Podobnou anketu provedlo i Aktualne.cz. Zde se vyjádřil i bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO), který je nyní předsedou výboru pro obranu Poslanecké sněmovny. „Byl bych pro, co se týče délky, tak s ohledem na technickou vyspělost armády a požadované vycvičení a zaškolení vojáků by měla základní služba trvat jeden rok,“ řekl. Zároveň ale dodal: „Musíme si uvědomit, že takový krok by nastavení dnešní armády výrazným způsobem změnil, a proto by k takovému kroku musela proběhnout široká diskuse napříč politickým spektrem.“
Současná ministryně obrany Jana Černochová (ODS) však zde návrat povinné vojenské služby odmítla s tím, že profesionální armáda je zárukou, že její příslušníci jsou plně kvalifikovaní vojáci. „Jsme členy NATO, díky tomu se můžeme spolehnout na kolektivní obranu. Pro ty, kterým záleží na České republice a na její bezpečnosti, máme institut Aktivní zálohy, který je otevřený všem, kdo splní zdravotní a fyzické předpoklady,“ vysvětlila.
Prospělo by to zemi i našim poněkud rozmazleným gentlemanům
ParlamentníListy.cz získaly následující odpovědi od dotázaných.
„Návrat k povinné, ale vskutku smysluplné vojenské službě již kdysi v parlamentu zazněl a já pro něj hlasoval. Byť většina to považovala za nesmysl. Prospělo by to nepochybně jak zemi, tak našim poněkud rozmazleným gentlemanům. A vždy to bylo u fungujícího národa samozřejmostí i nezbytností. Ale EU jako celek se zabývala hloupostmi a jen žvanila. A nyní se diví. Smutná realita, nemyslíte? A to nezapomeňme na snahy Bruselu všechny – i slušné lidi – odzbrojit,“ sdělil bývalý poslanec ČSSD Jiří Koskuba, který byl i členem sněmovního výboru pro obranu.
„Pokud myslíte ZVS a následné cvičení záložáků v ČR? Tak bych byl určitě pro! Počítejme, že agrese Ruska neskončí jen Ukrajinou," upozornil senátor Jaroslav Zeman (ODS), člen senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.
„Nemyslím si, že zavedení základní vojenské služby je nutné. Současný stav je dle mého názoru OK. Spíš bych zvedl peníze na obranu. A s tím souvisí i aktivní zálohy,“ konstatoval Jan Birke, bývalý poslanec ČSSD, který byl i místopředsedou sněmovního výboru pro bezpečnost.
„Základní vojenská služba v České republice v tomto století je hloupost. Raději na školách realizovat nějaký předmět, který by seznamoval s první pomocí, informoval o chování za krizových situací. Při pohledu na naši armádu a její ztrátu schopností je evidentní, že se musí změnit. Nemůže fungovat jako součást světového četníka, který všechno rozvrtá a pak uteče. Budovat malou armádu jako expediční sbor byla a je totální hloupost. Pokud jde o cvičení, tak v prvé řadě by bylo nutné si pro armádu udržet v kondici lidi, kteří mají vysoce odbornou specializaci. Jde především o piloty. Po odchodu z armády ne všichni létají dál. Bylo by vhodné jim zajistit, garantovat každoročně určitý počet letových hodin na letounech a vrtulnících naší armády. A další obrovská rezerva je ve výstroji našich vojáků. V řadě případů nemají odpovídající materiál. A co je k dispozici pro zálohy? Většinou už to opotřebované a starší. Je zajímavé, jak armádu teď chtějí zvelebovat politici ze stran, které je možné označit za ničitele schopností. Nutné je i zastavit parazitování na veřejných zakázkách. Předražené nákupy a nekoncepčnost jsou dlouhotrvající problémy resortu obrany,“ napsal bývalý poslanec KSČM Stanislav Mackovík, profesí letecký záchranář, který byl i členem sněmovního výboru pro obranu.
Fotogalerie: - Koncert pro Ukrajinu
„Určitě to stojí za diskusi. Jsem si však téměř jistý, že až by došlo k lámání chleba, vycouvali by jako první ti, kteří se dnes nejvíce bijí v prsa,“ domnívá se Jiří Brančík, primář psychologického oddělení Vojenské nemocnice v Brně, podplukovník ve výslužbě.
