Z klimatického fondu EU má podle EK čerpat 18 zemí včetně ČR

21.11.2019 19:27

Peněz, kterými chce Evropská unie pomoci uhelným regionům v přechodu ke klimaticky šetrnému hospodářství, bude možná méně, než si průmyslové oblasti v postkomunistických státech představovaly. Podle návrhu Evropské komise (EK) mají totiž z nového fondu, který má zajistit spravedlivé podmínky, čerpat regiony z celkem 18 unijních zemí včetně několika států západní Evropy. Kritériem pro přístup k penězům navíc nemá být vyspělost ekonomiky, vyplývá z neveřejného návrhu, do něhož ČTK nahlédla.

Z klimatického fondu EU má podle EK čerpat 18 zemí včetně ČR
Foto: Hans Štembera
Popisek: Spolek Pulse of Europe při pouliční prezentaci zveřejnil odpovědi politických stran kandidujících do Evropského parlamentu na 12 otázek týkajících se budoucnosti EU

Anketa

Chcete, aby prezident České republiky mohl navrhovat zákony?

86%
14%
hlasovalo: 15156 lidí
Nastupující unijní exekutiva Ursuly von der Leyenové označuje za jednu ze svých priorit takzvanou zelenou ekonomiku. Německá politička chce přesvědčit země EU, aby se zavázaly k tomu, že do poloviny století bude unie uhlíkově neutrální. Tedy že sníží emise CO2 natolik, aby se daly kompenzovat například výsadbou nových stromů.

Regionům s těžbou uhlí má pomoci zmírnit dopady zavírání dolů a dalších nutných kroků nový fond označovaný zkratkou JTF. Podle návrhu, který se komise chystá zveřejnit v polovině prosince, by měl obsahovat pět miliard eur (téměř 128 miliard Kč), jež by podle představ EK měly členské země najít v příštím víceletém rozpočtu EU. Dalších pět miliard by komise chtěla do JTF vložit ze strukturálních fondů, s jejichž zeštíhlováním však zvláště země východního a jižního křídla unie nesouhlasí. Do celkových 15 miliard eur by pak poslední třetinu peněz mohly podle návrhu Bruselu mimo unijní rozpočet dodat členské státy.

Vzhledem k očekávaným tvrdým vyjednáváním však podle některých diplomatů zdaleka není jisté, zda se fond nebude muset spokojit jen se základními pěti miliardami. Část zemí dává najevo, že vzhledem k desetiprocentnímu poklesu objemu financí určených na politiku soudržnosti v období 2021 až 2027 by další odliv peněz do nového fondu nechtěly.

„Nám by se nelíbilo, kdyby se to na regiony postižené uhlím stáhlo odjinud, tím by nás to stálo peníze někde jinde,“ řekl dnes ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, podle něhož „stahování peněz z kohezní politiky“ nedává smysl. „Pro nás je důležité, že jestliže my vycházíme i Evropě tímhle způsobem vstříc, tak aby se tam našly zdroje, jak to dostatečně vybalancovat,“ dodal.

Peníze si mezi sebe má rozdělit celkem 50 regionů. Vedle deseti polských, osmi německých a šesti španělských mají podle kritérií stanovených komisí nárok i dvě oblasti v Česku: Moravskoslezský kraj a severozápadní Čechy.

Kritériem pro výběr regionů však nebude vyspělost hospodářství, ale zejména zaměstnanost a objem produkce uhlí. Proto se na seznam dostanou i oblasti z Francie, Belgie či Nizozemska. O tom, kterým subjektům konkrétně budou peníze přiděleny, se má podle návrhu rozhodovat na úrovni členských států. Podniky by přitom mohly dostávat finance bez ohledu na svou velikost.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: čtk

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Do války nepůjdu, ať si tam jde Putin. Hlášení z Kavkazu. Po Rusech prý chudoba

12:50 Do války nepůjdu, ať si tam jde Putin. Hlášení z Kavkazu. Po Rusech prý chudoba

„Jedu se setkat s mamkou. Už jsme se léta neviděli. Jsme z Doněcka a já nechci bojovat za Putina. Už…