víc a víc.

Psycholožka specializující se na oblasti managementu stresu a emocí Lenka Čadová k tématu ParlamentnímListům.cz řekla: "V rodinných vztazích jsme nejvíce autentičtí. V pozitivním i v negativním emočním naladění. V širší komunitě se kontrolujeme proto, abychom dostáli požadavkům společnosti. Když jsou tedy lidé pod stresem, tak se často uvolní doma. Jsou nepříjemní, protivní. Při dlouhodobé neutěšení stiuaci mohou jedinci, kteří nemají ventil, pozitivní zprávy a vizi budoucího života, sáhnout k prostředkům únikovým a pak se takové věci stanou." Společnost obecně se podle ní stala za posledních třicet let asociální.

Doba je náročná

Jak se pro ParlamentníListy.cz vyjádřila prezidentka Unie rodinných advokátů a senátorka Daniela Kovářová, tak: "Je obrovský rozdíl v tom, jak se komunikuje. Mezi lidmi, kteří spolu mluví, snaží se naslouchat druhému a domluvit se, je emocí méně. Tam, kde se nesnaží anebo nechají vybublat emoce bez kontroly, některé rodinné spory mohou takto skončit. V rodinách je to o emocích a lidských očekáváních, která někdy jejich členové nedokáží plnit." Podle ní si neumí lidé ve společnosti potažmo i v politice naslouchat. Jakmile v hádce emoce zastřou rozum, tak se "živočich v nás" přestane ovládat, což platí všude. Také řekla: "Spolu s tím si myslíme, že právo dokáže vyřešit rodinné spory. Máme pocit, že když se přijme nový paragraf v zákoně o rodině nebo ve věcech domácího násilí, že to vylepší vzájemné vztahy. Ale to je fikce."

Podle zcela aktuálních čísel z policejního prezídia bylo letos od začátku ledna do konce března zaregistrováno sedmačtyřicet vražd, přičemž osmadvacet z nich neslo motiv osobních vztahů. Případů vyvraždění rodiny, ale i následné sebevraždy dle vyšetřovatelů skokově přibývá, což vysvětlují rostoucí frustrací a negativními náladami ve společnosti. Celkově se v Česku loni událo sto padesát vražd, o pětačtyřicet více než předloni.

"Zatímco předcházející generace se učily s druhými vycházet a číst v náznacích jejich chování, tak my dnes mluvíme o právu. Dříve jsme byli i výchovou vedeni k ovládání emocí, což nás možná nečinilo tak šťastnými, jak se teď moderně říká, ale na druhé straně se lidé více ovládali. Dnes se říká, že emoce jsou přirozené, ale takhle to pak dopadá," doplnila právnička Kovářová a ještě pokračovala: "Současná doba je náročná. Máme tendence toužit po jistotě a bezpečí. Posledních řekněme třicet let od Sametové revoluce bylo obdobím relativního klidu. Ale poslední roky počínaje covidem, přes válku na Ukrajině a konče zdražováním ne. To jsou takové stresory, které na lidi těžce doléhají. Vůbec se nedivím. Určitou chybou také je zaměření na exaktní vědy, které se učí na školách, peníze, po kterých jdeme. Vůbec už nehovoříme o péči o duševní zdraví. Média ke klidu také nepřispívají. Na začátku covidu jsem po čtrnácti dnech vypnula televizi, kterou jsem doteď nezapnula a myslím si, že mě to zachránilo."

Depresivní stavy mládeže

Anketa

Jste rádi, že EU rozšiřuje emisní povolenky i na dopravu a bydlení?

1%
98%
hlasovalo: 28100 lidí
Dalším neradostným trendem ve společnosti je růst sebevražd mezi mládeží. Mezi ní jsou vědomá a záměrná ukončení vlastních životů druhou nejčastější příčinou úmrtí, jak řekl letos Alexandr Kasal z Národního ústavu duševního zdraví Radiu Wave. Podle loňských údajů Linky bezpečí zaznamenali odborníci nárůst počtu sebevražd mladistvých o děsivých více než sto deset procent. Přispěly k tomu covidová pandemie a kyberšikana.

„Eliška měla nějaké problémy a deprese už dřív, ale myslím si, že to hodně prohloubil covid. V kombinaci s tím, že se pak nedostala na školu, na kterou chtěla. Byla z toho nešťastná. Myslím, že to byla poslední kapka,“ sdělila vysokoškolačka Lucie Lince bezpečí o své sestře Elišce. Psychiatrička ji v době všeobecného ohrožení odbyla krátkým rozhovorem a receptem na léky. Následně se Eliška pokusila v krátkých intervalech třikrát otrávit. "Vůbec nic nenasvědčovalo tomu, že by něco takového chtěla udělat. Absolutně to neumím pochopit," řekla naopak kamarádka jedné ze dvou dívek, které si v březnu 2019 lehly na koleje u obce Pivín na Prostějovsku a nechaly se přejet vlakem.

"Vnímám to tak, že dlouhodobě nepřipravujeme mladou generaci na překážky. Dnešní způsob života se kloní mnohem více k izolaci než k socializaci. Připomeňme si dění okolo Covidu-19. Ale těch důvodů je daleko víc, například počítače a virtuální realita. Socializace je nicméně velice důležitá. Děti se potřebují stýkat s dětmi, s vrstevníky. Je potřeba vývoje. Člověk si buduje identitu, dostává zpětnou vazbu, má sociální život. Společnost by se tím měla začít velmi podrobně zabývat," poznamenala psycholožka Čadová.

Sebevražd však ubývá

Podle údajů Českého statistického ústavu sebevraždenost v Česku však setrvale klesá, ale stále je v Evropské unii nadprůměrnou. Vlastní rukou u nás zemře ročně průměrně 1300 lidí. Na život si mnohem častěji sahají muži, nejčastější je oběšení, nejhorším dnem je pondělí a nejvíce se to děje v Libereckém kraji.

Ostatně sebevraždy byly i tématem prvního československé prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. V březnu 1879 habilitoval ve Vídni prací Sebevražda jako masový sociální jev současnosti psanou a posléze vydanou v němčině a začal bezplatně přednášet na univerzitě jako soukromý docent. Jeho habilitační práce vzbudila zájem i v zahraničí. Roku 1904 vyšla česky. Autor v ní analyzoval stoupající tendence k sebevraždám v moderní společnosti. Za hlavní důvody této "choroby", jak ji Masaryk nazýval, považoval úpadek zbožnosti lidí v tehdejší společnosti a nedostek mravních zákonů, kterými by se mohli řídit.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Rychetský

RNDr. Alexandr Vondra byl položen dotaz

spalovací motory

Kéž by se vám podařilo zrušit zákaz spalovacích motorů, ale upřímně, věříte tomu, že se vám to podaří? Jak toho chcete docílit? Zatím to nevypadá, že by EU chtěla zákaz zrušit. Nejsou to z vaší strany jen plané sliby před volbami?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„200 km ujedete. Peklo.“ Elektromobily se hroutí. Vážný hlas

10:40 „200 km ujedete. Peklo.“ Elektromobily se hroutí. Vážný hlas

Elektromobilita je označována za budoucnost přepravy. Podle ekonomického novináře Miroslava Motejlka…