„Základní vojenská služba v ČR je absolutní fikce. Česká republika rezignovala i na přípravu záloh, a aktivní zálohy to nespasí. Ptejte se těch, kteří to způsobili, jak si dnes představují přípravu ČR na válku. To, že jsme na válku připraveni, jsou bláboly pomatených neumětelů vydávajících přání za skutečnost,“ míní europoslanec SPD Hynek Blaško, generál v záloze.
„Zavedení povinné vojenské služby nepovažuji za správné. Vše by mělo fungovat na bázi dobrovolnosti. Zárukou obranyschopnosti země je profesionální armáda a výzbroj,“ uvedl Marian Keremidský, první místopředseda Strany práv občanů.
„Ano, a to i bez Ukrajiny. Chránit se a podílet se na systému bezpečnosti státu by měla být povinnost každého občana,“ myslí si Jaroslav Štefec, bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování.
„Tyto myšlenky mají mou podporu dlouhodobě. Bylo by velmi žádoucí, aby existoval povinně aspoň zkrácený vojenský výcvik v řádu týdnů, maximálně měsíců. Je ovšem otázka, nakolik je to v dnešní době realizovatelné vzhledem k dlouholeté neexistenci odvodu, chronickému nedostatku lékařů, a jestli by stačila kapacita kasáren, když jsme jich v posledních letech tolik zbourali a mnohá cvičiště zrušili,“ upozornil senátor Patrik Kunčar (KDU-ČSL), místopředseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.
Situace v české armádě je tristní. Děs běs. Škoda slov, škoda vět
„Dlouhodobě v SPD zastávám názor, že zrušení povinné základní vojenské služby (ZVS) v roce 2004 bylo zásadní chybou, kterou se hned tak nepodaří narovnat. Znovuzavedení ZVS je dnes politicky neprůchozí. Čistě technicky se jedná o posouzení zdravotních a psychických schopností řádově 1 milionu osob, které od té doby nebyly odvedeny, přičemž ta hlavní tíha posuzování by byla na zdravotnických zařízeních, která jsou již dnes personálně poddimenzována. Řešením je zavedení osmitýdenních základních vojenských výcviků mužů a žen ve věku 18+, a to na základě dobrovolnosti, navíc s proaktivní rolí státu (zdravotní a sociální pojištění, náhrada mzdy atd.). Dalším problémem však zůstává, že i za stávající situace mohou občané povoláni ze zálohy odmítnout nastoupit z náboženských anebo i jiných důvodů. Navíc i k těm povolaným chybí v armádních skladech a zásobách potřebná výzbroj, technika a materiál. Jinými slovy: Vlády ČSSD, ODS a ANO v této věci trestuhodně zaspaly a nedělaly nic. Naše armáda nemá schopnosti dlouhodobě bránit území našeho státu. Je potřeba změnit legislativu, upravit obranné a bezpečnostní dokumenty. Plán obrany a koncepci výstavby Armády ČR. Je potřeba na obranu dávat tolik prostředků, nakolik jsou ministerstvem obrany uzavřeny a připraveny akviziční a modernizační projekty,“ vysvětluje poslanec SPD Radovan Vích, předseda sněmovního kontrolního výboru, v minulém volebním období místopředseda výboru pro obranu, plukovník v záloze.
„V dnešní době, za současného stavu školství a nepěstovaného národního povědomí, považuji tento nápad za hloupé přání bez znalosti věci a společnosti. Situace v české armádě je tristní. Berou každého. Ne každý je schopen normální služby. Podle toho to taky vypadá. Děs běs. Škoda slov, škoda vět. Kromě elitních útvarů bída,“ komentuje Pavel Skácel, plukovník ve výslužbě, účastník dvou misí OSN v bývalé Jugoslávii a v iráckém Kurdistánu.
Psali jsme:
„S tím, co mám za sebou, mám velké výhrady vůči základní vojenské službě. Dokážu pochopit, že v současné době je to diskutované téma. Na druhou stranu je třeba říci, že vojenské řemeslo je jako každé jiné. Pokud chcete být dobrým vojákem, tak se jím nestanete za tři měsíce. Pokud se bavíme o záložní armádě, tak by musel každý její člen na devět až dvanáct měsíců na vojnu. Záleží na specializaci. Ale i obyčejný pěšák se dnes musí naučit mnoha dovednostem. Nejde jen o nějaké základní hygienické návyky, pochodování či střílení. Boj ve městě, boj v zastavené oblasti, v lese, v horách, boj s obrněnými prostředky nepřítele, výcvik boje zblízka. To trvá měsíce. Příprava těch vojáků na boj není nějaký skautský tábor. Jestli je chceme cvičit na boj, musíme tomu věnovat čas a prostředky. Musí se například naučit klást miny, zneškodňovat je. Spočítat palební souřadnice. Pokud o tom chceme uvažovat, tak si řekněme, že to bude stát peníze a čas. Pokud chceme, aby základní vojenská služba měla smysl a aby na jejím konci byli vojáci, kteří budou schopni bránit tuto zemi, bavíme se cca o roce. Pojďme diskutovat, jestli jsme schopni a ochotni to platit a jestli chceme, aby toto podstupovaly naše děti. Protože na vojnu nechodíte hrát si na skauty, ale chodíte tam učit se zabíjet,“ upozorňuje František Gábor, bývalý krajský předseda TOP 09, který působil v protichemickém praporu nasazeném ve válce v Perském zálivu, byl i sekretářem Československé obce legionářské.
„Nějaký základní výcvik bych doporučoval vždycky. Nemusela by to být hned vojenská služba. Lidi s alespoň základním výcvikem mají několikanásobně větší šanci na přežití. A nemusí jít hned o válku. Obdobně by tím lidé byli připraveni i na živelní katastrofy a různá civilní neštěstí,“ konstatoval František Laudát, předseda KAN, bývalý poslanec TOP 09.
Pocítili jste již výrazné zvýšení cen pohonných hmot?Anketa
„Zastáncem základní vojenské služby jsem byl vždy a bohužel i současné událostí ukazují, že se musíme vrátit k výuce branné připravenosti také ve školách. Pokud se budeme tomuto věnovat už od základní školy, je zřejmě, že se to odrazí i na množství a kvalitě pozdějších rekrutů. Nechtěl bych zažít situaci, kdy naše životy chrání skupiny vyjukaných nováčků, jak se tomu děje v ruské armádě v invazních jednotkách,“ povšiml si Marek Novák, poslanec ANO, který byl v minulém volebním období členem sněmovního výboru pro bezpečnost.
Není to o tom hrát si na vojáky. Ale být připraven je v dnešním světě nutností
„Bohužel vidíme v přímém přenosu, že svět není bezpečný a minimální znalosti pro obranu země v případě konfliktu jsou důležité. Máme profesionální armádu a návrat k povinné vojenské službě by nebyl jednoduchý. Ale forma vojenských cvičení nebo kurzů pro základní znalosti ovládání vojenského vybavení, organizace a chování obyvatel takovém případě, by byla potřeba. V případě, že bychom byli dnes v situaci jako je dnes Ukrajina, tak mimo profesionálů, lidí, kteří byli na vojně a možná pár nadšenců, kteří se o armádu zajímají, by jen málokdo věděl, co má dělat, nebo jak ovládat byť jen ruční zbraně. Není to o tom hrát si na vojáky. Ale být připraven je v dnešním světě nutností,“ domnívá se Marek Černoch, bývalý poslanec, expředseda poslaneckého klubu Úsvitu, nyní člen ODS.
„Myslím si, že je to drahý a zbytečný nesmysl. Ukrajinská zkušenost ukazuje, že ve válce rozhodují profesionálové vyzbrojení protitankovými střelami, naopak záklaďáci nasazení ruskou armádou mají minimální bojovou hodnotu. Doporučil bych se soustředit raději na rozvoj aktivních záloh,“ sdělil Mikuláš Peksa, europoslanec z Pirátské strany.
„Dle mého názoru bychom vedle profesionální armády měli mít i aktivní zálohy. Moderní zbraně potřebují výcvik. V žádném případě se už se nevede válka pouze s puškou v ruce. Proto je potřeba i kvalitní výcvik. Osobně bych byl pro zavedení odvodu. Abychom věděli, kdo je, popřípadě není, schopen se zapojit do obrany naší vlasti,“ navrhuje Tomáš Zdechovský, europoslanec za KDU-ČSL.
„Nemyslím si, že by se mělo zavádět, co již jednou bylo zrušeno. Jsme členskou zemí NATO a EU, tak se toho držme,“ uvedl Zdeněk Škromach, bývalý 1. místopředseda vlády, exministr práce a sociálních věcí, exmístopředseda Senátu.
„V této době nejhloupější návrh, který nemá opodstatnění. Kdo z politiků chce mermomocí dostat svoje kluky do prvních linií válečných konfliktů kdekoliv na světě, může jen iniciovat a změnit zákony. Máme profesionální armádu, které musíme věřit,“ konstatuje Pavol Lukša, starosta Čeladné, předseda Strany Dobrá volba, bývalý poslanec za TOP 09.
„Již několikrát jsem překvapil svým názorem, že ač bývalý profesionální voják, jsem proti povinné vojenské službě. Jak mi jistě potvrdí lidé, kteří ZVS prodělali, příliš vysoká bojová morálka na útvarech nepanovala. Hlavním cílem drtivé většiny odvedenců bylo „nějak to přežít, vypadnout a pokud možno co nejdřív zapomenout“. A nejen veselé historky z vojny mi dávají za pravdu. Prozatímní vývoj akcí na Ukrajině, kterými se podobné myšlenky zaštiťují, dávají spíše zapravdu myšlence dobrovolné služby. Na jedné straně vidíme zmatené a nešťastné ruské „záklaďáky“ a „záložáky“, kterým řekli, že jedou na cvičení. A ti jen zírají, kde jsou a jak se tam ocitli,“ vysvětlil David Forbelský, liberecký krajský předseda Svobodných.
„Na straně druhé vidíme velké odhodlání narychlo vycvičených milicí složených z lidí různých profesí, věku i zkušeností. Takže myšlenka základního vojenského výcviku i cvičení je pro mě přijatelná, a dokonce i potřebná. Ale rád bych varoval před jakýmkoliv způsobem povinnosti. Lepší by bylo více integrovat dobrovolné zálohy, které považuji za výbornou možnost. Nejlépe je organizovat po vzoru dobrovolných hasičů teritoriálně, pod hlavičkou a řízením profesionální armády, podobně jako dobrovolní hasiči skvěle doplňují ty profesionální, kteří přijíždí, až když to nejde jinak. Tedy za mě propracovat systém místních domobranců, milicí, záloh, gard – na názvu nesejde a ti by pak cvičení měli povinné podobně jako ti hasiči musí také sloužit. Za to jim musí přináležet odměna. Ti by pak v době akutního ohrožení mohli doškolovat průběžně hlásící se dobrovolníky. Násilím odvedený a pod falešnou záminkou někam poslaný odvedenec bude jen koukat, jak z takové šlamastyky zmizí, je veliteli nejen neužitečný, ale i velmi nebezpečný, protože ten velitel například předpokládá, že skupina odvedenců tuhle sinici hlídá a on se tak nemusí starat jestli jeho vojákům přijede jídlo, nebo munice. Pokud ale tihle utečou, nebo se raději vzdají, protože nechtějí riskovat život ohrozí ty, kteří na ně spoléhají. Pak by musela nastoupit mašinerie trestů, jednotek, které by poslušnost hlídaly, soudy... No pan prokurátor Střiž by mohl vyprávět, jak se s takovými odvedenci jedná. Tedy jsem proti povinné službě, jsem pro lepší výcvik domobrany, nebo zálohy,“ dodal Forbelský.
„Rychlost napadení Ukrajiny by mohla být argumentem pro znovuzavedení základní vojenské služby. Nicméně tato diskuse proběhla v době rozhodování o profesionální armádě. V tomto konkrétním případě došlo k selhání zpravodajských služeb, které málo varovaly politiky před ruskou agresí. Pro posílení obranyschopnosti ČR je třeba nakupovat techniku, kterou AČR potřebuje k rozvoji obranných schopností, je třeba na školách zavést prvky branné výchovy, posílit počty záložních jednotek a zejména zlepšit dlouhodobé plánování MO. K lepší připravenosti naší země k obraně i k zajištění bezpečnosti by přispěl zákon o Bezpečnosti ČR, který by stanovil jasné úkoly pro všechny resorty, státní a veřejnou správu. Migrační vlna a covid-19 ukázaly na chyby v oblasti řízení krizových situací,“ objasnil bývalý poslanec ČSSD Antonín Seďa, který byl i místopředsedou sněmovního výboru pro obranu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
